8,219,776 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-202010829A
No full textStav: 3Označení: 90/20 AP, 91/20 APLokalizace/okolnosti: Drnovská ul. a nově vytvořená Stočesova ul. Parc. č. 2754/46, 2754/50, 2754/153-158, 2754/160-161, 2754/167-168, 2754/178. Poloha Dlouhá míle, ve V části nevýrazného návrší Malého vrchu (Maliv). Výstavba domu čp. 1168.Souhrn/upřesnění: V místech dnešního domu čp. 1168 a jeho blízkosti bylo prozkoumáno sedm sídlištních zahloubených objektů rámcově datovaných do období zemědělského pravěku. Dva objekty představovaly sloupové jámy, pětice zbylých byly funkčně nejasné sídlištní jámy nebo spodní partie zásobních jam. Ve výplních se bohužel nedochovaly žádné movité nálezy
AMČR - archeologický záznam C-202010818A
No full textStav: 3Označení: 75/20 AP, 14/21 APLokalizace/okolnosti: Práčská. Parc. č. 2055/1 a 2076/1 (pův parc. č. 2055/1,2, 2072, 2073, 2074, 2075/1,2, 2076/1,2,3). Novostavba bytového domu.Souhrn/upřesnění: Zjišťovací a předstihový záchranný archeologický výzkum prováděný před výstavbou projektu „Bytový dům Práčská“ v Práčích zjistil přítomnost sídlištních situací z období starší doby bronzové, mladšího novověku (17.–18. stol.) či počátku 19. stol. a industriálního období (19.–20. stol.). Byla zachycena také holocenní půda a půdně-antropogenní souvrství s doklady lidských aktivit ze starší doby bronzové, mladší doby bronzové, raného středověku, vrcholného středověku, novověku a industriálního období
AMČR - archeologický záznam C-201553104A
No full textStav: 3Označení: 70/13 APLokalizace/okolnosti: Ul. Na Marně, tehdejší ppč. 1339/1, současná ppč. 1339/1, 1339/3. Novostavba bytového domu čp. 1135 „Villa Atrium Bubeneč“.Souhrn/upřesnění: Po strojovém skrytí půdního horizontu s novodobými artefakty a ekofakty bylo odkryto a zdokumentováno 49 objektů zahlubujících se do sprašového podloží. Doložené sídlištní, skladovací, výrobní či exploatační komponenty náležely časnému až staršímu eneolitu (zásobní jáma pravděpodobně kultury nálevkovitých pohárů), mladší fázi knovízské kultury (zásobní a sloupové jámy), rozmezí mladší doby bronzové až doby halštatské (sídlištní jáma, soujámí), mladší době laténské (zásobní jáma a soujámí), časné době římské (dílenská jáma s pyrotechnologickým zařízením), starší době římské sensu stricto (hliník s kostmi dolních končetin mladého člověka) a starší době hradištní (tři zásobní jámy). Tři až pět zahloubených objektů souvisí s hospodářskými aktivitami v 18. až 19. stol. Převážnou část sloupových jam nebylo možno datovat. V sekundárních polohách (jako příměs v mladších kontextech) se ocitly mj. zlomky keramiky štítarské kultury
AMČR - archeologický záznam C-202109514A
No full textStav: 3Označení: 89/21 APLokalizace/okolnosti: Českobrodská ul. Parc. č. 1205/2. Pole J od Českobrodské, V od ul. K Horním Počernicím a Z od sjezdu z Pražského okruhu. Zjišťovací výzkum před výstavbou datacentra.Souhrn/upřesnění: V S části plochy bylo ve zjišťovacích sondách zachyceno 6 nejspíše pravěkých zahloubených objektů (5 kruhových sloupových jam a pravděpodobně dno další sídlištní jámy nebo rozměrnější jámy sloupové). Omleté zlomky pravěké keramiky se nacházely také v jílovitohlinité půdě, jejíž mocnost směrem k J klesala, a v ornici. V celé ploše se v ornici a na povrchu nacházely také malé zlomky keramiky a dalšího odpadu ze středověku, novověku a industriálního období
AMČR - archeologický záznam C-201772154A
No full textStav: 3Označení: 51/16 APLokalizace/okolnosti: Zenklova ul. v prostoru mezi Primátorskou ul. a Elsnicovým nám. Parc. č. 3723/1, 3965/1,2, 3986. Obnova vodovodního řadu.Souhrn/upřesnění: Ve dvou krátkých řezech (poblíž JZ nároží ZŠ B. Hrabala čp. 26 a u domu čp. 22) byla zachycena antropogenně ovlivněná půda s malými zlomky pravěké keramiky a souvrství, ve kterém se vyskytovaly zlomky pravěké a novověké keramiky
AMČR - archeologický záznam C-201776697A
No full textStav: 3Označení: 122/18 AP, 105/19 APLokalizace/okolnosti: Pélleova 83/15. Parc. č. 757, 758, 2045. Výstavba Velvyslanectví Korejské republiky.Souhrn/upřesnění: Zjišťovací výzkum zachytil navážkové souvrství ze závěru 19. stol. Byla jím zaplněna nejvýchodnější část hliniště bubenečské Hergetovy cihelny, která vznikla za rozšiřování provozů a těžební jámy ve 2. pol. 19. stol. Pleistocenní spraš byla odtěžena, a to až na štěrkopískovou vltavskou terasu. Dům čp. 83 měl být postaven před r. 1887 Aloisem Potůčkem a mezi l. 1898–1909 došlo k jeho konečnému rozšíření přístavbou západní části.
Z navážek, tvořených hlínou, pískem, stavební sutí, popelem a dalším odpadem, byl získán menší soubor movitých nálezů. V něm je nejstarším předmětem zlomek keramiky vrcholně středověkého stáří. Malou část nálezů lze zařadit do rozmezí 17. a 19. stol. a většina jich patří době 19. či přelomu 19. a 20. stol. Mezi zlomky kuchyňských i stolních keramických nádob se objevila i kameninová láhev od minerální vody z Bylan u Mostu, zřejmě z 30. až 50. let 19. stol. Četně se v navážkách nacházely zlomky šedých květináčů a skleněných nádob. Ze dvou nalezených hlaviček dýmek byla jedna vyrobena z porcelánu, zatímco druhá z červené hlíny s kolkem – tato odpovídá produkci z Bánské Štiavnice a její vznik lze datovat patrně do 2. třetiny 19. stol.
Starší pravěké, příp. středověké či novověké archeologické terény, které se na místě s velkou pravděpodobností dříve nacházely, byly v 19. stol. těžbou cihlářské hlíny zcela zničeny.
Při záchranném výzkumu formou dohledu bylo ve vrtu u staršího domu čp. 83 zachyceno rozhraní navážek a pleistocenních fluviálních štěrkopísků v niveletě přibl. 214,80 m n. m. (Bpv). Dno stavební jámy dosáhlo nivelety 215,00 m n. m
AMČR - archeologický záznam C-201902982A
No full textStav: 3Označení: 23/19 APLokalizace/okolnosti: Ul. Cukrovarnická, Na Dračkách. Parc. č. 2057/1,4,17, 20-2228,58,64-66,68-70, 2108, 2111, 2167/7 (k. ú. Střešovice), 608/3-7 (k. ú. Veleslavín). Projekt „Rezidence Na Dračkách“Souhrn/upřesnění: Takřka celá plocha byla narušena terénní úpravou a stavebními zásahy ve 2. pol. 20. stol., kdy došlo ke snížení a zarovnání pozemku směrem k jihu (tj. do svahu). Archeologické situace byly zachovány pouze při severní straně plochy A (proti domu čp. 131 v Cukrovarnické ulici), kde byly dokumentovány ve vertikálním řezu stavební jámy. Odkryto bylo souvrství, které obsahovalo fragmenty keramiky z pravěku, středověku, novověku a industriálního období. Na pleistocenní jíly nasedala antropogenně ovlivněná půda, minimálně zčásti svahového původu, s omletými zlomky pravěkých keramických nádob. Směrem vzhůru půda pozvolně přecházela do vrstvy prachovité hlíny s kamínky, kameny a uhlíky a s několika fragmenty keramických nádob ze závěru středověku i s omletou pravěkou keramikou. Stratigraficky výše následovala vrstva prachovité hlíny s kamínky, kameny, uhlíky, popelem a stavební keramikou a nad ní vrstva novodobých navážek, z jejíž spodní polohy byly vyzvednuty zlomky dvou oválných porcelánových malovaných náhrobních destiček z počátku 20. stol
AMČR - archeologický záznam C-201810259A
No full textStav: 3Označení: 108/18 APLokalizace/okolnosti: Ul. Od Školy, mezi školními budovami čp. 596 a 640. Na návrší Manoušce (Manouškách). Parc. č. 901/4. Před výstavbou nové školní budovy.Souhrn/upřesnění: Celkem se podařilo zachytit 26 zahloubených sídlištních objektů pravěkého stáří. Dvě největší soujámí lze interpretovat jako hliníky a datují se do kultury s vypíchanou keramikou. Stejného stáří bude část dalších sídlištních jam, jiné lze datovat pouze do zemědělského pravěku. Tři sídlištní jámy (z toho jedna zásobní) obsahovaly materiál salzmündské fáze kultury nálevkovitých pohárů. Šest sloupových jam lze řadit pouze někam do období zemědělského pravěku
AMČR - archeologický záznam C-201902330A
No full textStav: 3Označení: 21/19 APLokalizace/okolnosti: Libocká ulice. Parc. č. 69, 70, 71, 72 (nová parc. č. 69, 70, 72), výstavba budovy čp. 703 a úpravy pozemku.Souhrn/upřesnění: Výzkum byl zahájen po demolici starších budov čp. 279 a 295, které byly i s prostorem dvorku vystavěny na zarovnaném terénu, který se zařezával do svahu, tj. směrem k jihu. Tento zářez byl dokumentován jako řez AB. V prostoru bývalé zahrady byla provedena prospekce detektorem kovů, při níž byla zároveň ověřována stratigrafická situace. Nálezy zcela recentní nebyly evidovány; starší, nejasné či zajímavé nálezy s výpovědní hodnotou byly zaměřeny GPS stanicí a zařazeny do nálezového fondu. Kvůli výskytu četného novodobého odpadu, pozůstatků drobných zahradních konstrukcí (skleníku, plotu) a dřevin byla prospekce výběrová.
Na zvětralém opukovém skalním podloží byla dochována tenká vrstva světle hnědé štěrkovitohlinité půdy, překrytá v prostoru bývalých zahrad domů čp. 279 a 295 recentní pseudopůdní vrstvou s antropogenními příměsmi. Ve snížené severní třetině plochy se nacházel pozůstatek vyzděného sklepa někdejšího domu čp. 279.
Ze zahradní vrstvy bylo při prospekci detektorem kovů získáno z 32 míst (bodů) 46 nálezů. Téměř všechny lze datovat do 19. a 20. stol. Šlo o mince (rakousko-uherské dvouhaléře, československý desetihaléř a padesátihaléř a francouzský pěticentim), raženou poutní známku ze slitiny mědi, knoflíky, sazečskou literu, štítek či plombu, tlouček do hmoždíře, ozdobnou brož se skleněnou vložkou, železnou podkůvku z obuvi, část zapalovače, jezdec zdrhovadla, čepicový odznak armády ČSR, zlomek silného drátu a různé další neidentifikovatelné předměty, součástky či plechové zlomky. Dále byly nalezeny tři zlomky keramických nádob, hrací kulička nebo skleněný závěsek.
Někdejší domy čp. 279 a 295 byly postaveny někdy v závěru 19. stol. nebo na počátku 20. stol. S výjimkou zmíněného silicitového úlomku movité nálezy souvisejí s výstavbou domů, úpravami a dalšími běžnými aktivitami v zahradách od doby okolo přelomu 19. a 20. stol. a z průběhu 20. stol
Veřejná archeologie 5. Příspěvky z konference Archeologie a veřejnost 7
No full textStav: 3Místo vydání: Plze
- …
