8,219,777 research outputs found
AMČR - dokument C-TX-199801535
No full textStav: 3Popis: Nostická zahrada ppč. 298.Lokalizace akce: Nostická zahrada, pč.298.Rok zahájení akce: 1993Rok ukončení akce: 199
AMČR - archeologický záznam C-9113105A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Pštrosova čp. 192/II, 193/II, ppč. 920. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Záchranný výzkum vyvolaný plánovanou výstavbou podzemních garáží byl soustředěn na plochu v zadní části parcel obou domů. Štěrkopísky terasy na kótě 193,00. Nejvýraznějším představitelem osídlení 12. a 13. stol. je zemnice o šířce 4 m a délce minimálně 5 m (porušeno). Objekty sídliště byly v 2. pol. 13. stol. po celé zkoumané ploše překryty souvislou vrstvou (zahrada, pole?). Z mladších nálezů vyniká objev novověké koželužské dílny, z níž byla odkryta baterie spodních částí do země zapuštěných jirchařských kádí
AMČR - archeologický záznam C-9113580A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Konviktská, čp. 1005/I, ppč. 313. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Výzkum byl vyvolán prohlubováním jižní části dvorku a celkovým plošným snižováním úrovně suterénu v podsklepených částech domu (severní část zůstává nepodsklepena). Do písčitých a na ně nasedajících hlinitých povodňových sedimentů byly zahloubeny objekty sídliště 12. stol. K nejstarším patřilo několik mělkých zahloubených objektů a solitérních kůlových jamek. Následný horizont představovaly 2 vyhřívací výhně, menší o rozměrech 1,2 x 0,9 m a maximální hloubce 0,26 m a větší vanovitá o rozměrech 2,53 x 1,17 m a hloubce 0,37 m. Ta byla později nejméně dvakrát upravena a zmenšena. Vyhřívací výhně byly překryty zahloubenými objekty vyplněnými několika sty kilogramy různě železem obohacené strusky, velkými diskovitými struskovými slitky, dyznami a vzácně i nedokonale roztavenými hrudkami železné rudy. Z nálezů v těchto horizontech převažovala keramika s kalichovitou profilací okraje. Po zániku železářské činnosti byl prostor využíván k sídlení. Bylo odkryto několik jam s keramikou se zduřelými okraji a v severní části sklepa se objevila zemnice s keramickou produkcí 2.pol. 13.stol. Z dalších nálezů vyniká objev studny ve sklepě a dvou zdí SJ směru na vnitřním dvorku, zapuštěných do vrstev 13. stol. Nadmořská výška podloží 187,37-187,50 m
AMČR - archeologický záznam C-9113191A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Národní třída 38, čp. 37/II, ppč. 723. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Výzkum na ploše o celkové výměře kolem 450 m2, kde byly odhaleny dobře zachované pozůstatky z původní středověké zástavby zázemí tří domovních parcel protáhlého trychtýřovitého tvaru. Doklady předlokačního osídlení nalezeny nebyly. Výzkum zde dokumentoval výrazné historické nadloží o mocnosti cca 3,5 m (197-193,5 m n. m.) z něhož cca 2,3 m (od úrovně 195,8 m n. m.) náležely vrcholně a pozdně středověkému vývoji. Počátky osídlení plochy spadají do průběhu 14. stol., souvisejí s postupným utvářením zástavby po založení Nového Města. V tomto období vznikají na uvedené ploše dvě domovní parcely oddělené kamennou zdí. Třetí parcela se vydělila až na sklonku středověku z parcely západní. Součástí každé parcely byla v zadní části studna, později využitá pro odpadní účely. Důležitý je nález tavicí pece na zpracování barevného kovu při odlévání drobných ozdob, snad kovových přezek, a několika kádí na zpracování kůží sloužících při výrobě pergamenu, datovaných do 14.-15. stol. Dalším zajímavým nálezem je vrcholně středověká kolejová komunikace (cesta?) na ploše východní parcely, souběžně orientovaná s parcelní zdí a ještě v průběhu středověku překrytá valounkovým štětem. Přírodní podklad zde tvořily sedimentární písčité hlíny terasy VIIa, nacházející se na úrovni přibližně 193,5-193,4 m n. m
AMČR - archeologický záznam C-9113208A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Vodičkova čp. 1277/II, ppč. 684. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Na větší části zkoumané plochy se nacházela rozsáhlá deprese přírodního původu, po které se dochoval místní název V Jámě, Jáma apod. Geologický průzkum byl zásadní součástí tohoto záchranného výzkumu, během kterého byla prozkoumána celá parcela. Zánik deprese probíhal zpočátku přirozeným procesem (odlamování okrajových částí, sesuvy, vodní činnost a další), po založení města Karlem IV. však došlo k jejímu záměrnému zasypávání. K jejímu zaplnění došlo během 2. poloviny 14. stol. Tehdy nebyla tato parcela samostatnou a sloužila jako zadní část velké výstavní parcely, orientované do Jungmannovy ulice. Na zasypané jámě stál gotický zděný objekt, na volném prostranství se nacházela pozdně středověká pec, která byla zřejmě pekařská. Z hospodářského zázemí gotické parcely je dále zapotřebí zmínit existenci 2 studní, ke kterým později přibyla ještě jedna. Průzkum geologického podloží a jeho charakteru je stále předmětem studia, nejvyšší bod čistého štěrkopísku je 194,0 m n. m
AMČR - archeologický záznam C-9113173A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Ostrovní 32, čp. 125/II, ppč. 792. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Při generální rekonstrukci objektu a realizaci podzemních prostor na dvoře proběhl plošný záchranný archeologický výzkum.
Nejstarší sídlištní aktivitu na sledovaném místě reprezentovaly především nepravidelně situované pozůstatky pravoúhlých objektů s kůlovými jámami zahloubenými do podložních sedimentů (cca 193,8 m n. m.). Nevysoké souvrství, které vzniklo souběžně se zahloubenými objekty nejspíše hospodářského charakteru doplňovaly shluky kůlových jamek a mělce zahloubených ohnišť. Počátek sídlištní aktivity lze zařadit nejspíše do doby kolem poloviny 12. stol. (archaicky zduřelé okraje) s přesahem do století následujícího.
V průběhu 1. poloviny 13. stol. zahloubené objekty zanikají a celý prostor je převrstven terénem bez výraznějších stop sídlištní aktivity (zahrada). Počátkem 14. stol. dochází k obnovení stabilního osídlení. Dokladem jsou především pozůstatky po lehčích kůlových stavbách s mazanicovými stěnami.
Zásadní změna nastává po polovině století, kdy v souvislosti se založením Nového Města dochází k parcelaci plochy a nejspíše i k následné výstavbě domů s průčelím do ulic. Dnešní plocha parcely je v této době součástí pravděpodobně čtyř samostatných celků s průčelími do Ostrovní a Spálené ulice. Podobu zástavby z této doby neznáme, jediný pozůstatek představoval fragmentární zbytek úseku kamenné podezdívky blíže neurčeného objektu s dodatečnou přístavbou, rovnoběžně orientovanou s dvorním průčelím dnešního domu čp. 125. Interiér stavby na kamenné podezdívce obsahoval otevřené, valouny vyskládané ohniště.
Po zániku objektu v průběhu 15. stol. došlo k překrytí destrukce domu kamenným štětem a vytvoření volného prostranství (dvora) domu čp. 125. Zpevnění dvora štětem bylo po zanesení odpadky v průběhu 15. a 16. stol. několikrát obnovováno. Etapu 16. stol. reprezentovaly především objekty kamenných odpadních jímek kruhového nebo čtvercového tvaru situovaných v týlu jednotlivých parcel. Zásypy objektů obsahovaly vedle organického a stavebního odpadu především fragmenty tradiční keramické produkce 16. a počátku 17. stol. Výjimku tvořil obsah čtvercové jímky z parcely obrácené čelem do Spálené ulice, která obsahovala vedle keramiky také luxusní skleněné výrobky nebo fragment slunečních hodin.
V 17. stol. proběhlo postupné stavební sjednocení středověké domovní zástavby s průčelím do Ostrovní ulice, jehož výsledkem se stalo vytvoření rozměrné nepravidelné parcely s domem na půdorysu obráceného písmene L. Zázemí domu tvořil rozlehlý dvůr doplněný v zadní části nejspíše již v této době zděnou hospodářskou budovou a studnou. Povrch dvora pokryla kvalitní křemencová dlažba dokumentovaná spolu s tělesem studny na několika místech.
V průběhu 18. a 19. stol. došlo k výrazným zásahům do nadložních terénů souvisejících nejspíše se stavební aktivitou na parcele. Rozměrné jámy vyplněné stavební sutí a přemístěnými terény poničily původní historické nadloží především v zadní části. Svrchní úroveň nadloží narušily na přelomu 19. a především ve 20. stol. úseky inženýrských sítí, mezi nimiž vyniklo především těleso cihlové kanalizace překryté valounovou dlažbou a následně betonem (196 m n. m)
AMČR - archeologický záznam C-9112864A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Valdštejnská čp. 154, ppč. 613 (Kolovratský palác). Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Na nádvoří paláce proběhl zjišťovací archeologický výzkum, jehož původním úkolem byla identifikace skladby nádvoří ve výškovém intervalu 190,6-186,5 m n. m. Realizovaná sonda byla z bezpečnostních důvodů zhruba jen 2 m hluboká. Výsledkem jediné realizované sondy je zjištění korun nadzemního zdiva ve hloubce 0,6 m pod dnešním povrchem. Nalezené zdivo náleží staré zástavbě, zaniklé při výstavbě stávajícího paláce a mezi jednotlivými zdmi se nacházely novověké a recentní zahloubené objekty. Staveništní úrovně této raně novověké zástavby nebylo dosaženo. Během záchranného výzkumu, který by měl proběhnout v roce 2003, lze očekávat v prostoru nádvoří paláce relikty renesanční (patrně i pozdně gotické) zástavby a vrstevní sledy s ní související. Podloží nebylo dosaženo, dno sondy 188,8 m n. n
AMČR - archeologický záznam C-9113159A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Na Poříčí čp. 1067/II, ppč. 450. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: První písemné zmínky o osídlení na této parcele pocházejí již z období krátce po založení Nového Města (r. 1389). Nejstarší nalezený horizont je reprezentován 4 zahloubenými objekty s mincemi z 1. poloviny 15. stol. (Václav IV., jednostranný husitský haléř). Vedle 3 oválných objektů, jejichž průměr nepřekročil 2 m vyniká rozlehlý objekt, z něhož byla nalezena pouze jeho jižní hrana, která se táhla po celé šířce zadní části parcely. Asi 1 m hluboký objekt tak pokračoval dále k severu na sousední parcelu. Z toho vyplývá, že parcelace v těchto místech není tak stará, jak se dříve předpokládalo. Funkce objektu, ze kterého byla zachycena jen zcela rovná 6 m dlouhá hrana není jasná, v jeho vnitřku nebyly nalezeny žádné stopy po nějaké konstrukci ať už dřevěné nebo kamenné. Po skončení své funkce byl překryt překopanou zapísčenou hlínou (tvořící v této lokalitě podloží pro lidskou aktivitu), kterou snad lze považovat za pozůstatek zemědělsky obdělávaného horizontu. Všechny objekty byly překryty mocnou požárovou vrstvou s nápadnými koncentracemi většího množství dřev a velkých kusů mazanice. Poslední nalezený horizont pochází z období výstavby domu na přelomu 18. a 19. stol. Dno sond na 187,4 m n. m., nejvyšší kóta okrových písčitých hlín 189 m n. m
AMČR - dokument C-TX-199800478
No full textStav: 3Popis: Stavba nového schodiště, ul. Opatovická čp. 1661/II.Lokalizace akce: Opatovická čp. 1661/II, ppč. 906, v prostoru předlokační osady Opatovice.Rok zahájení akce: 1994Rok ukončení akce: 199
AMČR - dokument C-TX-201403382
No full textStav: 3Lokalizace akce: Křemencova čp. 164/II, ppč. 858, 859/1.Rok zahájení akce: 2012Rok ukončení akce: 201
- …
