8,219,776 research outputs found
AMČR - dokument C-TX-200508751
No full textStav: 3Popis: Půdorysný plán s vyznačením řezů.Lokalizace akce: Areál zámku Hrádek u Nechanic, prostor před čp. 50 (stpč. 59/1).Rok zahájení akce: 2005Rok ukončení akce: 200
AMČR - archeologický záznam C-9101201A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: V okraj intravilánu Kostelce, vyvýšená poloha nad Podolským potokem. Terénní prospekce byla provedena v rámci Reidentifikace nemovitého památkového fondu.Souhrn/upřesnění: Opevněný areál se šlechtickými sídly - kurie, hrad přechodného typu - a s kostelem sv. Petra a Pavla. Areál památky je hustě porostlý náletem a ve vegetační době místy téměř nepřístupný. V některých částech je valové opevnění ohroženo erozí a soliflukcí.
V r. 1886, r. 1897 a v r. 1898 jsou doloženy terénní úpravy včetně rozkopávání valů - nálezy se nedochovaly, pouze v přírůstkové knize M Pardubice je zmíněn hrot a železný koužek získaný v r. 1886. V prostoru valového opevnění byly v 1. třetině 20. stol. (dar do muzea v 1934) získány zlomky keramiky datované do 13.-14. stol. a ojediněle do 15. stol. (uloženo M Chrudim, inv.č. 1071-1120). Na JZ okraji lokality bylo výkopy odkryto zdivo, již značně narušené. Na lokalitě byl odkryt mincovní depot neznámé datace. V 60. a 70. letech byl areál podroben terénní prospekci (pracovníky M Hradec Králové a ARÚ Praha) - keramické nálezy z jejich sběrů jsou uloženy v M Pardubice. V r. 1991 proběhl na lokalitě archeologický výzkum, a to v prostoru vzdáleném cca 30 m západně od průčelí kostela a cca 5 m od západní hrany lokality v prostoru tzv. akropole (sonda I) a v prostoru tzv. předhradí, které se nachází jižně od akropole (sonda II). V sondě I se podařilo identifikovat zbytky zaniklé stavby, které indikují vnitřní zástavbu a získán byl i četný archeologický materiál (keramika, mazanice) Sondou II byla prokázána existence osídlení na tzv. předhradí. Archeologické nálezy (keramika a železné předměty) jsou datovány do 2. poloviny 13. stol.-13./14.stol.
Na základě dosavadních zjištění lze konstatovat, že kvalita či úroveň II.fáze panského sídla u kostela sv. Petra a Pavla je srovnatelná s jí současnými hrady. Archeologické nálezy jsou uloženy v M Chrudim, M Pardubice a M Hradec Králové. Výše uvedená archeologická zjištění korespondují se zmínkou o existenci panského sídla (hradu přechodného typu) v opevněném areálu, a to v souvislosti s jeho totální likvidací v r. 1780 (viz Sedláček A. 1882)
AMČR - archeologický záznam C-9108186A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: V úbočí kopce (s kótou 607,5) označeného pomístním názvem U Lesa. Cca 250 m Z od prvního šíjového příkopu hradu Klečkova (k.ú. Skuhrov nad Bělou).Souhrn/upřesnění: Polní opevnění (obléhající či předsunuté) u hradu Klečkova (k.ú. Skuhrov nad Bělou). Jde o velmi dobře dochovaný doklad vojenské obléhací techniky, navíc díky písemným zprávám datovaný s nebývalou přesností. Mezi badateli není shody v tom, zda je výše popsaný objekt opevněním obléhajícím nebo naopak předsunutým obranným opevněním, tj. zemní předsunutou baštou, jejímž osazením hradní posádkou byl eliminován z hlediska možného postřelování hradu nejvíce nebezpečný prostor (analogie viz Krašov či Libštejn). Pro první variantu - tedy obléhací opevnění - svědčí fakt, že příkop je hlouben do zeminy - nikoliv vylámán do skály - a výkopek následně posloužil coby materiál pro valové těleso. Výstavba objektu tohoto typu je relativně časově nenáročná a tedy realizovatelná v rámci časově omezené vojenské akce. Památka je relativně zachovalá, pouze v jednom místě je val poškozen vkopem. Valové násypy jsou nivelovány přirozenou erozí. Terénní prospekce proběhla v rámci Reidentifikace nemovitého památkového fondu
AMČR - archeologický záznam C-9108179A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Zalesněný ostroh nad řekou Bělou a bezejmennou vodotečí, 700 m Z od samoty Tisovec, 600 m JZ od vrchu Bělá (682 m)..Souhrn/upřesnění: Hrad Hlodný (též Alt Schloss, Starý zámek či Stenzlova zřícenina). Z vlastního hradu se mimo terénní konfigurace zachovaly pouze relikty obvodových zdí v severní části areálu. Na základě publikované dokumentace nelze stanovit jejich případné recentní narušení. Nyní nejsou žádné vkopy patrné.
V areálu hradu (na ppč. 292) proběhla v roce 1988 terénní prospekce - nalezena byla keramika 13.-14. stol. (uloženo v M Hradec Králové, př.č. 22/89).
Nedaleko od hradu (ppč. 933) byla povrchovým sběrem lokalizována zaniklá středověká osada Tisovec - možná součást širšího hospodářského zázemí hradu. Keramika zde nalezená se datuje do 14. stol. (uloženo v M Hradec Králové, př.č. 19/89). Písemná zmínka o vsi Tisovec se datuje k roku 1411, k roku 1544 je uváděna již jako pustá - zanikla pravděpodobně již během 15. stol. (po zániku hradu?). Další informace o této středověké osadě jsou obsaženy v databázi SAS pod č. 14-12-16/4. Terénní prospekce proběhla v rámci Reidentifikace nemovitého památkového fondu
AMČR - archeologický záznam C-9101485A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: JV okraj Trojovic na levobřeží potoka Ležáku. Terénní prospekce byla provedena v rámci Reidentifikace nemovitého památkového fondu.Souhrn/upřesnění: Tvrziště s původním vodním příkopem, nyní z větší části rozvezeno a zplanýrováno. Část areálu je změněna ve sportovní hřiště. Vrcholně středověké jádro Trojovic se nachází v okolí kostela sv. Michaela Archanděla, kde se zformovalo na mladohradištním základě (osídlení mladší doby hradištní je prokázáno na dvou lokalitách západně a JZ od kostela - naleziště Trojovice 4A a 4B). Patrocinium sv. Michaela Archanděla náleží do staré vrstvy patrocinií užívaných především do konce 12. stol. Tvrz byla založena na níže položeném místě (kostel stojí v nadmořské výšce 278 m, tvrz v nadmořské výšce cca 251 m), nicméně zde měla větší váhu vzdálenost od potoka Ležáku. Po polovině 16. stol. byla trojovická tvrz pravděpodobně obnovena, a to v souvislosti se stavbou mlýna a úpravou vodního toku Ležáku Janem Talackem (majitelem tvrze)
AMČR - archeologický záznam C-9108152A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Ostrožna stupňovitě se svažující směrem ke korytu Zlatého potoka, cca 600 m Z od centra Dobřan. Terénní prospekce proběhla v rámci Reidentifikace nemovitého památkového fondu.Souhrn/upřesnění: Hrad bergfritového typu sestává z jádra a předhradí, leží na ostrožně situované přibližně západovýchodním směrem. Od roku 1984, kdy byl publikován plán M. Plačka, byly provedeny rozsáhlé terénní úpravy v prostoru východního předpolí, vnějšího opevnění a přístupové komunikace k hradu. Temeno návrší včetně střední části vnějšího valu bylo pomocí těžké mechanizace nivelizováno. Zničeno bylo i jižní křídlo vnějšího valu, a to výstavbou dřevěného objektu, terasováním a zřízením suchých toalet. V těsné blízkosti přístupové komunikace je nově rozestavěn zděný objekt. Vlastní středověká komunikace je zavážena stavebním odpadem. Ve vnitřním jádře hradu jsou zjištěny terénní úpravy spojené s vytvořením nouzového přístřešku v základech bergfritu. Celé předhradí je osázeno smrkovým hustníkem cca 15-20 let starým. Severní val byl pomocí těžké mechanizace proražen nově zřízenou lesní cestou, která se v současnosti pravděpodobně již nepoužívá. V Dobřanech se nacházel dřevěný kostel, který byl k roku 1358 zmiňován jako farní - na jeho místě dnes stojí barokní kostel sv. Mikuláše z roku 1738
AMČR - archeologický záznam C-9104103A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Hrad Adršpach. Poloha Starozámecký vrch.Souhrn/upřesnění: Hrad se nachází na pískovcové pseudoostrožně a ve východní části je do jeho dispozice zahrnuto i několik věžovitých skalních bloků. Hradní komplex lze rozdělit do následujících části: 1) SSV až VSV hradní jádro, 2) SSZ rovinnou část, 3) JJZ jádro, 4) 2 do skály tesané příkopy a 2 valy, které chrání hrad ze západu a jihu.
Ad.1: skalní blok o rozměrech cca 30 x 10 m je přístupný přes schodiště rozčleněné do 2 části baštovitým útvarem novodobého původu. Svislá spára jej rozděluje na západní a východní polovinu. Západní polovina je na jihu vymezena středověkým zdivem z hrubých kvádrů a menších kvádříků z lomového kamene, která na severu přechází ve zdivo novověké. Skalní blok je členěn několika terasami se schodištními stupni. Východní polovině bloku dominují tři "samostatné" skalní bloky s výraznými drážemi po pravoúhlé stavbě a stopami po zarovnané podlaze s drobnějšími drážemi. Schodiště vede na ploše o rozměrech cca 5, resp. 10 x 2 m vymezenou na severu a jihu recentními tarasními zídkami, které navazují na skalní suky s drážemi a kapsami.
Ad.2: SSZ rovinná část o rozměrech cca 30 x 40 m je na západě až SZ vymezena nízkým valem přecházejícím do skalního hřebene, v SZ rohu se nachází zbytek bašty - zdivo od ní vedoucí východním směrem je ukončeno na okraji skalní spáry. V SV rohu této rovinné části jsou patrné zbytky dvou staveb: 2 až 3- prostorové stavby, u jejíhož JZ nároží se nachází hradní částečně obezděná studna či cisterna a na ni v pravém úhlu navazující 1-prostorové podsklepené stavby, která je již přiložena na východní obvodovou zeď.
V. Wolf spolu se členy ČSSA nalezli v roce 1977 cca 3 m SV od skály při jižním okraji areálu vnitřního hradu a nad vchodem do sklípku ve vnitřním hradu mazanici a keramiku 14. a 15. stol. (uloženo v M Hradec Králové pod př.č. 35-36/78). V prostoru na skále - věži, v JV sektoru hradu, nalezl L. Jirásek v roce 1976 vrcholně středověkou keramiku, konkrétně z 15. stol., tj. ze zánikového horizontu hradu (uloženo v muzeu Hradec Králové pod př.č. 32/78). V prostoru nad vchodem do sklípku vnitřního hradu a v prostoru SV nároží pod baštou nalezl L. Jirásek v roce 1976 vrcholně středověkou keramiku, konkrétně z 15. stol. tj. ze zánikového horizontu hradu (uloženo v muzeu Hradec Králové pod př.č. 33-34/78). V roce 1990 a 1991 nalezl J. Slavík vrcholně středověkou keramiku (uloženo v muzeu Hradec Králové pod př.č. 113/2000). Na hradě provádělo prospekci i muzeu Náchod - keramické nálezy uloženy v jeho sbírkách. V roce 1999 byly na hradě evidovány amatérské vkopy, mimo jiné byl v jižním skalním jádře odkryt kamenný portálek. Terénní situaci zdokumentoval archeolog z muzea Náchod - registrován destrukční násyp bez dalšího vrstvení a velké množství keramiky, mazanice a železných předmětů (uloženo v muzeu Náchod, př.č. 32/78, 33-34/78, 35-36/78, 1/177, 318-320/2001, zdroj: karta SAS).
Terénní prospekce byla provedena v rámci "obnovy identifikace nemovitého památkového fondu (tzv. reidentifikace)
AMČR - archeologický záznam C-9105069A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Intravilán, V od zemědělského areálu, levobřeží potoka Struha, st.p.č. 94, parc. č. 40/2 a 40/10. Revize nemovité kulturní památky v rámci projektu "Obnova identifikace památkového fondu".Souhrn/upřesnění: Nemovitá kulturní památka, rej. číslo: 41579/6-2161 - "tvrz, zřícenina a archeologické stopy". Tvrziště s dosud stojícím reliktem podsklepené věžovité stavby, v bezprostředním okolí jsou patrné terénní úpravy; nadmořská výška: 290 m
AMČR - archeologický záznam C-9104191A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Hradiště Hradčany (Libchyně či Hruškova zahrada). Ostrožna cca 600-900 m SV od středu novoměstského náměstí.Souhrn/upřesnění: Hradiště se nachází na ostrožně oválného tvaru orientované přibližně ve směru ZJZ -VSV, o rozměrech cca 300 m x cca 50, resp. 75 m, cca 50 m J od komunikace spojující Nové Město se vsí Jestřebí. Celková výměra hradiště činí cca 1,8 ha. Boky ostrožny jsou velmi strmé - na severu se svažující k silnici spojující Nové Město s obci Jestřebí, na jihu do údolí Libchyňského potoka. Jedině relativně nechráněné místo se nachází ve VSV části a bylo přepaženo valem (parc. č. 1094 - pozor, nikoliv 1097, jak je uváděno V. Vokolkem z M Hradec Králové).
Vlastní valové těleso je dlouhé 30,5 m a prochází v mírném oblouku zhruba ve směru SSZ-VJV. Val je z vnitřní strany hradiště patrný jen jako terénní vlna, cca 1,5 m vysoká. Při pohledu od VSV, tj. vnější strany, je dobře znatelný, neboť jeho výška dosahuje téměř 6 m a celková šířka cca 17 m. V místech, kde došlo k narušení valového tělesa je patrné, že součástí původního opevnění byla zeď z lomového opukového kamene a jádro valu bylo zpevněno dřevěnou konstrukcí. Valové těleso je na svém jižním konci narušeno přístupovou cestou do zahrady, jeho VSV konec se nachází na okraji malého lomu na opuku, který jej narušil jen zčásti. Před valem byl vyhlouben příkop, dnes 0,6-0,7 m hluboký a 6,5 m široký. Jeho VSV konec je zasypán komunálním odpadem. Starší nálezy pocházejí z areálu hradiště.
Zejména při orbě byly nacházeny bronzové předměty, např. sekerky s tulejkou (z nich 1 je uložena v NM Praha pod inv.č. 14821, 1 v soukromé sbírce pana Rýdla v Nahořanech, nyní nezvěstná), dále bronzové náramky a spony. Z nekovových předmětů to byly zejména zlomky keramiky a evidován je i nález spodní části drtidla.
K roku 1900 byla J. Duškou fortifikace na SV straně popisována takto:" .. příčný násep, as 50 kročejů dlouhý, z kamene opukového nasypaný, který zvenčí as 10 m vysoký jest, vně však sotva 2 m vysoký…". J. Duška zde také odmítá starší zmínky na tzv. "zpečené valy" s poukazem na chemické reakce se vzduchem způsobující její zčervenání.
Povrchová prospekce: J. Juránek v roce 1959 a v roce 1963 na svazích hradiště, nálezy jsou dnes nezvěstné. L. Domečka a J. L. Píč v roce 1906, nález: na SV straně ostrožny val s kamennou plentou. J. Boček v roce 1978 a 1979, nález: keramika, mazanice a uhlíky, datováno do období kultury lužické (?), slezskoplatěnické a do 15. stol. (uloženo v M Náchod, pod př.č. 6/80). J. Boček a V. Vokolek v roce 1981, nález: destrukce valu na parc.č. 1097, z ní získána keramika kultury slezskoplatěnické (uloženo v M Hradec Králové, pod př.č. 134/81). J. Boček v roce 1988, nález: keramika kultury slezskoplatěnické na parc.č. 1092/1 (uloženo v M Hradec Králové, pod př.č. 109/89). J. Boček v roce 1994, nález: keramika z období kultur popelnicových polí (uloženo v M Hradec Králové, pod př.č. 22/84).
Archeologický výzkum M Hradec Králové v roce 1981: a) v rámci záchranného výzkumu byl zdokumentován výkop pro sklep na pozemku parc.č. 1092/1 - evidován zde byl objekt s keramikou, dále s rozbitým hliněný závažím a mazanice - vše kultura slezskoplatěnická; b) uprostřed hradiště byla prozkoumána terénní vlna, široká cca 2 m a vysoká 0, 0,4 m budící dojem zbytku valu členícího hradiště na dvě části. Prozkoumána byla její část při severním okraji hradiště (pozemek parc. č. 1095) a to formou sondy 10 m dlouhé a 1 m široké ve směru Z-V. Vlna se z hlediska možného vnitřního členění ukázala negativní, šlo totiž o mez dělící pozemky 1092/1,2 a 1095, nicméně identifikovány byly 3 objekty: 1 nedatovaný - bez nálezů, 1 recentní - jáma pro strom, 1 s keramikou laténskou a mazanicí (uloženo v M Hradec Králové, pod č. 54458 - 54465) a kůlové jámy s keramikou slezskoplatěnickou (nálezy uloženy v M Hradec Králové pod č. 132-138/81); c) dokumentace starého výkopu pro studnu - zde evidován narušený objekt s keramikou a částí závaží oblého týlu s otvorem (uloženo v M Hradec Králové, pod č. 54431 až 54434); d) očištění řezu valem, resp. jeho narušení v bývalém lomu při severním okraji hradiště (parc.č. 1090), kde byl ještě znatelný příkop. Příkop byl vyhlouben až na opukovou skálu - zde do hloubky 0,9 m, široký byl cca 2,5 m, pravidelně zešikmené stěny a ploché dno (nálezy: zlomek pokličky datovaný do období kultury slezskoplatěnické).
A. Sedláček považoval tuto polohu za relikt středověké tvrze, zmiňuje existenci valu a příkopu a přípomíná, že se zde těžil kámen na stavbu města.
Terénní prospekce byla provedena v rámci "obnovy identifikace nemovitého památkového fondu (tzv. reidentifikace)"
AMČR - archeologický záznam C-9108191A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Vrch JZ od vsi Potštejn, cca 1 km SV od hradu Potštejn. Terénní prospekce byla provedena v rámci Reidentifikace nemovitého památkového fondu.Souhrn/upřesnění: Hrad Velešov u Potštejna. Hrad byl částečně rozkopán v letech 1771-1773 v rámci pátrání po pokladech a k jeho dalšímu poškození došlo těžbou vápenné žíly. Poškození především valového opevnění a parkánů bylo způsobeno vývraty. Hradní jádro, respektive sklepní prostory paláce byly v 90. letech 20. stol. znovu poškozeny hledáním pokladů a stále jsou poškozovány táborníky
- …
