Expresní Astronomické Informace
Digital Library of the Faculty of Arts, Masaryk UniversityNot a member yet
5825 research outputs found
Sort by
Initial teacher education and the relationship with research : student teachers\u27 perspectives
Get PDFDuring the past few years, higher education institutions have been working to strengthen the link between research and teaching, which is widely referred to as the research–teaching (RT) nexus. This nexus is important because engagement with research is a distinctive feature of learning in higher education and because, in the specific case of teacher education, it is a crucial element for the professional development of teachers, contributing to enhancing their professional practices and, at the same time, improving the status of the teaching profession. The aim of this paper is to identify the perspectives of student teachers regarding the RT nexus within initial teacher education. To accomplish this, data were collected through semi-structured group interviews with Portuguese and English student teachers in different initial teacher education programmes in order to highlight their perspectives and their contributions to understanding and strengthening the RT nexus. The analysis shows that national contexts play a significant role in the way initial teacher education programmes are organized, the way research is valued, and, consequently, how student teachers are engaged with research
Is Pyrrho\u27s thesis from the Aristocles passage truly of the tetralemmatic kind? : (a preliminary point of analysis deciding a Buddhist influence)
Get PDFV posledných rokoch sa veľa diskutuje o tom, či by mohla byť Pyrrhónova filozofia ovplyvnená indickou buddhistickou filozofiou. Diskusie odhaľujúce nápadné podobnosti medzi oboma filozofiami často poukazujú aj na Pyrrhónovu komplikovanú tézu, označovanú ako tetralemma, ktorá je považovaná za jednu z takýchto podobností. Hlavnou otázkou štúdie je zodpovedať, či je Pyrrhónova téza skutočne štvorprvková. Autori tvrdia, že ak Pyrrhónova téza nie je štvorprvkovou štruktúrou, nemožno ju považovať za podobnú s buddhistickou tetralemmou. Následne sa predkladá dôkladná analýza Pyrrhónovej tézy, pričom sa argumentuje, že rozhodnutie štvorprvkovej štruktúry Pyrrhónovej tézy nemôže vychádzať len z hľadiska starogréckej syntaxe. Ukáže sa, že rozlíšenie aspektu hlbšieho filozofického významu Pyrrhónovej tézy je práve tým jediným, z hľadiska ktorého by bolo možné (ak vôbec) prepojiť Pyrrhónovu filozofiu s buddhizmom.Recently there has been a debate on whether Pyrrho\u27s philosophy could be influenced by Indian Buddhist philosophy. Discussions revealing striking similarities between them often point out Pyrrho\u27s complicated sentence, referred to as tetralemma, as one of the most striking similarities. The central question of this paper is whether Pyrrho\u27s sentence is of the tetralemmatic kind. Authors argue that if Pyrrho’s sentence is not fourfold in structure it could scarcely be classified as similar to the Buddhist tetralemma. A careful analysis of the question is provided, arguing that the approach to the problem of tetralemmatic structure cannot be carried out solely on syntactic grounds. An aspect of a deeper philosophical meaning of the formula is applied, which alone enables us (if at all) to link Pyrrho\u27s philosophy to Buddhism
Authors and servants : a contribution to Merlau-Ponty\u27s philosophy of speech
Get PDFČlánek si klade za cíl objasnit a obohatit Merleau-Pontyho pojetí promlouvající mluvy v kontrastu k mluvě, jíž se mluví. V kontextu tvůrčích vyjadřovacích výkonů, zejm. umění, píše Merleau-Ponty o promlouvající mluvě především jako o mluvě, jež otevírá nové horizonty zkušenosti a vede ke kognitivnímu obohacení recipienta. Mluva, jíž se mluví, je naproti tomu řečovou sedimentací kulturního významu, jejímž prostřednictvím jsou ustavené poznávací vzorce tradovány. Ve studii nejprve vysvětlujeme, jak se promlouvající mluva tvoří na pozadí běžné mluvy, jíž se mluví, a jak souvisí s vnímaným světem. Poté se soustředíme na dva specifické případy promluv, jimiž se sám Merleau-Ponty explicitně nezabývá. Zaprvé jde o sekundární literaturu, jejímž posláním je sloužit nějakému původnímu autorskému dílu. Sekundární literatura sama o sobě nepřichází s původní stylotvornou vizí světa, a přesto tvoří mluvu, jež moderuje a mnohdy vůbec umožňuje porozumět původnosti myšlenek autorů v silném slova smyslu. Zadruhé se zaměřujeme na případy promlouvajících mluv, jež nás manipulují, nevedou k bohatšímu poznání světa, a přitom jsou schopny zakládat nově sdílený vzor.The article aims to clarify and elaborate on Merleau-Ponty\u27s concept of speaking speech in contrast to spoken speech. Merleau-Ponty discusses the spoken speech in the context of creative expressive acts, especially art, and believes that its primary role is to open new horizons of experience and leads to cognitive enrichment of the recipient. The spoken speech, on the other hand, is a sedimentation of cultural meaning which makes it possible to transmit established cognitive patterns. In the first part of the study, we explain how speaking speech is formed against the background of ordinary spoken speech and how it relates to the perceived world. Then, we focus on two specific cases of speech that are not explicitly addresses by Merleau-Ponty. Firstly, secondary literature serves an original authorial work and does not by itself create a new style-forming image of the world, yet it moderates the way in which we understand original works, and sometimes even make such an understanding possible. Secondly, we clarify that some cases of speaking speech are manipulative, that is, they do not lead to a richer knowledge of the world, but are still able to establish a newly shared pattern
