Expresní Astronomické Informace
Digital Library of the Faculty of Arts, Masaryk UniversityNot a member yet
5825 research outputs found
Sort by
Artificial instinct : Lem\u27s robots as a model case for AI
No full textIn the seventy years since AI became a field of study, the theoretical work of philosophers has played increasingly important roles in understanding many aspects of the AI project, from the metaphysics of mind and what kinds of systems can or cannot implement them, the epistemology of objectivity and algorithmic bias, the ethics of automation, drones, and specific implementations of AI, as well as analyses of AI embedded in social contexts (for example). Serious scholarship in AI ethics sometimes quotes Asimov\u27s speculative laws of robotics as if they were genuine proposals, and yet Lem remains historically undervalued as a theorist who uses fiction as his vehicle. Here, I argue that Lem\u27s fiction (in particular his fiction about robots) is overlooked but highly nuanced philosophy of AI, and that we should recognize the lessons he tried to offer us, which focused on the human and social failures rather than technological breakdowns. Stories like "How the World Was Saved" and "Upside Down Evolution" ask serious philosophical questions about AI metaphysics and ethics, and offer insightful answers that deserve more attention. Highlighting some of this work from The Cyberiad and the stories in Mortal Engines in particular, I argue that the time has never been more appropriate to attend to his philosophy in light of the widespread technological and social failures brought about by the quest for artificial intelligence. In service of this argument, I discuss some of the history and philosophical debates around AI in the last decades, as well as contemporary events that illustrate Lem\u27s strongest claims in critique of the human side of AI
Solomon\u27s concept of vectors, its context and meaning
No full textVe stati představíme teorii vektorů rozhodování Miriam Solomonové, která vytváří komplexní rámec pro uchopení nejrůznějších zkreslení, stereotypů, efektů a heuristik doprovázejících činnost vědců. V úvodu se nicméně vrátíme k nauce o idolech Francise Bacona, která je jedním z jejích předobrazů, přestože je dělí bezmála čtyři staletí. Následně zevrubně popíšeme koncepci Solomonové, především typologii vektorů a její aplikace a omezení, které budou dokumentovány na konkrétních příkladech z historie vědy. Rovněž budeme diskutovat o jejím významu pro filozofii i sociologii vědy, například v souvislosti s teorií kontingence, epistemickou neutralitou, koncepcí "neviditelné ruky", s přihlédnutím k dobovému kontextu i paralelnímu vývoji v dalších disciplínách, jako jsou kognitivní vědy a psychologie. V závěru se pak vrátíme ke srovnání Baconova normativního ideálu a deskriptivní teorie Solomonové a k otázce, zda lze vůbec po staletích vývoje učinit nějaký generalizující úsudek o úloze zkreslení ve vědě.In this paper, we introduce Miriam Solomon\u27s theory of decision-making vectors, which provides a comprehensive framework for capturing various biases, stereotypes, effects, and heuristics that accompany the activities of scientists. In the introduction we will return to Francis Bacon\u27s doctrine of idols, one of its precursors, although it is nearly four centuries that separate them. We will then describe in detail Solomon\u27s conception, especially the typology of vectors and its applications and limitations, which will be illustrated with concrete examples from the history of science. We will also discuss its relevance to the philosophy and sociology of science, for example in relation to contingency theory, epistemic neutrality, and the concept of the "invisible hand", taking into account the contemporary context and parallel developments in other disciplines such as cognitive science and psychology. In the concluding section we will return to a comparison of Bacon\u27s normative ideal and Solomon\u27s descriptive theory, and to the question of whether, after centuries of development, any generalizing judgment can be made at all about the role of biases in science
Philosophers in the city
Get PDFKniha Filozofové ve městě vznikla při příležitosti stého výročí založení Filozofického semináře Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Je věnovaná připomínce prvních devíti filozofů, kteří postupně vykonávali funkci vedoucího Filozofického semináře (pozdější Katedry filozofie). Jejich život, dílo a působení v čele katedry připomínají ukázky z jejich odborných a popularizačních textů z materiálů uložených v Archivu Masarykovy univerzity. Vybrané texty umožňují nahlédnout do úřední i osobní korespondence, deníkových záznamů, vzpomínek jejich současníků a dalších dokumentů spjatých s jejich dílem a životem. Texty a archiválie jsou propojeny a paralelizovány s obecnými filozofickými tématy a evropskými filozofy tehdejšího období, stejně jako s filozofy současnými. ,The book Philosophers in the City was created on the occasion of the centenary of the founding of the Philosophical Seminar of the Faculty of Arts of Masaryk University in Brno. It is dedicated to the reminder of the first nine philosophers, who gradually held the position of head of the philosophical seminary, the later department of philosophy. Their life, work and work at the head of the department are reminiscent of excerpts from their professional and popular texts, from materials stored in the Archives of Masaryk University. Selected texts provide insight into official and personal correspondence, diary entries, memories of their contemporaries and other documents related to their work and life. The texts and archives are connected and paralleled with general philosophical themes and European philosophers of the time as well as contemporary philosophers
Exploring leadership influence within data-informed decision-making practices in Australian independent schools
Get PDFThere is increasingly strong pressure on schools to use data within their decision-making processes; the pressure comes not just from high-stakes testing but also from the subsequent comparative analysis conducted in the international, national, state, and local jurisdictions that represent the educational systems responsible for ensuring that students continue to receive quality education (Harris & Jones, 2017). There is paucity in empirical research within Australia on the practice of data use within schools; research is lacking on data interactions among school leaders in their workplace settings (Coburn & Turner, 2012). This study contributes toward this identified gap in Australian research literature on the practice of data-informed decision making (DIDM) in schools. Using a case-study approach at two K-12 independent schools in Victoria, Australia, the study sought to understand the "how" and "why" of DIDM systems that are currently in use within Australian independent schools in order to better understand what data-informed school improvement processes are being used in practice in this sector of Australian schooling. Based on the findings, we offer recommendations for developing improved system capabilities that make schools data literate and numerate and identify the important transformational role that senior and middle-level school leaders play in building up data-informed collaborative school cultures within their schools
The universe, human beings and viruses : (Stanisław Lem)
Get PDFV září letošního roku si připomínáme 100. výročí narození jednoho z nejslavnějších a nejpřekládanějších polských autorů – Stanisława Lema (1921–2006). Toto nedožité jubileum je pro nás příležitostí ke krátkému zamyšlení nad pozoruhodně pestrou a různorodou podobou jeho díla. Nejprve se pokusíme o stručnou obecnější charakteristiku Lemovy tvorby, abychom se následně zaměřili na jeden z jeho zajímavých teoretických textů. Vyslovením svérázné evoluční hypotézy zde Lem reagoval na pandemickou situaci, s níž je lidstvo konfrontováno od 80. let minulého století – nákazu virem HIV.September this year marks the 100th birth anniversary of one of Poland\u27s most famous and most translated authors – Stanisław Lem (1921–2006). This jubilee is a great opportunity for us to think briefly about all the eclectic and miscellaneous form of this work. First, we will try to make a brief, general description of Lem\u27s work, so that we can then focus on one of his interesting theoretical texts. In this essay, Lem responded by expressing a peculiar evolutionary hypothesis to the pandemic situation that mankind has been confronted with since the 1980s – HIV infection
The Gramophone : Lem against the Chinese Room
Get PDFThe text focuses on Lem\u27s rejection of the Chinese Room, a prominent challenge to the sufficiency of the Turing test. After outlining Lem\u27s relationship to the Turing test, it offers an exposition of two of Lem\u27s thought experiments, the Gramophone and the Jigsaw, whose critique is directly related to the critique of the Chinese Room. The text shows that Lem\u27s key argument is to point out the computational naivety of the machines that feature in these experiments. The text concludes by presenting some of Lem\u27s views on the nature of machine consciousness
The role of habit and automation in moral character
Get PDFVe své práci se v rámci aktualizace klasického Aristotelova konceptu morálního charakteru věnuji pojmu zvyku (habit) a otázce automatizace mentálních procesů. Dokazuji, že pojetí ctnosti jako zvyku, chápaného jako rutinní a zautomatizovaná činnost, při které nejsme schopni předložit skutečný důvod pro své jednání, není konzistentní s klasickou Aristotelovou teorií. Můj důkaz vychází z analýzy pojmu záměrná volba (proairésis) a za proponenty kritizovaného směru jsou představeni Bill Pollard a Matt Stichter. Větší část této práce pak věnuji filozofce Nancy Snowové a jejímu komplexnímu konceptu ctnosti, ve kterém mimo jiné navazuje na zvykové pojetí Pollarda a který spojuje s morální odborností (moral expertise). Namítám zde a dokazuji, že její odmítnutí zdůvodnění jednání jako podmínky ctnostného činu není vhodnou aktualizací klasického konceptu morálního charakteru, tj. není vhodným rozvedením ani adekvátní revizí tohoto konceptu. Na základě psychologického výzkumu odbornosti můžeme totiž předložit stejně tak dobré důvody, proč je možné a žádoucí, aby morální odborník svá jednání byl s to zdůvodnit.In my article, as a part of an attempt to update Aristotle\u27s classic concept of moral character, I address the concept of habit and the issue of automation of mental processes. I argue that the concept of virtue as a habit, understood as a routine and automated activity in which we are unable to present actual reasons for our actions, is not consistent with the classical theory of Aristotle. My argument is based on an analysis of the term \u27deliberate choice\u27 (proairésis) and I present Bill Pollard and Matt Stichter as the proponents of the criticized direction. However, I dedicate most of the paper to the philosopher Nancy Snow and her complex concept of virtue, in which she, among other things, follows the conception of Pollard, and which she connects with the notion of moral expertise. Here I make an objection and argue that her rejection of the justification for an action as a condition of a virtuous action is not a satisfactory update of the classical concept of moral character, i.e., it is not a suitable development or an adequate revision of the concept. On the basis of psychological research of expertise, we can present equally good reasons why it is possible and desirable for a moral expert to be able to justify his actions