8,219,774 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-9003036A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: "Skalka", chatová kolonie východ od obce. Magnetometrické měření.Souhrn/upřesnění: Kontrolní magnetometrické měření plochy 20x20 m (400 m2). Měření pravděpodobně ukázalo průběh valu
AMČR - archeologický záznam C-9144089A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Po pravé straně silnice do Řeporyjí. Pravý břeh bezejmenného potůčku vlévajícího se do Dalejského potoka. Podnět: stavba silnice a silničního okruhu H1
AMČR - archeologický záznam C-9132183A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Zříceniny hradu Prácheň. Podnět: odborný záměr.Souhrn/upřesnění: Povrchový průzkum hradu v souvislosti s jeho zaměřováním, sledována relativní chronologie jednotlivých zdiv
AMČR - archeologický záznam C-9105255A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Hradiště Vobřesk.Souhrn/upřesnění: Výzkum v rámci průzkumu lokalit s předpokládaným pravěkým osídlením
AMČR - archeologický záznam C-9121925A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Černý vrch, kóta 592, JZ od osady, na pravém břehu Radbuzy.Souhrn/upřesnění: Byly odkryty základy oboustranně lícované hradby ze dřeva, kamene a zeminy. Konstrukci předního líce prozrazují dvě dvojice kůlových jam, zadní líc hradebního tělesa měl podobu základového žlabu. V tělese valu zjištěny zuhelnatělé zbytky dřevěné konstrukce a množství spečených kamenů. Sonda přes jižní šíjové opevnění odkryla příkop s dnem vylámaným částečně do skály. Byly objeveny kůlové jámy pro nadzemní dřevěné konstrukce. V další sondě byla prozkoumána část půdorysu povrchového domu v podobě základových žlabů a kůlových jam.
A. Majer provedl geofyzikální měření a odebral vzorky pro fosfátovou analýzu
AMČR - archeologický záznam C-9121945A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 7843/1999Lokalizace/okolnosti: Hradiště Štítary-Hoštětice, ostrožna nad soutokem Radbuzy a Mělnického potoka. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Záchranný předstihový výzkum v souvislosti s plánovanou stavbou betonových hnojných plat a odpadních jímek na vrcholu ostrožny. Podrobně zkoumán vrchol ostrožny s centrálním dvorcem ohrazeným dvojitou palisádou; na šíji ostrožny systematické vzorkování sondami.
1987 - povrchový sběr.
1988 - výzkum se zaměřil především na prověření možné existence opevnění a zjištění přibližného rozsahu osídlené plochy. Sonda 1 byla položena ve směru V- Z v nejužší části šíje ostrožny, na ní navázala sonda 2 orientovaná S - J a sonda 3 (S - J) protínala severní svah šíje (celková plocha sond 1 - 3: 900 m2). V severní části plochého temene ostrožny položena sonda 4 (S - J) protínající také severní svah (celková plocha 220 m2). 1. Pozdní době kamenné patří fragment broušené sekery s hrotitým týlem, druhotně uložený ve výplni pozdně halštatského obvodového žlabu (sonda 4). 2. Části keramických nádob z pozdní doby bronzové pocházejí z větší kruhové jámy, prozkoumané v sondě 4. 3. Na severní hraně ostrožny se v sondě 4 podařilo zachytit dva rovnoběžné 6 m od sebe vzdálené žlaby probíhající ve směru Z - V. Vnitřní (š. 70 cm, hl. 44 cm) i vnější žlab (š. 100 cm, hl. 60 cm) s kůlovými jamkami ve dně obsahovaly pozdně halštatskou keramiku, zuhelnatělé dřevo a zvířecí kosti. V severní části plochého temene zasáhla sonda 4 část kůlové stavby a mělký pravoúhle zalomený žlábek shodně orientovaný s většími obvodovými žlaby (vzdálenost od vnitřního žlabu 8 m). V prostoru šíje ostrožny zachyceny v sondě 1 orbou značně narušené a místy přerušované dva žlaby (často dochována pouze jejich dna) s pozdně halštatskou keramikou, zuhelnatělým dřevem a zvířecími kostmi ve výplni. Žlaby probíhaly ve směru SV - JZ, byly rovnoběžné a vzdálené od sebe 23 m. Vnější žlab se podařilo odkrýt v délce 15 m (š. 50 cm, hl. 30 cm). Vnitřní žlab (š. 100-150 cm, hl. 15-20 cm) odkrytý v délce 10 m přecházel na JZ straně v řadu kůlových jamek a z jeho výplně pochází keramické ozubené kolečko se dvěma otvory uprostřed. Zbytky orbou téměř zcela zničených dvou žlabů rozpoznány také v sondě 3 na severní straně šíje ostrožny.
1989 - Záchranné terénní práce se zaměřily na plošný odkryv plochého temene ostrožny a výzkum jižního opevnění. Sonda 4 rozšířená o plochu 925 m2 protíná od S k J (20-50 cm) centrální ploché temeno ostrožny a 3 m široký, 26 m dlouhý řez (S - J) zasahuje také její jižní svahy. 1. Při začišťování skrývky nalezena ojediněle štípaná industrie a keramika z pozdní doby kamenné. 2. Pozdní době bronzové lze přisoudit zlomky keramických nádob z výplně 1 - 2 kůlových jam. 3. V severní polovině skryté plochy ohraničuje mělký obvodový žlábek (hl. 20-30 cm) na severní (prozkoumán v d. 14,5 m) a západní straně (d. 20 m) prostor s koncentrací 32 velkých kůlových jam (hl. 40 - 50 cm), které vytvářejí řady a nápadné obdélné půdorysy kůlových staveb. Výplně kůlových jam a obvodového žlábku obsahovaly pozdně halštatskou keramiku, zuhelnatělé dřevo a mazanici s otisky prutů. Na jižním svahu ostrožny se podařilo prozkoumat dva paralelní 8 m od sebe vzdálené žlaby obvodového opevnění, které odpovídají podobné dvojici na protilehlé severní straně (vzdálenost obou vnějších obvodových žlabů je 80 m). Vnější žlab (š. 150 cm, hl. 70 cm) se podařilo prozkoumat v délce 8,5 m a vnitřní (š. 70 cm, hl. 30 cm) v délce 5,5 m. Výplně žlabů obsahovaly větší množství fragmentů keramických nádob z pozdní doby halštatské, zvířecí kosti, zuhelnatělé dřevo a z vnějšího žlabu pocházejí velké kusy mazanice s otisky silných kůlů.
1990: Centrální plocha ostrožny ohrožena stavbou betonových hnojných plat a odpadních jímek. Plošný odkryv západní části vrcholové partie ostrožny (13,6 arů). V sekundární poloze ve výplni halštatských obvodových žlabů nalezeny ojedinělé zlomky eneolitické keramiky a fragment vrtaného nástroje. Prozkoumána západní část centrálního dvorce z doby halštatské (HaC/HaD) s dvojicí obvodových žlabů pro palisádu. Žlaby zachycené na severní, západní a jižní straně jsou hluboké 50-80 cm a mají hrotité dno. Na západní straně nad nejpříkřejším srázem ostrožny sledován jeden z obvodových žlabů v délce 25 m. Z výplně žlabu získána mladohradištní keramika, zvířecí kosti, mazanice, velké kusy kovářské strusky, celá dyzna a zlomky dalších. Na JV straně ostrožny, mimo obvodové hrazení (4-5 m za vnějším žlabem), prozkoumána oválná jáma s mírně propálenými stěnami (obj.78), obsahující zuhelnatělé dřevo. Vrchní partie objektu byly zničeny orbou, přesto se podařilo odkrýt větší množství do sebe vložených a většinou žárem deformovaných keramických nádob (rekonstruováno celkem 13 nádob z počátku stupně HaD). Jáma obsahovala též větší přepálený kámen, fragmenty dvou jehlancových závaží a pláty mazanice s otisky dřeva na jedné straně. Objekt 78 lze interpretovat jako torzo primitivní keramické pece se vsázkou hliněných nádob, které byly většinou vloženy v sobě a otočeny dnem vzhůru.
1991: Záchranný výzkum byl zaměřen především na bezprostředně ohroženou plochu vrcholové části ostrožny. A.Ojediněle nalezena eneolitická keramika ve výplni halštatských žlabů. B.Podařilo se odkrýt, prozkoumat a zdokumentovat východní část ohraženého halštatského dvorce včetně vlastního vstupu do celého areálu. Dvorec situovaný ve vrcholové části ostrožny je obehnán systémem dvou paralelních 7-8 m od sebe vzdálených základových žlabů pro palisádu. V roce 1991 se podařilo prozkoumat a zdokumentovat 14,5 arů, v nichž kromě odkryvu západního žlábku vlastního centrálního dvorce byly především zjištěny a z velké části vybrány dlouhé úseky paralelních téměř do kruhu se stáčejících obvodových fortifikačních žlabů, v celkové délce 82 m. Vnitřní obvodový žlab hluboký 30-40 cm a široký 40-50 cm je v místě vstupu přerušen 9 m širokou prolukou s menší oválnou jámou uprostřed. Žlab vybraný v celé délce má místy patrné kůlové jamky ve dně a zjištěny byly také v nepravidelných odstupech podél jeho vnitřní strany. Výplň obsahovala části keramických nádob, zvířecí kosti a zuhelnatělé dřevo. Vnější obvodový žlab šířky 150-170 cm, hluboký 80 cm, má hrotité dno a 3 m široké přerušení v místě vstupu. V obou protilehlých závěrech žlabů je ve dně patrná kůlová jáma. Delší jižní část žlabu vybrána téměř celá (ponechány 50 cm široké kontrolní bloky), zbývající severní část vybírána pouze v pravidelných pětimetrových úsecích. Výplň obsahovala především zlomky keramických nádob, zvířecí kosti a zuhelnatělé dřevo. Nejvýraznější koncentrace nálezů zjištěna ve výplni v jižní části žlabu, kde byly odkryty téměř celé keramické nádoby, masivní jehlancová závaží, 2 přesleny a velké segmenty s otisky dřeva. V JV rohu skryté plochy prozkoumáno ve vzdálenosti 7-9 m od vnějšího obvodového žlabu několik větších odpadových jam. Obsahovaly žárem deformované velké fragmenty nádob a souvisely zřejmě s keramickou pecí, prozkoumanou v těsném sousedství v roce 1990. Existence dalších sídlištních objektů vně zdvojeného ohražení i charakter nálezů dovolují předpokládat, že ke dvorci patřilo ještě i současné osídlení s doklady různé výroby, rozložené na šíji, táhnoucí se východním směrem. I toto osídlení bylo chráněno, jak naznačuje několik úseků žlabů (výzkum 1988), přepažujících zjevně šíji příčným směrem. Na západní straně temene ostrožny zachycen v délce 29 m žlábek, probíhající ve směru S-J a vymezující vlastní centrální areál obdélného pravoúhlého dvorce. Vrcholová část ostrožny je silně poškozena erozí a intenzivní orbou v minulých letech. Zvláště plocha centrálního dvorce se stopami vnitřní povrchové sídelní zástavby je značně poničena a tak například jeho západní a východní stěny již nebylo možné zachytit v celé délce, protože oba jižním směrem postupně stále mělčí žlábky náhle mizí (zachovaná délka 29 m a 18 m). Známe pouze délku severní strany, která činí 40 m. Na základě rekonstruované situace lze stanovit rozměry vnitřního obdélného dvorce na 40x47 m. Předpokládáme, že vyplňoval centrální prostor v areálu, který byl obehnán systémem dvou paralelních žlabů pro palisádu. Toto vnější ohražení nevytvářelo pravidelný kruhový ale spíše čtvercový půdorys se silně zaoblenými nárožími a prohnutými stěnami (o rozměrech cca 70x75m a 85x95 m).
1992: Dokumentace 9 m dlouhého řezu v prostoru SZ nároží opevněného dvorce - zachycení vnějšího žlabu opevnění.
1993: Prvotní záchranný výzkum při výstavbě areálu kravína doplněný geofyzikálním měřením A. Majera protonovým magnetometrem na ploše 20x20 m v JZ části ostrožny
AMČR - archeologický záznam C-9121927A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Černý vrch.Souhrn/upřesnění: Pokračování záchranného výzkumu lokality, která je ničena rozsáhlou těžbou kamenolomu
AMČR - archeologický záznam C-9148078A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 2614/2004Lokalizace/okolnosti: Chlumec. Průzkum lokality s předpokládaným pravěkým osídlením
AMČR - archeologický záznam C-9112529A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: PH17. Katedrála sv. Víta, ppč. 4, místo neznámé pravděpodobné hrobky.Souhrn/upřesnění: Komplexní geofyzikální průzkum (trojí měření na ploše 105 m2) v centrální části katedrály v hlavní lodi na zvýšené plošině před hlavní oltářem. Cílem měření bylo pokusit se v daných podmínkách prokázat či vyvrátit přítomnost velké členěné hrobky objevené ve více variantách ve starých plánech (plán či skutečně vystavěno?). Podrobná měření povrchové teploty infrateploměrem (Majer), kontaktními teploměry i elektromagnetická měření zdánlivé měrné vodivosti (Křivánek) přinášejí podobné výsledky s anomáliemi ve stejných místech. Je velice pravděpodobné, že před hlavním oltářem (a částečně i pod ním) se skutečně nachází velký a zřejmě i členěný nezaplněný prostor (hrobka rozměrů min. 4 x 8 m). Průzkum bude pokračovat v roce 2002
AMČR - archeologický záznam C-9121926A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Západní část pohřebiště u obce Mírkovice
- …
