8,219,783 research outputs found
AMČR - dokument M-TX-201604190
No full textStav: 3Označení: 33/13Popis: Brno – Štýrice 2012, H-PARK Heršpice Brno, Výstavba inženýrských sítí a objektů A a B.Lokalizace akce: H-PARK Heršpice, ul. Heršpická.Rok zahájení akce: 2012Rok ukončení akce: 201
AMČR - dokument M-TX-201701463
No full textStav: 3Označení: 229/13Popis: Přístavba parkoviště firmy EUROM.Lokalizace akce: Trať Příčný.Rok zahájení akce: 2012Rok ukončení akce: 201
AMČR - dokument M-TX-201701451
No full textStav: 3Označení: 223/12Popis: Administrativní hala ppč 3432/96.Lokalizace akce: Trať Prostřední.Rok zahájení akce: 2012Rok ukončení akce: 201
AMČR - dokument M-TX-201604192
No full textStav: 3Označení: 227/13Popis: Brno – Medlánky 2012–2013, Pořízení stavby Centra AdMaS – Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie.Lokalizace akce: Ul. Purkyňova.Rok zahájení akce: 2013Rok ukončení akce: 201
AMČR - archeologický záznam C-9118134A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 8215/1999Lokalizace/okolnosti: Vrch Věncová hora (651 m) 1000 m JV od Štěkře, pravý břeh Vltavy.Souhrn/upřesnění: Jedná se o symetrický kupovitý kopec. Svahy jsou částečně pokryty kamennou sutí. Vrchol je hrotitý se skalními výčnělky maximální výšky 1,5-2 m. 250 m severně se připojuje menší nižší vrcholek (620 m) oddělený nehlubokým sedlem. 500 m jižně je sedlem hloubky 30 m oddělena Plechatá hora (612 m). Partie těsně pod vrcholem není již tak svažitá, na ZSZ straně je vytvořena asi 0,7 ha velká plošina. Drobným průzkumem v listopadu 1999 zjištěna nezvykle silná vrstva kvalitní půdy, obsahující zlomky keramiky, kachlů a cihel novověkého původu. 50 m JV od trigonometrického bodu nalezeno několik zlomků blíže neurčené pravěké keramiky. Podle terénních parametrů by se mohlo jednat o pravěké výšinné sídliště. Stopy umělého opevnění nezjištěny. Lokalita dnes zalesněna, pouze vrcholek je holý. 1000 m jižněji bylo sběrem J.Valkonyho zjištěno rovinné sídliště doby halštatské (ha.d) a středohradištní (Valkony 1997). Lokalitu nutno dále sledovat a nepustit ze zřetele
AMČR - archeologický záznam C-9131826A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 2953/1998Lokalizace/okolnosti: Kóta Na skále (718 m) 350 m JZ od kapličky v obci Hradiště. Podnět: odborný záměr.Souhrn/upřesnění: Povrchový průzkum a drobná sondáž v severním předpolí kóty Na skále (718,0 m), kde je starší odbornou literaturou situováno dosud nedatované hradiště (ppč. 154-158). Údaj o existenci opevnění je uveden i v literatuře populární (Sklenář K., 1993).
Průzkum v květnu 1978 zjistil val, zachovaný dobře zejména na severní, východní a jižní straně, vymezující oválnou dispozici (Braun, Frýda, Soukupová 1980). Areál je tvořen vrcholovou plošinou, zakončenou na jižní straně skalním sukem. Východní, jižní, západní a částečně SZ svahy jsou dosti prudké, pokryté kamennou sutí a drobnějšími skalními útvary. V severním předpolí se nachází kóta Kovářská (707,0 m), oddělená od lokality takřka neznatelným sedlem, kde se dnes nachází lesní školka. Převýšení vůči okolnímu terénu je asi 50 m (měřeno od obce Hradiště), západní a SZ svah je však mnohem hlubší (převýšení kolem 200 m a více). Vodní zdroj je vzdálen asi 200 m východně. Nejbližšími většími vodními toky jsou Úhlava (10 km) a Otava (14 km). Povrch lokality je dnes pokryt hustým mladým smrkovým porostem, znesnadňujícím přístup a průzkum. Z mapy stabilního katastru (stav k r. 1837) je patrno, že na nalezišti se na dvou velkých parcelách v té době nacházelo zorané pole.
Průzkum studentů FFUK se zaměřil na získání archeologického materiálu, který by umožnil lokalitu chronologicky a kulturně zařadit a pak na způsob opevnění, případně dokumentaci jeho vhodných úseků. Val je zachován v podobě terasy (výška asi 1,5-2 m), s vyvýšením pouze vně arálu. Na SSV je zřetelně patrné kamenné jádro valu, na SSZ a severní straně se však jeví jen jako terénní hrana, vymykající se poněkud běžným parametrům valů na pravěkých až raně středověkých hradištích. Na severu předpolí kóty Kovářská byl získán sběrem keramický materiál (34 ks), převážně z 15.-16. stol., jeden zlomek výdutě by mohl patřit snad do 13. stol. Stejné nálezy pocházejí i ze sběru v prostoru lesní školky asi 50 m severně od hrany valu-terasy (17 ks). Mikrosondáží získán stejně starý materiál i z prostoru JZ a západně od skalního suku a konečně i z vlastního areálu vymezeného terasou (6 ks). V prostoru jižně od skalního suku rozpoznána nízká kamenná lícovaná zídka o délce 14 m, stavěná na sucho, výška asi 50 cm. Asi 20 cm pod povrchem nalezena při patě zídky pročervenalá požárová vrstva, bez nálezů. Tato zídka by mohla být pozůstatkem kamenného zpevnění zaniklé komunikace. Povrch naleziště, považovaného za hradiště, je celkem rovný a jeví známky umělých terénních úprav. Kontrolními vrypy v centrální části zjištěna pod vegetačním drnem v hloubce 30-40 cm půdní vrstva, obsahující středověkou a raně novověkou keramiku. Pod touto vrstvou se nacházelo sterilní podloží.
V Hradišti je k r. 1338 zmiňován jakýsi Zdeněk, majitel poplužního dvora. Již r. 1383 držel Protiva z Kasejovic půl tvrze a tzv. hořejší dvůr (!) a 3/4 vsi po Oldřichovi z Hradiště. K r. 1406 je zmiňován jako majitel hradiště nějaký Zachař a r. 1471 Bušek Trautenberger, který ves (snad i tvrz?) získal jako odúmrť. Později ves držena Běšiny z Běšin (Sedláček A.). Podle dosud získaných poznatků o nalezišti nelze vyloučit ryze středověký původ lokality, je dosti pravděpodobné, že se může jednat právě o onu tvrz, případně poplužní dvůr.
Průzkum zatím nepotvrdil existenci pravěkého, případně raně středověkého hradiště
AMČR - archeologický záznam C-9132160A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 2755/1998Lokalizace/okolnosti: Protáhlý vrch Hradec (612 m), 1300 m SZ od kostelíka v obci. Podnět: lesní úpravy.Souhrn/upřesnění: Orientační průzkum dosud chronologicky a kulturně nezařazeného hradiště v poloze Hradec. Hradiště je situováno na protáhlém vrchu s osou SZ-JV, který je na jižní straně spojen asi 20 m hlubokým sedlem s masivem Vidhoště. Západní, severní a východní svahy Hradce jsou dosti prudké, povrch hradiště je pokryt vzrostlým lesem (smrk, modřín, borovice). Plocha o rozloze 1,7 ha je opevněna valem, který je na jižní starně zachován v délce 50 m, dále na JV se jeví jen jako terénní hrana. Na západní až SZ straně je val zdvojen a před oběma tělesy je místy patrný i mělký příkop. Vnější val je zde zachován v délce asi 70 m. Jádro valu tvoří kamenná destrukce hradby, jejíž konstrunkce, velikost a stáří nejsou bez komplexní sondáže jasné. Výška valu se pohybuje od 50 (na vnitřní straně) do 200 cm (na vnější straně). Areál opevnění je rovinatý, tvořen protáhlou plošinou (ve tvaru připomínajícím otisk mokasínu), se skalkou tvořící zároveň vrcholovou kótu. Převýšení vůči okolnímu terénu je asi 70 m (měřeno od hladiny rybníku Valcha). Vodní zdroj se nachází na východním úpatí Hradce asi 150 m JV od hrany opevnění. Nejbližším vodním tokem je Otava, vzdálená 9 km.
První údaje o lokalitě podal E. Šimek, který hradiště nejspíš objevil a také zběžně prozkoumal. Povrchový průzkum pracovníků M Plzeň proběhl v květnu 1978 (Braun, Frýda, Soukupová 1980). Studenti FF UK P. Hrubý a D. Parma provedli v areálu opevněné kóty několik zjišťovacích drobných vkopů za účelem získání archeologického materiálu, který by umožnil hradiště datovat. V centrální části při severní hraně byl nalezen jediný zlomek keramiky z mladší doby hradištní. Nelze však vyloučit i osídlení v jiných obdobích pravěku a raného středověku, které je však nutno doložit řádným průzkumem. Dále byly studenty vyhotoveny plánky profilů valů na jižní a západní straně. Hradiště je zmíněno také v populární literatuře jako opevnění z mladší doby hradištní (Sklenář 1993)
AMČR - archeologický záznam C-9152475A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 3876/1999Lokalizace/okolnosti: Vrch Velký hrádeček (571,4 m), 1250 m V od Třebanic. Levý břeh Netolického potoka.Souhrn/upřesnění: Drobnými vrypy orientovanými zejména na starší i nové vývraty, rozryté plochy zvěří a eroze, byl v opevněném areálu hradiště nalezen soubor keramických zlomků z mladší doby halštatské. Všechny nálezy pocházejí ze západní poloviny areálu. Z místa o velikosti asi 1 m2 (50 m západně od měřičského bodu státní triangulace) nalezena nápadnější koncentrace keramiky, která může pocházet z objektu nacházejícího se hlouběji pod povrchem. Sondáž nepřekročila hloubku 10 cm. Nalezeno také několik zlomků dna poháru z 15. stol
AMČR - archeologický záznam M-9000987A
No full textStav: 3Označení: 015/2002Lokalizace/okolnosti: trať Rumza; dálnice D1, stavba 0133 Vyškov - MořiceSouhrn/upřesnění: NZ MTX20170218
AMČR - archeologický záznam M-9102216A
No full textStav: 3Označení: 117/2002Lokalizace/okolnosti: trať Spravedlnost; výzkum na trase dálnice D1, stavba 0133 Vyškov - MořiceSouhrn/upřesnění: ZAA MTX200400542
NZ MTX20170217
- …
