8,219,775 research outputs found
AMČR - archeologický záznam M-202500078A
No full textStav: 3Označení: 513/2024Lokalizace/okolnosti: -. Parc.č.: 4542/253Souhrn/upřesnění: Zkoumaná lokalita se nachází při západním okraji intravilánu obce v trati „Záhumenice“ na k. ú. Hustopeče u Brna. Jde o mírný severní svah zvedající se nad původní vodotečí (dnes zaniklou).
Geologické podloží je zde tvořeno různě hluboko uloženými terciérními písky, severněji potom písky až jíly karpatského flyše.
Vlastní výzkum měl předstihovou formu a měl za úkol zdokumentovat archeologické situace a vyzvednout movitý archeologický materiál v prostoru budoucí občanské vybavenosti. Šlo o prostor s vysokou pravděpodobností archeologických objektů a zároveň o prostor, který umožňoval rychlou a efektivní skrývku.
Proběhla pouze plošná skrývka ornice s mocností od 20 cm do 1 m (v severní části plochy). Podařilo se zachytit celkem 55 objektů různorodého charakteru.
Celkově bylo lokalizováno 10 chat, 3 zásobní jámy, několik blíže nespecifikovatelných sídlištních jam a několik desítek kůlových jam.
Kůlové jámy se nacházely rozesety v celé ploše skrývky a nevytvářely žádnou vyšší strukturu nebo náznak základů stavby.
Tři chaty a zásobní jámy jsou datované do období halštatu, 6 chat spadá do období laténu.
Halštatské chaty měly převážně čtvercový půdorys (cca 4x4 m) a jejich hloubka se pohybovala od 50 cm do 1 m. Obsahovaly četný (především keramický) inventář s doklady řemeslné činnosti. Nalezeny byly polotovary výrobků z kostí a parohů. Keramické přesleny a části závaží svědčí o textilní výrobě. Poněkud překvapuje fakt, že v chatách chybí topeniště, hliněné pece či ohniště pro vaření a ohřev. Výplň jam však bývá pravidelně prostoupena vrstvami popela, uhlíků a spálené hlíny s otisky dřev z roubení a armatury stěn či střechy, nebo i kusy stěn pecí. Z toho lze soudit, že hliněné pece musely stát jako nadzemní zařízení v blízkosti obydlí.
Movitého materiálu bylo výrazně méně v zásobních jamách, které se nacházely v těsné blízkosti chat. Zajímavostí je zcela jistě zásobní jáma z období halštatu s pohřbem (H800). Toto zjištění rozšiřuje nálezové spektrum o aktivity jiného druhu. Improvizované pohřby na sídlištích se v tomto období objevují. Známé jsou i z jiných období (např. starší doba bronzová). Důvody tohoto jednání lze však interpretovat různě.
Období laténské kultury opět nevybočuje ze zjištění, které máme z předchozí etapy výzkumu. Zkoumány byly chaty o rozměrech cca 5x2,5 m a hloubce do 0,5 m. Chaty měly často nosnou konstrukci tvořenou četnými kůlovými jámami zahloubenými do podlahy chaty. Keramický inventář je výrazně chudší oproti předchozímu období, častěji se ovšem objevují železné předměty a bronzové ozdoby (součásti oděvu – spony, prsten). Zajímavostí je část náramku ze švartny (tmavá hnědá až černá druhohorní usazenina). Výroba náramků z tohoto materiálu je pro latén typická.
Asi největší význam má ucelenější pohled na část sídliště z doby železné. Kontinuální osídlení svědčí o výhodné poloze a o kvalitních přírodních parametrech (sklon svahu, blízkost vodního toku atd.). Zjištění také doplňují mozaiku části moravské protohistorie a umožní rozsáhlejší syntetické zpracování v budoucnu
AMČR - archeologický záznam M-202101853A
No full textStav: 3Označení: 1103/22, 1125/22, 1126/22Lokalizace/okolnosti: silnice II/385, jižně od obce. Parc.č.: -Souhrn/upřesnění: 1103/22 (k. ú. Čebín)
Záchranný výzkum před stavbou obchvatu Čebína (na k. ú. Čebín) se uskutečnil na mírném severním svahu v trati „Za bličkami“. Skrývka a následná exkavace lokalizovaných situací probíhala v dubnu a květnu 2022.
Lokalita se nacházela na mírném severním svahu, který lemuje z východu Sentický potok. Ten se následně vlévá do Čebínského potoka, který svah obtéká ze severu. Pozitivní úsek skrývky o délce cca 100 a šířce 30 m je situován přibližně doprostřed svahu.
Pod cca 30–40 cm mocnou vrstvou ornice (nadloží) se nacházel půdní typ tvořený světle hnědými až rezavými písčito-jílovitými půdami. Pod touto vrstvou cca 20 cm mocnou se vyskytovaly sprašové hlíny. Celý prostor lokality je značně negativně ovlivněn hlubokou orbou, která část archeologických situací překryla. Na základě skrývky byly některé objekty nesnadno identifikovatelné a bylo nutné přistoupit k sondáži na místech s koncentrací uhlíků a mazanice.
V ploše výzkumu bylo identifikováno několik sídlištních a kůlových jam z období kultury s lineární keramikou. Jde o značně roztroušené aktivity. Ze sídlištních jam lze typologicky určit pouze jednu zásobní jámu. Zbylé objekty nelze přesněji zařadit. Kůlové jámy vytvářely náznak dispozice dlouhého domu orientovaného SZ–JV. Nicméně vzhledem k jejich malému počtu nelze vyvozovat další závěry.
Kromě nálezů z období kultury s lineární se podařilo lokalizovat baterii zásobních jam sestávající se ze 4 objektů ve vzájemných superpozicích. Datované jsou do období halštatu.
V objektech se nacházel charakteristický inventář (keramika, mazanice, kosti a BI).
Během výzkumu se podařilo odkrýt část sídliště kultury s lineární keramikou z období halštatu. Vzhledem k roztroušeným aktivitám a špatnému dochování vlivem postdepozičních procesů jsou další závěry k nové lokalitě problematické.
1125/22 (k. ú. Sentice a Hradčany u Tišnova)
Záchranný výzkum před stavbou obchvatu Čebína (na k. ú. Sentice a Hradčany u Tišnova) se uskutečnil na mírném jižním svahu v trati „Široké“ a „Černá pole“. Skrývka a následná exkavace lokalizovaných situací probíhala od června 2022 do srpna 2023 s roční přestávkou.
Kůlové jámy tvořily zdaleka nejpočetnější typ ze zkoumaných objektů. V ploše výzkumu se jich nacházelo několik stovek, nejvíce však v jihovýchodní části lokality. Zde se na několika písčitých vyvýšeninách vyskytovaly koncentrace desítek kůlových jam bez náznaku pravidelnosti. Téměř chyběly jakékoliv další archeologické struktury a datovatelný materiál. Výjimku tvořilo několik zásobních nebo sídlištních jam datovaných bud´ do období kultury s vypíchanou keramikou nebo na mladší doby bronzové. Tyto struktury zcela jistě souvisí s ze sídelními aktivitami na pravém břehu bezejmenné vodoteče nad soutokem oné vodoteče a Čebínského potoka (k. ú. Hradčany).
Vzhledem ke geologickému podkladu a hydrologické problematice místa lze usuzovat na nákolní charakter osídlení. Prudké svahy a pestrá směsice jílovitých a písčitých sedimentů společně vytvořily několik „pseudoobjektů“, mělkých zahloubenin, v zásypu bez archeologického materiálu a připomínající stavební jámy u tzv. dlouhých domů. Problematika je vzhledem k absenci datovatelného materiálu nejasná. Je zcela zřejmě, že vodní režim a eroze lokality značně ovlivňovaly. Tento jev potvrzuje i hustá síť meliorací, která archeologické struktury často narušila.
1126/22 (k. ú. Hradčany)
Část obchvatu Čebína (křižovatka a přeložka silnice na k. ú. Hradčany) prochází terénní vyvýšeninou, která se rozkládá také na k. ú. Hradčany. Na základě provedených skrývek bylo identifikováno 280 objektů, podařilo se prokázat sídlištní aktivity hned v několika obdobích. Nálezy můžeme zařadit do neolitu (kultura s vypíchanou keramikou a moravskou malovanou keramikou) a do mladší až pozdní doby bronzové (velatická a podolská fáze KSPP). Lokalita je ideálním prostorem pro sídlištní aktivity. Blízkost potoka, mírný svah s orientací na jih a jihovýchod je typickým příkladem pravěké lokality v této oblasti.
Vzhledem k záboru stavby se podařilo prozkoumat pouze malou část lokality, informace jsou tedy značně útržkovité. Celé zkoumané území je na základě starších zjištění do rozsáhlejší sídelní aglomerace. Bez širšího průzkumu lze však pouze odhadovat její rozsah a intenzitu. Vzhledem k hustotě nálezů na zkoumané ploše a sídlištní strategii v těchto obdobích se lokalita rozkládá především na svazích okolo dnešní ulice „Čebínská“ směrem k vodním tokům.
V období kultury s vypíchanou keramikou bylo sídliště ohraničené nízkou palisádou. Podařilo se nám zachytit část půdorysu tzv. dlouhých domů. Kromě tohoto se na lokalitě našlo několik sídlištních jam, ve kterých se nacházel typický inventář – keramika zdobená vpichy, kamenné nástroje, sekyry a sekeromlaty.
Nejbohatší co do množství nálezů byly situace z období mladší až pozdní doby bronzové. Na místě se nacházelo extrémně velké množství tzv. zásobních jam, několik výrobních objektů dokládajících např. textilnictví (keramická závaží), pícky na vypalování keramiky. Podařilo se prozkoumat i zahloubenou chatu. Množství movitých nálezů (především keramické zlomky, ale i velké části nádob – amfor, hrnců, misek) značně převyšovalo množství a skladbu z jiných období pravěku. Inventář doplňují bronzové ozdoby a šperky (několik jehlic, náramek, spona a drobné ozdoby)
AMČR - dokument C-TX-198801618
No full textStav: 3Popis: Výpis z BZO 1984-85.Lokalizace akce: SV okraj města, bývalá zahrada za čp.61 v ul. Ruská, staveniště bytovek JE Temelín, areál C-OS Hlinecká.Rok zahájení akce: 1985Rok ukončení akce: 198
Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+7. února 999)
No full textStav: 3Místo vydání: Prah
Urbanism in Medieval Europe Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference Volume 1.
No full textStav: 3Místo vydání: Zelli
AMČR - archeologický záznam C-9106460A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Pražská ulice, prostor mezi Masnými krámy (čp. 353) a bývalou vodárnou (čp. 309), suterén vodárny. Podnět: jiný podnět.Souhrn/upřesnění: Sondáž a průzkum podzemí v souvislosti s havárií vozovky Pražské ulice. Sondáží zjištěn do skalního podloží tesaný (?) příkop městského opevnění, se kterým prostorově i funkčně korespondoval sondáží odkrytý úsek parkánové hradby, dochovaný do výše cca 4 m. Hradba je zděna z hrubě tesaných arkózových kvádrů kladených do řádků na vápennou maltu, což je v Plzni charakteristická struktura zdiva vrcholně středověkých městských hradeb. Vznik kamenného městského opevnění je třeba klást do 2. čtvrtiny 14. stol. Postupné zanášení příkopu probíhalo až v časovém horizontu 15.-16. stol., do té doby byl příkop patrně pravidelně čištěn. Do prostoru příkopu byl ukládán domácí odpad, hnůj zvířat a fekálie. Ukládání organogenních odpadních vrstev bylo několikráte přerušeno sedimentací písčitých vrstviček (povodňové sedimenty?). Trvalé zavlhnutí sedimentu umožnilo vznik příhodných archeologizačních podmínek, typických pro dochování artefaktů z organických hmot (dřevo, kůže) a široké škály rostlinných makrozbytků. Nálezy ze železa a skla se dochovaly bez výrazného poškození korozí.
Na konci 17. až začátkem 18. stol. byl příkop zarovnán vrstvou stavební destrukce a nad jeho výplní byl sklenut most o dvou obloucích. Tuto změnu je snad možné ztotožnit s přestavbou městského opevnění v roce 1703. Těleso mostu bylo ve zkoumaném úseku založeno přímo na hranu příkopu, centrální mostní pilíř byl založen do sedimentů příkopu. Ve zdivu mostu byl zjištěn druhotně použitý kamenný stavební článek. Most i parkánová hradba zanikly zasypáním stavební sutí v souvislosti s rušením městských hradeb a výraznou úpravou nivelity terénu východně od jádra města v 1. čtvrtině 19. stol.
V prostoru dokumentovány dvě štoly vytesané do pískovcového podloží směřující k zaniklému příkopu městského opevnění
Urbanism in Medieval Europe Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference Volume 1.
No full textStav: 3Místo vydání: Zelli
AMČR - archeologický záznam C-9156745A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Mírný J svah mělké pramenné pánve Břežanského potoka v Z části intravilánu obce. Podnět: inženýrské sítě.Souhrn/upřesnění: V rámci terénního průzkumu okolí hradiště Závist zahájen v r. 1987 záchranný výzkum sídliště, zasaženého zemními úpravami (výkopy inženýrských sítí) při výstavbě rodinných domků. V rýze pro kanalizaci nejprve identifikovány 3 chaty a 1 kůlová jamka, které byly zkoumány plošně.
1988: Záchranný výzkum probíhal v měsících dubnu-červnu-září a říjnu na několika místech polykulturního sídliště v návaznosti na zemní práce při výstavbě rodinných domků. Větší plošný odkryv (plocha A) proveden v pásu při východním okraji staveniště, při západní hranici staveniště prozkoumány plochy stavebních parcel č.12/11 a 18/7. Keramika knovízské kultury nalezena ve výplni oválné jámy na ploše A. Ve výkopu pro základy domu na p.č.12/11 zachyceny pod kulturní vrstvou 2 větší zahloubené objekty knovízské kultury. Zahloubené pravěké objekty zkoumány v základové jámě na p.č. 18/7 a na skryté ploše (68 m2) při JV rohu výkopu. Prozkoumáno bylo 7 mělkých sídlištních jam (hl.15-30 cm), 4 kůlové jamky a 1 větší zahloubený obj. č.49 (š.3 m, hl. 45 cm) s oválnou prohlubní ve dně (hl.80 cm, d.2 m). V prozkoumaných sídlištních objektech převažovaly nálezy hrubé sídlištní keramiky hlásící se do období mladší-pozdní doby halštatské a staršího pravěku. Na ploše A prozkoumána novověkým zásahem porušená chata (obj.č.17) z mladší doby laténské (d.5,3 m). Výplň chaty obsahovala části keramických nádob, zvířecí kosti, mazanici, zuhelnatělé dřevo, modrý skleněný korálek, drobné zlomky železa a bronzu. Zahloubená chata (obj.č.17) porušena žlabem, který probíhá ve směru S-J a podle nálezů z výplně patří k novověkému ohražení z 15.-16.stol. Průběh téhož žlabu byl ve směru V-Z sledován také na parcele č.18/7 (š.žlabu 100 cm, hl. 50 cm).
1989: Záchranný výzkum probíhal v měsících březnu-dubnu na skrytých plochách stavebních parcel č.13/8 (60 m2) a 18/6 (83 m2). V říjnu - listopadu se prováděly záchranné práce v 310 m dlouhém výkopu pro potrubí čistící stanice na poli přilehlém k západní části intravilánu obce. Keramiku knovízské kultury obsahovala mělká mísovitá jáma odkrytá na parcele č. 13/8. Na parcele č.18/6 vypracováno 11 menších oválných nebo kruhových jam (hl.20-30 cm) a 2 větší jámy o průměru 150-200 cm (hl.40-50 cm). Zlomky keramických nádob z výplní datují sídlištní objekty do mladší doby bronzové. Sídlištní jámy knovízské kultury porušil v jižní části trasy také výkop pro potrubí čistící stanice, který zde protíná bývalý břeh zaniklé vodoteče. 3 menší jámy byly ve stěnách výkopu jen vzorkovány, 2 větší zahloubené objekty (95,96) porušené chatou z mladší doby laténské zkoumány plošně. Z obj.95 pochází značné množství mazanice, velké části keramických nádob a bronzová hráněná tyčinka. Na skryté ploše parcely 13/8 vypracováno 12 kůlových jamek (hl.30 cm) tvořících nároží nadzemní stavby kůlové konstrukce. Ojedinělé nálezy keramiky z výplně kůlových jam datují stavbu do mladší doby laténské. Menší skrývka provedena při východní stěně výkopu pro potrubí čistící stanice. Plošně zkoumána byla polozemnice z mladší doby laténské (obj.94, hl.30 cm, rozm.4x2,5 m) v superpozici s objekty z mladší doby bronzové. Chata orientovaná ve směru Z-V je porušena dřívější meliorací a západní část má zničenu výkopem pro potrubí. Z nálezů převažuje keramika, početná byla mazanice, zvířecí kosti a uhlíky
- …
