8,219,776 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-202408307A
No full textStav: 3Označení: N 276/2024Lokalizace/okolnosti: Ul. Lžovická. Parc.č.: 1704/3 Stavba RD.Souhrn/upřesnění: Výkopové práce pro stavbu RD - hloubení základových pasů. Základové pasy o šířce 50 cm a hloubce od 1 metru až po 1,30 m v závislosti na svažitosti terénu. NA povrchu vrstva drnu o síle do 30 cm která nasedá na oranžově hnědé jíly. Místy se pod nimi vyskytuje skalní podloží. Před dohledem silná průtrž s vydatným deštěm, jež většinu základových pas. zatopil kalnou vodou. Na okolních hromadách ani na viditelných úsecích pasů nebyla zjištěny žádná archeologická situace ani nebyl nalezen žádný archeologický materiál
AMČR - archeologický záznam C-202409024A
No full textStav: 3Označení: 1017/2024Lokalizace/okolnosti: u čp.51. Parc.č.: 56/1Souhrn/upřesnění: Výkop pro přeložku elektrických kabelů v obci Mančice, který byl vedený ve zpevněné ploše manipulačního prostoru při silnici na Dolní Chvatliny. Hloubka výkopu ca 110 cm, šířka 40 cm. Pod konstrukčními vrstvami asfaltového povrchu o mocnosti 60 cm se nachází rostlé podloží tvořené rezavě oranžovými písky s příměsí jílové složky. Nebyly zjištěny žádné archeologické situace ani nebyl nalezen žádný archeologický materiál
AMČR - archeologický záznam C-202408951A
No full textStav: 3Označení: 953/2024Lokalizace/okolnosti: u čp. 45. Parc.č.: 1093Souhrn/upřesnění: Výkop pro kNN vedený v travnatém pásu v prostoru mezi zástavbou RD v intravilánu obce Uhlířská Lhota. Hloubka výkopu ca 80 cm, šíře 40 cm. Vzhledem k vysoké hladině spodní vody v místě stavby a předešlé intenzivní dešťové přeháňce byl výkop v téměř celé jeho délce v době dohledu zatopen až po orniční vrstvu vodou. Nebyly zjištěny žádné archeologické situace ani nebyl nalezen žádný archeologický materiál. Hromady nad výkopem nenaznačovaly také žádnou odlišnou výplň v jinak jílovito-písčitém výkopku
AMČR - archeologický záznam C-202408747A
No full textStav: 3Označení: 883/2024Lokalizace/okolnosti: Thomayerova ulice. Parc.č.: 462/18, 1643/5, 1643/21.Souhrn/upřesnění: Výkop o délce zhruba 25 metrů vedený podél místní zpevněné komunikace Thomayerova v Říčanech. Hloubka výkopu ca 80 cm, šíře 40 cm. V horní části profilů výkopu do 50 cm REC vrstvy smísené s drnem, pod nimi pak jílové podloží žlutooranžového zabarvení. Místy v trase výkopu REC zásahy po předešlých IS. Nebyly zjištěny žádné archeologické situace ni nebyl nalezen žádný archeologický materiál
AMČR - dokument C-TX-198801618
No full textStav: 3Popis: Výpis z BZO 1984-85.Lokalizace akce: SV okraj města, bývalá zahrada za čp.61 v ul. Ruská, staveniště bytovek JE Temelín, areál C-OS Hlinecká.Rok zahájení akce: 1985Rok ukončení akce: 198
Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+7. února 999)
No full textStav: 3Místo vydání: Prah
Urbanism in Medieval Europe Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference Volume 1.
No full textStav: 3Místo vydání: Zelli
AMČR - archeologický záznam C-9106460A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Pražská ulice, prostor mezi Masnými krámy (čp. 353) a bývalou vodárnou (čp. 309), suterén vodárny. Podnět: jiný podnět.Souhrn/upřesnění: Sondáž a průzkum podzemí v souvislosti s havárií vozovky Pražské ulice. Sondáží zjištěn do skalního podloží tesaný (?) příkop městského opevnění, se kterým prostorově i funkčně korespondoval sondáží odkrytý úsek parkánové hradby, dochovaný do výše cca 4 m. Hradba je zděna z hrubě tesaných arkózových kvádrů kladených do řádků na vápennou maltu, což je v Plzni charakteristická struktura zdiva vrcholně středověkých městských hradeb. Vznik kamenného městského opevnění je třeba klást do 2. čtvrtiny 14. stol. Postupné zanášení příkopu probíhalo až v časovém horizontu 15.-16. stol., do té doby byl příkop patrně pravidelně čištěn. Do prostoru příkopu byl ukládán domácí odpad, hnůj zvířat a fekálie. Ukládání organogenních odpadních vrstev bylo několikráte přerušeno sedimentací písčitých vrstviček (povodňové sedimenty?). Trvalé zavlhnutí sedimentu umožnilo vznik příhodných archeologizačních podmínek, typických pro dochování artefaktů z organických hmot (dřevo, kůže) a široké škály rostlinných makrozbytků. Nálezy ze železa a skla se dochovaly bez výrazného poškození korozí.
Na konci 17. až začátkem 18. stol. byl příkop zarovnán vrstvou stavební destrukce a nad jeho výplní byl sklenut most o dvou obloucích. Tuto změnu je snad možné ztotožnit s přestavbou městského opevnění v roce 1703. Těleso mostu bylo ve zkoumaném úseku založeno přímo na hranu příkopu, centrální mostní pilíř byl založen do sedimentů příkopu. Ve zdivu mostu byl zjištěn druhotně použitý kamenný stavební článek. Most i parkánová hradba zanikly zasypáním stavební sutí v souvislosti s rušením městských hradeb a výraznou úpravou nivelity terénu východně od jádra města v 1. čtvrtině 19. stol.
V prostoru dokumentovány dvě štoly vytesané do pískovcového podloží směřující k zaniklému příkopu městského opevnění
- …
