8,219,776 research outputs found

    AMČR - dokument C-TX-201604129

    No full text
    Stav: 3Popis: Třebovle – stavba kanalizace odpadních vod v obci.Lokalizace akce: Při archeologických dohledech na stavbě kanalizace v obci byly zjištěny archeologické situace.Rok zahájení akce: 2013Rok ukončení akce: 201

    AMČR - dokument C-TX-201604090

    No full text
    Stav: 3Popis: Záchranný výzkum – Klášterní Skalice pískovna Zárybník 2015.Lokalizace akce: Archeologický výzkum proběhl v pískovně Zárybník (k. ú. Klášterní Skalice) při rozšiřování těžby písku v roce 2015.Rok zahájení akce: 2015Rok ukončení akce: 201

    AMČR - archeologický záznam C-201560152A

    No full text
    Stav: 3Označení: 1275/2015; ARÚ Praha 5104/2017Lokalizace/okolnosti: Ul. U nemocnice, p.č. 916/4, 915, 913/1, 199/1, 200/1. Rekonstrukce STL DN 300

    AMČR - archeologický záznam C-201665484A

    No full text
    Stav: 3Označení: 590/2016; ARÚ Praha 6722/2017Lokalizace/okolnosti: Ul. Kosmatcová, p.č. 697/24, 695/171. Rodinný dům

    AMČR - archeologický záznam C-201448314A

    No full text
    Stav: 3Označení: 975/2014Lokalizace/okolnosti: Intravilán. Parc. č. 1538/2, 1541/4, 1971/2, 1971/3, 1991/1. Odkanalizování a čištění odpadních vod.Souhrn/upřesnění: Negativní zjištění

    AMČR - dokument C-TX-198801618

    No full text
    Stav: 3Popis: Výpis z BZO 1984-85.Lokalizace akce: SV okraj města, bývalá zahrada za čp.61 v ul. Ruská, staveniště bytovek JE Temelín, areál C-OS Hlinecká.Rok zahájení akce: 1985Rok ukončení akce: 198

    AMČR - archeologický záznam C-9106460A

    No full text
    Stav: 3Lokalizace/okolnosti: Pražská ulice, prostor mezi Masnými krámy (čp. 353) a bývalou vodárnou (čp. 309), suterén vodárny. Podnět: jiný podnět.Souhrn/upřesnění: Sondáž a průzkum podzemí v souvislosti s havárií vozovky Pražské ulice. Sondáží zjištěn do skalního podloží tesaný (?) příkop městského opevnění, se kterým prostorově i funkčně korespondoval sondáží odkrytý úsek parkánové hradby, dochovaný do výše cca 4 m. Hradba je zděna z hrubě tesaných arkózových kvádrů kladených do řádků na vápennou maltu, což je v Plzni charakteristická struktura zdiva vrcholně středověkých městských hradeb. Vznik kamenného městského opevnění je třeba klást do 2. čtvrtiny 14. stol. Postupné zanášení příkopu probíhalo až v časovém horizontu 15.-16. stol., do té doby byl příkop patrně pravidelně čištěn. Do prostoru příkopu byl ukládán domácí odpad, hnůj zvířat a fekálie. Ukládání organogenních odpadních vrstev bylo několikráte přerušeno sedimentací písčitých vrstviček (povodňové sedimenty?). Trvalé zavlhnutí sedimentu umožnilo vznik příhodných archeologizačních podmínek, typických pro dochování artefaktů z organických hmot (dřevo, kůže) a široké škály rostlinných makrozbytků. Nálezy ze železa a skla se dochovaly bez výrazného poškození korozí. Na konci 17. až začátkem 18. stol. byl příkop zarovnán vrstvou stavební destrukce a nad jeho výplní byl sklenut most o dvou obloucích. Tuto změnu je snad možné ztotožnit s přestavbou městského opevnění v roce 1703. Těleso mostu bylo ve zkoumaném úseku založeno přímo na hranu příkopu, centrální mostní pilíř byl založen do sedimentů příkopu. Ve zdivu mostu byl zjištěn druhotně použitý kamenný stavební článek. Most i parkánová hradba zanikly zasypáním stavební sutí v souvislosti s rušením městských hradeb a výraznou úpravou nivelity terénu východně od jádra města v 1. čtvrtině 19. stol. V prostoru dokumentovány dvě štoly vytesané do pískovcového podloží směřující k zaniklému příkopu městského opevnění
    corecore