Expresní Astronomické Informace
Digital Library of the Faculty of Arts, Masaryk UniversityNot a member yet
5825 research outputs found
Sort by
Theory of literature world at XXII Congres ICLA/AILC in Macau
Get PDFStudie analyzuje průběh a výsledky XXII. kongresu ICLA/AILC realizovaného pod názvem Literature of the World and the Future Comparative Literatury ve dnech 29. 7. – 2. 8. 2019 ve východoasijském Macau. Kongres potvrdil ústup od amerického konceptu světové literatury vnímané jako zážitkový způsob čtení realizovaný formou překladu. Pojem "literatura světa" byl více frekventován než tradiční pojem světová literatura (H. Saussy), implikující větší homogenitu a standardizovanost kánonu velkých děl, zatímco termín "literatura světa" vystupuje méně elitářsky. Zaměření na vztahy a procesy v podobě "sítí" a "map" relativizuje dosavadní modely světové literatury a vytváří předpoklady pro její nové studium. Názor, že na (světovou) literaturu není možné se dívat jen z jednoho kulturního či teoretického pohledu, prolínal nejen kongresová jednání, ale i česko-slovenské číslo časopisu World Literature Studies s názvem Image of remot countries in the literatures of Central and Eastern Europe.The study is an analysis of the procedure and results of the XXII. Congress of the ICLA/AILC Literature of the World and the Future of Comparative Literature which took place between July 29 and August 2, 2019 in the East Asian Macau. Instead of a more traditional concept of "world literature" (H. Saussy), which implies a greater homogeneity and standardisation of the canon of great works, the concept of "literature of the world", considered as less elitist, was more frequently used in both lectures, workshops as well as informal talks among the participants. The emphasis on relations and processes in the form of "networks" and "maps" has a relativizing effect on the existing models of world literature, creating conditions for its study. The idea that the (world) literature cannot be approached only from one cultural or theoretical point of view permeated not only the discussions at the congress, but also the joint Czecho-Slovak issue of the journal World Literature Studies entitled The Image of Remote Countries in the Literatures of Central and Eastern Europe
Views of Anna Horáková-Gašparíková in the context of the dispute over The Rules of Slovak Grammar from 1931
Get PDFPravidlá slovenského pravopisu z roku 1931, ktoré vyšli pod vedením jazykovedca Václava Vážneho, boli prvou oficiálnou a kolektívnou kodifikačnou príručkou spisovnej slovenčiny. Boli však poznačené čechoslovakistickou ideológiou, čo vyvolalo odpor slovenských autonomistov a tieto pravidlá boli na valnom zhromaždení v roku 1932 odmietnuté. Nasledujúci boj o slovenský jazyk sledovala, a vo svojich denníkových záznamoch zapísala, aj archivárka prezidenta Československej republiky T. G. Masaryka, Anna Horáková-Gašparíková, ktorá ako zástankyňa čechoslovakizmu stála na strane Vážneho. Podrobne mapovala priebeh valného zhromaždenia a pomocou korešpondencie podporovala jednotlivcov, ktorí stáli na strane Československa a odmietala akékoľvek snahy autonomistov. Aj vďaka jej iniciatíve dostala Matica slovenská finančný dar pre podporu výskumu slovenčiny, ktorý realizoval Vážný.The Rules of Slovak Grammar, published in 1931 under the leadership of grammarian Václav Vážný, were the first official and collective codification handbook of standard Slovak language. However, the rules were influenced by the czecho-slovakist ideology which raised an opposition of the Slovak autonomists and led to their refusal at the general assembly in 1932. The following battle for the codified Slovak language was closely observed and recorded in her journal by Anna Horáková-Gašparíková, an archivist of the president of the Czechoslovak republic T. G. Masaryk. As a convinced czechoslovakist, Horáková-Gašparíková sided with Vážný. She mapped the course of the general assembly in detail and using correspondence, supported the individuals that were on the side of the Czechoslovakia as well as refused any efforts of the autonomists. Also thanks to her initiative, the Matica slovenská recieved a financial donation designated for backing the study of Slovak language conducted by Vážný
Nach demm und wir üch jetz geschriben hant von der getat : vojenské řády, kroniky, zprávy a listy z bitevního pole : prameny k ragazskému tažení 1446 za tzv. Staré curyšské války
No full textIn February 1446 a group of about 1 100 confederate soldiers went on a short campaign to the neighbouring county of Sargans. The campaign can function as an example for the wide variety of texts produced alongside military actions in the 15th century. Therefore we find the protocols of the preparatory federal diets that agree the number of soldiers and discuss plans. As the campaign goes on, there are two letters of the Lucerne captain Cloos to his authority, giving short information on encounters and claiming money and reinforcements. On the Habsburg side, we have written evidence for the raising and equipment of troops in Vorarlberg as well as for the financial efforts for the counter-campaign. After the campaign and the victorious battle at Ragaz, confederate authors composed tales of the battle: one being the report of the Bernese captain to his authority, the other was the chancellor of Schwyz Hans Fründ with his quasi-offical chronicle of the Old Zürich war. Soon after, the annual commemoration of the battle of Ragaz (6 March 1446) was extended to all minor battles of the Confederates. The dead and mortally in all battles were registered in the parish-registers under the day of St Fridolin, the patron saint of Glarus (6 March). As a result of these texts, the campaign has subsequently been considered a success for the Confederates
Polské odpovědní listy ve válce s řádem německých rytířů
No full textA medieval war demanded an officially written declaration. Polish war declarations from the time of war with the Teutonic Order are an integral part of war and political culture of that time. In construction the declarations were written analogically to ones in neighbouring countries. They were written in Latin, sometimes in German. In 1454 a gauche Polish language made its presence. In the last war of the Order (1519–1521), the documents were uniformly in Polish and the royal chancellery attempted with some success to establish a uniform model for the drafting of war declarations
Metallurgical production sphere in the Bohemian-Moravian Highlands at the end of the Přemyslid era
Get PDFOtázky jako technologická praxe, vybavení a infrastruktura dolů i hutí či profesní skladba a životní podmínky v hornických osadách byly až dosud spíše studijním problémem specifické skupiny archeologů. Přitom bez snahy o co nejkonkrétnější obraz dolů, úpraven, hutí a hornických osad ze závěru přemyslovské éry zůstává produkce stříbra, jakožto jeden z určujících fenoménů mladšího českého středověku, stále abstraktním pojmem. Úkolem, který si klade tato monografie, proto není znovu se pokoušet popsat politický průběh rozkvětu českého stříbrorudného hornictví ve 13. století, zrod báňské správy, horního práva či reformy mincovnictví; to vše bylo učiněno už mnohokrát. Cílem je uchopení konkrétních obrysů toho, co představovalo rudné hornictví a hutnictví ve středověké krajině. Metody i instrumentální pomůcky při zpracování tématu odpovídají důsledně interdisciplinárnímu pojetí. V některých úsecích výzkumu mají vědy a metody přírodovědné dokonce hlavní slovo, podstata tématu však zůstává historická. ,To this day, problems like technological practice, infrastructure of mines and smelteries or occupational spectrum and living conditions in mining settlements have been rather studied by a specific group of archaeologists. However, it is evident that silver production, which was a characteristic phenomenon of later Middle Ages in the Czech lands, remains only an abstract concept when we do not acquire as much as possible knowledge about the mine workings, preparatory plants, metallurgical facilities and mining settlements from the end of the Přemyslid era. The main objective therefore did not consist in description of political situation connected with the 13th century boom of silver mining in Bohemia, emergence of mining administration, mining rights or minting reform; all this was already done many times. The aim of the book is to clearly outline the situation with ore mining and metallurgy in medieval landscape. The research methods applied meet the standards of interdisciplinary approach, but the essence of the topic is rooted in history
Culinary practice of Balkans minorities in the Czech Republic
No full textThis study aims to describe, analyze and interpret culinary culture of today´s Balkans ethnic minorities in the Czech Republic – Bulgarians, Serbians, Greeks, Albanians, Macedonians, Bosnians and Croatians. The analysis is based on empiric materials from fieldwork held in 2009–2018. The author demonstrates specific examples of processes of enculturation, adaptation and acculturation, and mainly focuses on the issue of cultural persistence. Migrants from the Balkans living in the Czech Republic perceive and categorize their food, drink and eating habits through their ethnicity. They apply the elements of their national cuisine especially in the family life, at informal social meetings, and organized minority events. Their diet combines meals and eating habits of both: their national, and Czech cuisine. The national gastronomy remains part of their everyday lives and second most common way of ethno-cultural self-presentation during their organized minority events. The existence and intensity of national cuisines in minority culture is no longer determined by the length of their stay in target country. Instead, it is determined mainly by individual ethnic identification and the relationship to the national cultural heritage of the country of origin. The author put this phenomenon into context of postmodern revitalization of ethnic groups.Obsahem studie je deskripce, analýza a interpretace kulinární kultury dnešních balkánských etnických minorit v České republice – Bulharů, Srbů, Řeků, Albánců, Makedonců, Bosňáků a Chorvatů. Východiskem je empirický materiál z terénních výzkumů z let 2009–2018. Autorka demonstruje na konkrétních příkladech procesy enkulturace, adaptace a akulturace, a hlavně se věnuje otázce kulturního přetrvávání. Čeští Balkánci vnímají a kategorizují své jídlo, pití a stravovací zvyklosti etnicky. Prvky své národní kuchyně uplatňují zejména v rodině, při rodinných a přátelských neformálních setkáních a při organizovaných akcích menšin. V rodinných jídelníčcích kombinují pokrmy a stravovací zvyklosti vlastní národní a české kuchyně. Národní gastronomie v rodinách zůstává součástí každodennosti; na organizovaných setkáních je druhým nejčastějším prostředkem etnokulturní symbolické sebeprezentace. Existence a intenzita národní gastronomie v kultuře minorit se dnes už neliší generačně podle doby příchodu do cílové země. V současnosti je závislá hlavně na individuální etnické sebeidentifikaci a vztahu ke kulturnímu dědictví mateřského národa. Autorka to dává do souvislosti s postmoderní revitalizací etnických skupin
