CSDA (Český sociálněvědní datový archiv)
Not a member yet
1256 research outputs found
Sort by
Veřejné mínění v Československu a v jedenácti zemích světa o otázkách ekonomiky, životní úrovně a mezinárodních vztahů
No full textTato data pochází z mezinárodního srovnávacího výzkumu, který proběhl v listopadu a prosinci 1968 ve Francii, NSR, Švýcarsku, Velké Británii, Švédsku, Uruguayi, Brazílii, Japonsku, Finsku, Holandsku a USA. V lednu 1969 sesbíral data se stejným dotazníkem i Československý ÚVVM. Rozsah výběrových souborů v jednotlivých zemích byl většinou mezi 1000 a 2000 dotázaných. Ve většině zemí byli dotazováni občané starší 18 let, ve čtyřech zemích (Francie, NSR, Velká Británie, Finsko) též mladiství starší 15, resp. 16 let. Ve většině případů šlo o výběry z celé populace, jen v jihoamerických zemích byl výzkum proveden v městském obyvatelstvu. Dotazník k výzkumu tvořilo 13 otázek. Ústavy jednotlivých zemí však některé otázky do svých národních výzkumů nezahrnuly. V Československém souboru bylo 1470 respondentů starších 18 let, data jsou reprezentativní za celou republiku.
Více informací najdete ve výzkumné zprávě a agregovaných tabulkách uvedených v levém sloupci níže.
Otázka: Co myslíte, že se v roce 1969 bude více blížit pravdě?
1. Bude to rok hospodářské prosperity,
2. Bude to rok hospodářských nesnáz
Červen 1992 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
No full textKontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Říjen 1997 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
No full textKontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Názory na úsilí socialistických zemí v boji za mír
No full textÚstav pro výzkum veřejného mínění ČSAV provedl v lednu 1982 výzkum o úsilí socialistických zemí v boji za mír. Celkově bylo dotazováno 1887 občanů ČSSR starších 15 let. Sběr dat proběhl v jazycích češtině, slověnštině a maďarštině. Reprezentativita souboru byla zajištěna rozmístěným tazatelů v rámci ČSSR. Výběrovou procedurou se stal kvótní výběr, kvóty: pohlaví, věk, ekonomická aktivita
Living hated: Everyday experiences of hate speech across online and offline contexts 2021
No full textThe article builds on current research into the effects and harms of hate speech in the lives of its victims. It introduces the anthropological concept of everyday violence to focus on hate speech as an everyday experience as opposed to a sequence of separate hate speech acts. Methodologically, the study is based on a qualitative approach and analyses data collected via semi-structured interviews (N=33) with people who have experienced hate speech in four EU member states (Italy, Germany, the Czech Republic and Portugal). The analysis documents four overlapping themes of how hate speech manifests as the everyday experience of "living hated"-hate speech as a flow; its spatial dimension of moving across online and offline contexts; its long-term effects, leading to what we call "cumulative desensitization" (aggravated during the COVID-19 pandemic); and the role of support systems and their (in)effectiveness. The article concludes by suggesting possible applications as well as avenues for future research that could provide a deeper understanding of hate speech as the daily life experience of its targets
Politická problematika
No full textVýzkum Politika z července 1968
Vzhledem ke zvláštnostem vnitropolitické i zahraničně-politické situace byl výzkum zaměřen utilitárně. Výsledky měly poskytnout potřebné informace o míněních a postojích československé veřejnosti ústředním stranickým a státním orgánům. Tyto informace mohly být použity jako fakta a argumenty svědčící o názorové jednotě obyvatelstva při případných jednáních o skutečnostech uvedených v dopisu pěti komunistických a dělnických stran (Varšavský dopis). Z tohoto důvodu se jevilo jako účelné zjištění, jaké důvěře se těší nové vedení KSČ v čele se s. Dubčekem, vláda republiky vedená s. Černíkem a osobnosti nového vedení KSČ. Zjištění z těchto skutečností mohlo poskytnout informaci, i když příbližnou, o tom, s jakou podporou veřejnosti mohou při řešení současných problémů počítat. Mezi závažné problémy z hlediska nastávajícího jednání mezi delegacemi ČSSR a SSSR patřil i názor obyvatelstva na zrušení cenzury a pobyt vojsk některých států Varšavské smlouvy na území ČSSR, po skončení velitelsko-štábního cvičení. Pro výzkum byla stanovena hypotéza, že naprostá většina dotázaných vysloví důvěru novému vedení KSČ a vládě republiky, bude považovat odchod vojsk Varšavské smlouvy a akceptovat přijetí zákona o zrušení cenzury. Byly očekávány rozdíly v názorech dotázaných z českých krajů a ze Slovenska, rovněž tak i podle ostatních osobních indikací
Ženy v hlavních filmových profesích: celovečerní hraný film 1993 - 2023
No full textDatový soubor mapuje zastoupení žen v hlavních profesích českého hraného filmu v období od roku 1993 do roku 2023. Sleduje dlouhodobé trendy v zastoupení žen v osmi profesích: režie, scénář, produkce, kamera, střih, hudba, zvuk a vedení výroby. Datová sada je podkladem pro identifikaci rozdílů mezi jednotlivými profesemi a zmapování generačních proměn. Jako zdroj byla využita veřejně dostupná filmografická data (ČSFD.cz, Filmovyprehled.cz) a doplňkově také částečně veřejná či neveřejná data institucí filmového průmyslu (Česká filmová a televizní akademie, Státní fond kinematografie, České filmové centrum, FAMU). Výzkum se omezil na profesionální, celovečerní (nad 60 minut dlouhé) hrané filmy uvedené v české kinodistribuci, které vznikly buď pouze v české produkci, nebo v česko-slovenské
Červenec 1994 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
No full textKontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Dějepis + (2021-2023): Učitelé - celek
No full textSada dat Učitelé je jedním z výstupů projektu Dějepis +. Cílem projektu Dějepis+ bylo prověřit možnosti transformovat metody výuky dějepisu na 2. stupni základních škol. Projekt vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve formě tzv. pokusného ověřování. Zaměřeno bylo na rozvoj klíčových kompetencí žáků, včetně kritického historického myšlení a badatelské práce se zdroji historických informací. V návaznosti na Strategii 2030+ zároveň projekt ověřoval způsob podpory škol při faktické proměně metod výuky a vytvoření modelu pro práci s učiteli. Projekt Dějepis+ byl zahájen dne 1. února 2021, a to ve spolupráci Národního pedagogického institutu ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.
Sada dat Učitelé-celek je výsledkem pre-test a post-test měření v prvním (2021/2022) a druhém (2022/2023) školním roce. Odpovídali zapojení učitelé a jejich koordinátoři, rovněž aktivní učitelé, a dále učitelé z kontrolní skupiny. Intervence se primárně týkala moderních dějin vyučovaných na základní škole, proto byli rekrutováni především učitelé dějepisu v 9. třídách základních škol, v kvartách osmiletých gymnázií a druhých ročnících šestiletých gymnázií. V projektu však byli zapojeni také učitelé gymnázií a středních odborných škol, kde jsou moderní dějiny rovněž vyučované