52039 research outputs found
Sort by
Modulární zobrazovací systém ReSt
No full textCílem příspěvku je podat stručnou informaci o zobrazovacím systému ReSt, jeho návrhu i problémech při jeho implementaci. Jedná se o uživatelsky modifikovatelný a rozšiřitelný systém pro zobrazování 3D scén. Oproti jiným zobrazovacím programům umožňuje ReSt uživateli kroomě zobrazení scény pomocí stardatních algoritmů (čárová i plošná viditelnost, různé druhy stínování) také modifikovat jednotlivé části zobrazovacího procesu od čtení scén přes projekci scény a způsob jejího zobrazení až po výběr výstupního zařízení či formátu. Tím systém plní hlavní cíl stanovený při jeho návrhu: umožnit experimentování se zobrazovacími algoritmy, aniž by uživatel musel kromě testovaného algoritmu psát cokoliv dalšího (tj. moduly pro čtení dat ze vstupních souborů, jejich organizaci ve vnitřní paměti v průběhu výpočtu či pro jeho výstup výsledného obrázku.) Danou scénu lze zobrazit i v několika různých pohledech, přičemž v každém pohledu je mžoné užít jinou projekci i zobrazovací algoritmus. Součástí programu není editor, požadovanou scénu je nutné vytvořit mimo tento systém (např. v AutoCADu či v PrIMu). Program je napsán v jazyce C++ s využitím prostředků objektového programování
Rastrové algoritmy pro výpočet izočar
No full textPříspěvek obsahuje popis několika algoritmů pro výpočet izočar v prostředí rastrového výstupního zařízení. Algoritmy byly vyvinuty na základě praktických požadavků při zobrazování naměřených dat v hydrobiologii. Základními požadavky byla univerzálnost použití, velká rychlost výpočtu a velká přesnost. Byly vyzkoušeny dva principy výpočtu: rekurzivní dělení oblasti a trasování jednotlivých izočar, hledání izočar se provádí rekurzivním dělením. Algoritmy dosahují velké přesnosti, chyba je srovnatelná s velikostí rastru. Příspěvek obsahuje kromě popisu jednotlivých algoritmů i diskusi o jejich rychlosti a možnostech dalšího vylepšení
Prehľad výpočtovej geometrie
No full textVýpočtová geometria (computational geometry) završuje prvé dosaťročie svojho prudkého rozvoja. V jej štruktúre sa stabilizovalo päť typov problémov: vyhľadávanie, konvexita, prieniky, proximita (Voronoiov diagram; zovšeobecnenia a aplikácie) a problémy na špeciálnej triede objektov (napr. geometria obdľžnikov). Konštrukcia efektívnych algoritmov na riešenie uvedených typov problémov sa liší jednak v algoritmických paradigmách resp. technikách, jendka podľa toho, či je vstup kompletný alebo dostupný postupne (on/line problem). Efektívnosť algoritmov sa hodnotí v štandardnom výpočtovom modeli
Settlement areas of prehistoric farmers
No full textThe paper develops a model fo further consideration and for testing by means of specific archaeological evidence. Starting from the needs of farming communities in proceeds to the definition of their settlement areas as consisting not only of dwelling sites and cemeteries (the two kids of "sites" of traditional archaeology) but also of places of storage (grain, fodder for domestic animals, raw materials, fuel etc.) and of agricultural production (fields and fallows, pasture lands, places for collecting fodder, hunting, fishing and gathering). There must have been other areas not directly connected with agriculture (extraction of raw materials, deposition of the dead, other ritual activities etc.) The influence of natural conditions upon the selection of settlement areas is discussed (geomorphological, hydrogeological, pedological factors, climate etc.). It is suggested that the probable way of selecting individual settlement areas in prehistory was based on plant indicators. Dwelling areas were surrounded by the other kinds of areas; this seems to be the basis of the repeatedly observed fact that sites from different periods tend to cluster in a limited number of places. At the same time large tracts of land remain free of easily detectable traces of the presence of prehistoric farmers; these may the places of production areas (fields, fallows etc.). The density of settlement areas in Central Europe, however, is remarkable the average distance to the nearest site of the same archacological age being from two to three kilometers in most instances. Judging from the size of villages and from the average distance among them, individual settlement areas were inhabited by a few families each (several ten persons at most). Thus, they were small but distributed densely. This general pattern of settlement did not change during the greater part of later prehistory (beginning with the Neolithic period). The core of settlement areas (consisting of the village, fields and fallows) must have been almost permanently deforested and the surrounding mixed oak forest reduced by the pasture of domestic animals. Recent rescue excavations in NW Bohemia covering several square kilometers revealed that many settlement areas had been inhabited almost continuosly. Some of the archaeological periods, however, are represented by scarce evidence, a fact usually due to the differing probability of the survival of archacological record. All the areas need not have been exploited at the same time; the temporarily free ones could have been used by neighbouring communities as a reserve either in the case of devastation of their former areas by intensive farming or in the case of population increase. Also, they could have been used as pasture lands. Thus, the population of any larger region could maintain stationarity despite their intensive exploitation of the environment and despite their fluctuating population dynamics
Demografija drevnich mogil´nikov
No full textDemografie jakožto společenská věda se zabývá kvantitativní stránkou reprodukce lidské společnosti. Správné představy o demografii ovlivňují prakticky všechny sociologické i historické problémy prehistorie. Demografie pravěku je principiálně řešitelná studiem pohřebišť (pohlaví pohřbených může být často určeno archeologicky, někdy antropologicky; fyzické stáří pouze antropologicky). Základním pramenem poznání demografie pravěkých populací jsou jejich úmrtností tabulky konstruované tzv. Halleyovou metodou. Jejich použití spočívá na předpokladech kompletnosti, uzavřenosti vůči migracím a stacionarity. Předpokladem je dále správné stanovení věku zemřelých (zejména u starších dospělých osob). Pokud tyto předpoklady (zvláště stacionarita) nejsou splněny, dostáváme aplikací Halleyovy metody pouze zdánlivé úmrtnostní tabulky. Pro posouzení reprodukce populací musíme ovšem kromě úmrtnosti znát ještě fertilitu. Důležitou metodou je modelování pravěkých populací, při němž se rozsáhle užívá poznatků o živých společnostech. Zvláštní problematiku v rámci demografie představuje mobilita (tzv. migrace jsou jen jednou její součástí.) Demografické metody jsme se pokusili aplikovat na řadu kosterních sérií středoevropského pravěku počínaje neolitem. V demografických parametrech tohoto období se nezdá být zjistitelný progresívní vývoj. Přirozená úmrtnost byla od neolitu do doby hradištní přibližně stejná; roční hrubá míra úmrtnosti byla spíše 0,04 než 0,05 a v optimálních podmínkách se blížila číslu 0,035. Patnácti let se dožilo asi 2/3 jedinců, ve společnostech s vysokou celkovou úmrtností snad jen 45-55%. Asi polovina obyvatelstva byla v proudktivním věku (15-50 let); ve stáří nad 50 let žilo méně než 10% osob. Dětí bylo málo (pravěké populace se udržovaly přibližně ve stacionárním stavu) a tomu také odpovídala malá velikost základních rodin (3-4 osoby). Zvýšení přirozeného přírůstku na 2% bylo vždy možné a mohlo se stát základem migrací. Hlavní příčinou růstu populací (pokud k němu vůbec došlo) bylo snížení hustoty společenských vztahů. Početní růst pravěkých populací nemůžeme proto považovat za autonomní faktor, který by sám o sobě mohl vysvětlit ekonomické nebo společenské změny či historické události.The first part of this paper discusses demographic theory. The most serious obstacle to reconstructions based on skeletal series appears to be their incompleteness (burials outside regular cemeteries) while the question of non-stationarity may be of secondary importance. The conditions for applying Halley´s method to the construction of life tables are therefore of prime interest. Attention is paid to the theory of "apparent" life tables deformed by non-zero growth rate. The demographic theory and supposed (or inferred) initial conditions enable the formulation of models that can be tested against archeological and anthropological data (type of populations, their sex and age structure, population size, number of graves to be expected, mobility in time and space, etc.). The main reason for population growth in prehistory was the formation of a non-equilibrium state in social relations. In consequence of this, population growth cannot be viewed as an autonomous factor causing economic and social change or historical events. The second part of the paper applies this theory to several examples from Central Europe (Linear Pottery in East Germany, Corded Ware at Vikletice, La-Téne cementeries in Bohemia, and Early Medieval series from Moravia). Full text of the paper has been published by the Archaeological Institute in Prague in the Czech language (Demografie pravěkých pohřebišť, Praha 1983).Demografija - obščestvennaja nauka o količestvennoj storone reprodukcii čelovečeskogo obščestva. Vernoe predstavenie o demografii blijaet praktičeski na vse socnologičeskke istoričeskie problemy obščestva. Demografija drevnego mira možet byt´ principkal´no rešena s pomošč´ju izučenija mogil´nikov (pol pochoronennych často možet byt´ opredelen archeolosičeskim, inogda antropologičeskim metodom; vozrast - tol´ko antropologičeskim metodom). Osnovnym istočmikom poznanija demografii drevnego naselenija javljajutsja tabliščy smertnosti, skonstruipovaniye tak nazyv. Metodom Challeja. Ich primenenne oširaetsja na uslovijach komplektnosti, stacionarnosti i isključenija migracij. Cledujuščim usloviem javljaetsja vernoe opredelelenie vozrasta umeršich (prežde svergo staršich vzrostlych osob). Esli že zti uslovija (osobenno stacionarnost´) ne vypolnjajutsja, pri primenenii metoda challeja polučaetsja tol´ko liš´ vidimost´ tablic smertnosti. Dlja suchdenija o reprodukcii naselenija sleduet, odnako krome smertnosti, znat´ takže i poždaemost´. Važnym metodom javljaetsja takoe modelirovanie drevnogo naselenija, pri kotorom široko ispol´zujutsja svedenija o živych obščestvach. osobennoj problematikoj v pamkach demografii predstavljaetsja peredviženie (tak nazyv. migracii javljajutsja liš´ odnoj iz ego sostavnych častej). My podytalis´ primenit´ demografičeskie metody na rjad kostjakovych serij sredneevponejskogo pervobytnogo perioda, načinaja s neolita. V demografičeskich parametrach vsego ztogo perioda, kažetsja, nevozmožno opredenit´ nikakoj progress. Estestvennaja smertnost´ so vremeni neolita do gorodiščenskogo perioda byla priblizitel´no odinakova; ežgodnaja smertnost´ primerno byla skoree 0,04 čem 0,05. a v optimal´nych uslovijach približanas´ k čisly 0,035. Do pjatnalcati let dožilo primerno 2/3 osob, v obščestvach s bysokoj obščej smertnost´ju, vozmožno, tol´ko 45-55%. Primerno polovina naselenija nachodilas´ v produktivnom vozraste (15-50 let); ljudej, staršich 50 let, žilo menee 10%. Detej bylo malo (drevnee naselenie nachodilos´ priblizitel´no v stacionarnom sostojanii), ztomu otvečaet takže nebelikost´ osnovnych semej (3-4 čeloveka). Povyšenie estestvennogo priposta na 2% bylo vozmožno vsegda, ono moglo stat´ osnovoj migracii. Plavnoj pričinoj posta naselenija (esli on voobšče imel mesto) bylo sniženie gustoy obščestvennych otnošenij poztomu čislennyj post drevnego naselenija nel´zja poscenivat´ kak avtonomnyj faktor, moguščij sam po sebe ob´jasnit´ zkonomičeskie ili obščestvennye izmenenija ili istoričeskie sobytija