8,219,780 research outputs found
AMČR - archeologický záznam M-202405602A
No full textStav: 3Označení: A038/2020Lokalizace/okolnosti: Vídeňská 2, Táborského nábřeží. Parc.č.: 692, 691, 687/2, 693/1, 701/1….
AMČR - archeologický záznam M-202405610A
No full textStav: 3Označení: A010/2022Lokalizace/okolnosti: Nové Sady. Parc.č.: 330/1, 1330/2, 1330/3, 1330/4, 1330/7, 1330/8, 1331, 1332/2, 1333/2, 1336, 1337Souhrn/upřesnění: Archeologický výzkum přinesl cenné a zajímavé informace k dějinám severozápadní části předměstské osady Novosady. Vedle
jednoznačně doloženého osídlení z období starší doby bronzové, je to především fakt, že i
přes určitou hrozbu záplav a povodní, které zkoumaný prostor s jistotou v minulosti
ovlivňovaly, je i v těchto místech nutné počítat s vrcholně a pozdně středověkým osídlením
(14.-15. století), jehož intenzita narůstá zvláště od raného novověku (16.-17. století)
AMČR - archeologický záznam M-201801351A
No full textStav: 3Označení: A069/2018Lokalizace/okolnosti: Zelný trh 8 (Dietrichsteinský palác ). Parc.č.: 309, 310Souhrn/upřesnění: Plocha výzkumu se nachází na východním svahu Petrova. Je vymezena Dietrichsteinským palácem, Biskupským dvorem a dnešní uličkou Václava Havla. Prostor tohoto dvorku byl na počátku 17. století „zakonzervován“ výstavbou Dietrichsteinského paláce. O více než 100 let později byla zamýšlená dostavba nového spojovacího křídla v místech výzkumu. K výstavbě tohoto křídla však nikdy nedošlo a prostor byl využíván jako ovocná zahrada, později jako parkoviště. Nejstarší zachycené aktivity na zkoumané ploše jsou datovány do počátku 13. století a vzhledem k množství strusek v některých objektech jsou spojovány spojit s železářskou činností. Archeologicky dokumentované situace 13. až 16. století představují převážně odpadní a komunikační vrstvy, které dorovnávají a zpevňují terén v zázemí parcel středověkých měšťanských domů. Zachyceny byly i zahloubené objekty sloužící jako odpadní jímky. Sloupové a kůlové jamky snad dokládají existenci drobných hospodářských staveb. Při severním křídle Dietrichsteinského paláce byl zachycen středověký zděný dům, reprezentovaný zasypaným suterénem. Další zdivo parcelní zdi bylo dokumentováno v délce 8 m v jihovýchodní části zkoumané plochy. Suterén patrně náležel jednomu z měšťanských domů orientovaných průčelím do ulice Petrské a lze ho datovat do předhusitského období
AMČR - archeologický záznam M-9002314A
No full textStav: 3Označení: 018/2009Lokalizace/okolnosti: ul. Vídeňská mezi č. 16 a 26; parc. č. 640/8, 650, 651/1, 652/1, 678; bytový dům Vídeňská, I. etapaSouhrn/upřesnění: NZ MTX20110361
AMČR - dokument C-TX-198801618
No full textStav: 3Popis: Výpis z BZO 1984-85.Lokalizace akce: SV okraj města, bývalá zahrada za čp.61 v ul. Ruská, staveniště bytovek JE Temelín, areál C-OS Hlinecká.Rok zahájení akce: 1985Rok ukončení akce: 198
Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+7. února 999)
No full textStav: 3Místo vydání: Prah
Urbanism in Medieval Europe Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference Volume 1.
No full textStav: 3Místo vydání: Zelli
AMČR - archeologický záznam C-9106460A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Pražská ulice, prostor mezi Masnými krámy (čp. 353) a bývalou vodárnou (čp. 309), suterén vodárny. Podnět: jiný podnět.Souhrn/upřesnění: Sondáž a průzkum podzemí v souvislosti s havárií vozovky Pražské ulice. Sondáží zjištěn do skalního podloží tesaný (?) příkop městského opevnění, se kterým prostorově i funkčně korespondoval sondáží odkrytý úsek parkánové hradby, dochovaný do výše cca 4 m. Hradba je zděna z hrubě tesaných arkózových kvádrů kladených do řádků na vápennou maltu, což je v Plzni charakteristická struktura zdiva vrcholně středověkých městských hradeb. Vznik kamenného městského opevnění je třeba klást do 2. čtvrtiny 14. stol. Postupné zanášení příkopu probíhalo až v časovém horizontu 15.-16. stol., do té doby byl příkop patrně pravidelně čištěn. Do prostoru příkopu byl ukládán domácí odpad, hnůj zvířat a fekálie. Ukládání organogenních odpadních vrstev bylo několikráte přerušeno sedimentací písčitých vrstviček (povodňové sedimenty?). Trvalé zavlhnutí sedimentu umožnilo vznik příhodných archeologizačních podmínek, typických pro dochování artefaktů z organických hmot (dřevo, kůže) a široké škály rostlinných makrozbytků. Nálezy ze železa a skla se dochovaly bez výrazného poškození korozí.
Na konci 17. až začátkem 18. stol. byl příkop zarovnán vrstvou stavební destrukce a nad jeho výplní byl sklenut most o dvou obloucích. Tuto změnu je snad možné ztotožnit s přestavbou městského opevnění v roce 1703. Těleso mostu bylo ve zkoumaném úseku založeno přímo na hranu příkopu, centrální mostní pilíř byl založen do sedimentů příkopu. Ve zdivu mostu byl zjištěn druhotně použitý kamenný stavební článek. Most i parkánová hradba zanikly zasypáním stavební sutí v souvislosti s rušením městských hradeb a výraznou úpravou nivelity terénu východně od jádra města v 1. čtvrtině 19. stol.
V prostoru dokumentovány dvě štoly vytesané do pískovcového podloží směřující k zaniklému příkopu městského opevnění
Urbanism in Medieval Europe Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference Volume 1.
No full textStav: 3Místo vydání: Zelli
- …
