CSDA (Český sociálněvědní datový archiv)
Not a member yet
1256 research outputs found
Sort by
Trendy Česka 1. pol. 2025 – tracking volebního modelu České televize - 97. vlna (únor 2025)
Trackingový výzkum Trendy Česka realizuje Česká televize ve spolupráci s agenturou Kantar CZ od roku 2014. Hlavním výstupem je volební model pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jehož výsledky Česká televize a i jiná média pravidelně zveřejňují. Dalším výstupem jsou ad hoc tematické otázky.
- obsahuje stálý blok otázek volebního modelu, hodnocení aktuální politické situace, důvěra ve vládu, odhodlání jít k volbám a základní demografie
- blok ad hoc otázek – 3-5 otázek sestavených ve spolupráci se zpravodajstvím ČT podle aktuální potřeb
Trendy Česka 1. pol. 2025 – tracking volebního modelu České televize - 101. vlna (červen 2025)
Trackingový výzkum Trendy Česka realizuje Česká televize ve spolupráci s agenturou Kantar CZ od roku 2014. Hlavním výstupem je volební model pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jehož výsledky Česká televize a i jiná média pravidelně zveřejňují. Dalším výstupem jsou ad hoc tematické otázky.
- obsahuje stálý blok otázek volebního modelu, hodnocení aktuální politické situace, důvěra ve vládu, odhodlání jít k volbám a základní demografie
- blok ad hoc otázek – 3-5 otázek sestavených ve spolupráci se zpravodajstvím ČT podle aktuální potřeb
Trendy Česka 1. pol. 2025 – tracking volebního modelu České televize - 96. vlna (leden 2025)
Trackingový výzkum Trendy Česka realizuje Česká televize ve spolupráci s agenturou Kantar CZ od roku 2014. Hlavním výstupem je volební model pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jehož výsledky Česká televize a i jiná média pravidelně zveřejňují. Dalším výstupem jsou ad hoc tematické otázky.
- obsahuje stálý blok otázek volebního modelu, hodnocení aktuální politické situace, důvěra ve vládu, odhodlání jít k volbám a základní demografie
- blok ad hoc otázek – 3-5 otázek sestavených ve spolupráci se zpravodajstvím ČT podle aktuální potřeb
Czech Attitude Barometer, wave 7
This dataset represents survey data from the seventh wave of the Czech Attitude Barometer (CAB) panel survey. The CAB panel survey studies the attitudes and behaviour of the adult (15 years or older) population of residents in the Czech Republic. Respondents in the panel were sampled using a multi-stage stratified cluster sampling method with replacement. The sampling frame is the Census Districts and Buildings Register. The 66 strata are based on the Czech Republic regions crossed with the municipality's size. The themes covered in the seventh wave of the CAB panel survey include affective and issue polarisation, resilience, attitudes towards migrants, trust in political institutions, and fear of the war in Ukraine. The seventh wave of the CAB panel replicates themes from the first, third, and fifth waves, thus constituting a fully longitudinal wave of the CAB panel survey. As this wave was fielded prior to the October 2025 Chamber of Deputies elections, it also measured intended voting behaviour, concerns about the potential manipulation of the upcoming general election, party sympathies, and non-electoral participation. In total, 1735 respondents completed the questionnaire between September 12 and September 23, 2025. The dataset from the seventh wave contains 259 variables
Ekonomika a výroba
Kabinet pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl od prosince 1974 do června 1975 výzkum s názvem Ekonomika a výroba. Sběr dat provádělo 275 tazatelů KVVM-FSÚ metodou standardního rozhovoru (v češtině a slovenštině). Výběrový soubor byl vybrán podle předepsaných kvótních znaků (pohlaví, věk, ekonomická aktivita a sociální skupina), tak aby složení odpovídalo (bylo reprezentativní) složení veškeré čs. populace starší 15 let. Výběrový soubor měl 1 990 osob
Ekonomická propaganda
Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV podnikl na přelomu května a června roku 1973 výzkum o ekonomické propagandě. Data byla sbíraná standardizovaným rozhovorem. Na výzkumu spolupracovalo 106 vybraných tazatelů rovnoměrně rozložených na území ČSSR. Celkově bylo dotazováno 647 respondentů starších 18 let. Výzkum proběhl dle kvótního výběru, sledované kvóty byly pohlaví, věk a sociální skupin
Život během pandemie (Život k nezaplacení), spojený soubor vlny 1–56 2020–2024
Datový soubor obsahuje vybrané proměnné z 1. až 56. vlny šetření Život během pandemie, pro které je od jara 2022 (40. vlna) využíván také název Život k nezaplacení. Datový soubor neobsahuje proměnné, které byly zjišťovány exkluzivně pro zadavatele daných vln a k datu publikace souboru nebyl získán souhlas s jejich zveřejněním.
Cílem výzkumu Život během pandemie bylo shromažďovat data o vývoji epidemiologicky významného chování českých dospělých během pandemie nemoci covid-19 v letech 2020 až 2022 (zejména počty kontaktů, styk s nakaženým, testování, dodržování preventivních opatření, sociální aktivity, docházka na pracoviště, symptomy onemocnění). Sledovány byly také změny v pracovní aktivitě dotazovaných, ekonomická situace domácností a míry duševního zdraví s cílem vyhodnocovat dopady epidemie na uvedené oblasti života.
Od listopadu 2021 bylo šetření postupně doplňováno o moduly reagující na aktuální společenské krize a výzvy (energetická krize, inflace, válka na Ukrajině). Na jaře 2022 byl naopak oslaben epidemiologický modul. Od dubna 2022 bylo pokračování výzkumu zajišťováno ve spolupráci s Českým rozhlasem jako projekt Česko 2022: Život k nezaplacení s důrazem na dopady inflace na hospodaření domácností.
Od října 2022 (44. vlna) probíhá sběr dat pod názvem Život k nezaplacení pro Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). V této souvislosti se šetření rozšířilo o tematické moduly týkající se dopadů pandemie covid-19, ale také o otázky reagující na nová zdravotní, ekonomická, politická a společenská rizika (k nim se řadí zejména bariéry v dostupnosti a využívání zdravotní péče, socioekonomické nerovnosti ve zdraví, nedostatečná flexibilita trhu práce, krize důvěry v expertní vědění a instituce, polarizace společnosti, populismus, oslabení demokracie, vliv dezinformací). Zároveň zůstalo zachováno jádro dotazníku sestávající z otázek dotazovaných v minulých vlnách (zejména pracovní aktivita, hospodaření domácností, duševní zdraví)
Třídní struktura a sociální mobilita 1989-2009
Data by měla poskytnout oporu pro zmapování třídní struktury české společnosti a ukázat její proměnu pomocí konceptu sociální mobility mezi lety 1989 až 2009. Konkrétními cíli sběru dat je identifikovat třídní strukturu, ověřit validitu jednotlivých třídních schémat pro českou společnost (Wright, EGP, ISEI, ESeC), ukázat vývoj třídní struktury mezi lety 1989 až 2009 a změřit vývoj absolutní a relativní intragenerační a intergenerační sociální mobility mezi lety 1989 až 2009
Světový názor občanů (občané Prahy)
Ústav pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl v listopadu a prosinci roku 1986 výzkum s názvem Světový názor občanů ČSSR a jeho formování. Sběr dat prováděli 5 tazatelé ÚVVM metodou standardizovaného (řízeného)rozhovoru (v češtině, slovenštině a maďarštině). Výběrové soubory dotázaných byly vybrány podle předepsaných kvótních znaků (pohlaví, věk a typ ekonomické aktivity), tak aby složení odpovídalo (bylo reprezentativní) složení cílových populací A, B, C. Hlavní výběrový soubor A (1 855 osob) reprezentoval populaci ČSSR od 14 let. Dále byl vytvořen doplňkový soubor B (1 230 osob) reprezentující československou mládež ve věku 14-29 let a doplňkový výběrový soubor C (348 osob) reprezentující obyvatele Prahy ve věku od 14 let
Mladí ve FSÚ
Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV podnikl v prosinci roku 1973 výzkum o mladých lidech ve Federálním statistickém úřadu. Data byla sbíraná standardizovaným dotazníkem - ten byl rozdán zaměstnancům, kteří ho vyplnili a následně házeli do zapečetěných beden. Celkově bylo použito 300 dotazníků, vrátilo se jich 210, k analýzám pak vyhovovalo pouze 174 z nich. Cílová skupina: všichni zaměstnanci FSÚ do 34 let. Výběrovou metodou byl vyčerpávající výběr