8,219,782 research outputs found
AMČR - dokument C-TX-200408810
No full textStav: 3Popis: Čp. 973/VI (někdejší TJ Slavoj).Lokalizace akce: Výzkum v interiéru a nejbližším okolí čp. 973, tzv. Purkrabství.Rok zahájení akce: 2003Rok ukončení akce: 200
AMČR - archeologický záznam C-9114049A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Prostor S od tzv. purkrabství (č.p. 973). Podnět: adaptace JZ části Vyšehradu (výkopy pro inženýrské sítě, podzemní průchod mezi purkrabstvím a podzemní galerií).Souhrn/upřesnění: Záchranný archeologický výzkum proběhl teprve po ukončení stavebních výkopů (označeny jako sondy 4a, 4-8), mohly být tedy jen začištěny profily, zdokumentovány a ovzorkovány.
Hlavní poznatky, které navazují na výzkum v okolí purkrabství v roce 2003 (I. Štefan, L. Varadzin), lze shrnout následovně:
1) Situování sondy 4 a 4a na JZ okraji skalního srázu v místě akropole raně středověkého hradu dovolilo očekávat doklady opevnění. Souvislý profil o délce cca 15 m směřující ke skalnímu srázu žádné pozůstatky hradby nezachytil, avšak protože terén v těchto místech byl zplanýrován pro násyp novověkého opevnění, nelze její existenci jednoznačně vyloučit.
2) Sondy 4, 4a a snad i 6 zachytily úseky s neporušeným půdním typem, které tak poskytují představu o původní úrovni terénu stejně jako o mocnosti historického nadloží.
3) Sondy 4, 4a, 5 a snad i 6 zachytily pozůstatky raně středověkého osídlení v místě vyšehradské akropole. Pouze v sondě 4 a 4a byly doloženy zahloubené objekty (zemnice, neurčitelný objekt, kůlové/sloupové jámy) a pozůstatky blíže neznámých raně středověkých zděných staveb indikovaných maltovými úrovněmi. Nalezená zemnice o délce jedné ze stran 3 m se řadí k nedaleké zemnici zjištěné dříve v místě purkrabství, která rovněž zanikla někdy v průběhu 12. stol. Naproti tomu v liniových výkopech protínajících značnou plochu hlouběji směrem do jádra akropole zahloubené objekty absentovaly. Nálezová situace proto dovoluje vyslovit hypotézu, že zástavba této části raně středověkého hradu respektovala volné prostranství uvnitř předpokládané akropole.
4) Výzkum neodhalil žádné doklady svědčící pro nástup intenzivního osídlení této části Vyšehradu před výskytem keramiky s kalichovitými okraji s výzdobou jednoduchým rydlem, jejíž počátky jsou podle současných poznatků řazeny do průběhu 2. poloviny 10. stol. Tato zjištění odpovídala numizmatickému bádání, které řadí nejstarší historické doklady existence Vyšehradu do 80.-90. let 10. stol
AMČR - archeologický záznam C-9001035A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Záchranný archeologický výzkum při stavbě inženýr. sítí v intravilánu obce (mezi čp. 6, 2 a 31). Výzkum mladohradištního. hřbitova a sídliš. objektů z některých období pravěku a celého středověku (počínaje časně slovanským obdobím)
AMČR - archeologický záznam C-9114048A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Purkrabství - výzkum v interiéru a nejbližším okolí čp. 973.Souhrn/upřesnění: Archeologický výzkum byl vyvolán adaptací gotické budovy, tzv. purkrabství, a stavbou další budovy umístěné mezi purkrabství a barokní hradbu. Výzkum tedy proběhl na JZ okraji ostrožny a zároveň na obvodu akropole raně středověkého hradiště. Tři sondy (celkem 9,3 m2) a dva geologické vrty se zaměřily na zjištění zachovalosti raně středověkých terénů, dokumentaci stratigrafických poměrů a základové partie purkrabství.
Sondáž v interiéru purkrabství (2 sondy o celkové ploše 7,3 m2) zjistila: 1. pravěký (palisádový?) žlábek zhruba rovnoběžný s hranou vyšehradské skály; 2. dochování půdního typu (podle určení Jana Zavřela), na němž spočívaly raně středověké vrstvy s nejstaršími nálezy v podobě keramiky s kalichovitou profilací okraje a s výzdobou tzv. nehtovitých vrypů (dosud datovanou nejdříve do 11. stol.; Bartošková 1998, 384); 3. zahloubený objekt větších rozměrů (jeho hrany nezachyceny, avšak přesahovaly rozměry 1,6 x 1,1 m) s plochým dnem (zemnice?), zasypaným pravděpodobně ve 2. polovině 12. stol; 4. dlažbu podlahy středověkého purkrabství, zapuštěnou pod úroveň základového zdiva (suterén?), pod níž nalezený zlomek keramiky s okrajem v podobě vysokého okruží pravděpodobně datuje vznik purkrabství do 2. poloviny 14. stol.
Součástí výzkumu byl dohled při odebírání násypu barokní hradby. Absence jakýchkoliv středověkých a raně středověkých uloženin pod barokním násypem (sonda III a geologické vrty) naznačuje zničení terénů při budování barokní pevnosti, tedy v místech předpokládané středověké a raně středověké fortifikace. Úkolem budoucích výzkumů bude ověřit tuto situaci i na jiných místech.
Analýza: PABOT
AMČR - archeologický záznam C-9104452A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Badatelský výzkum vnější fortifikace v poloze Šance, příp. U Markéty. Systematický povrchový sběr oraných ploch v areálu
AMČR - archeologický záznam C-9100126A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Exravilán, pole cca 500 m ZJZ od Z okraje Suchomast na mírném J svahu nad bezejmennou vodotečí. Badatelský archeologický výzkum - letní praxe studentů.Souhrn/upřesnění: Výzkum proveden v rámci grantového projektu „Archeologie přemyslovských Čech“ (GAČR P 405/10/0556). Komplexní vyhodnocení je součástí bakalářské práce P. Taibla a bude předloženo v připravované publikaci. Cílem výzkumu mělo být přispění k problematice neagrárních aktivit ve venkovském prostředí v raném středověku.
Badatelský výzkum ÚPRAV FFUK uskutečněný v srpnu a září 2010 navázal na prospekční činnost dr. D. Stolze, který povrchových sběrem na mírném jižním svahu v nadmořské výšce 310-320 m nad bezejmennou vodotečí asi 500 m západně od okraje Suchomast (okr. Beroun) identifikoval stopy středověkého osídlení a doklady zpracování barevných kovů. Následné analytické povrchové sběry (cca 1500 střepů) a geofyzikální průzkum prokázaly raně a vrcholně středověké osídlení na ploše cca 250 x 200 m. Systematický průzkum detektorem kovů získal z plochy několik desítek slitků bronzoviny, fragment malého zvonu a snad polotovar esovité záušnice. Mimo to byly získány 3 mince (Vladislav II. - 1140-1158, Albrecht III. - 1365-1395, Ferdinand II. - 1619-1637). Cílem navazujících terénních odkryvů rozložených do šesti sond bylo: 1) stanovení časového rozsahu osídlení polohy; 2) poznání prostorové struktury sídliště a její proměny; 3) identifikace příslušných výrobních zařízení, jejich časové zařazení a specifikace výrobního spektra; 4) konkretizace vztahu sídelních a výrobních aktivit; 5) získání ekofaktů pro rekonstrukci historické krajiny v jednotlivých časových horizontech.
Počátky osídlení polohy spadají již do pozdní doby bronzové (předběžně štítarský stupeň knovízské kultury). Prozkoumány byly části dvou zahloubených objektů a pozůstatek kulturní vrstvy. Doklady intenzivního osídlení v pozdní době bronzové byly doloženy v sondách vzdálených cca 70 m. V povrchových sběrech se nicméně pravěká komponenta téměř neprojevila.
Počátky středověkého osídlení datujeme na základě keramiky do mladšího středohradištního období (keramika předcházející ve středních Čechách nástupu kalichovitých okrajů). Tento horizont reprezentuje především pravoúhlá, v úplnosti prozkoumaná, zahloubená chata s kamennou pecí v rohu, zaniklá požárem. V jižní části plochy bylo odkryto další kamenné otopné zařízení, které pravděpodobně tvořilo součást většího objektu předběžně datovatelného do mladohradišního období. Další odkryté objekty datujeme až do vrcholného středověku, keramika v jejich zásypu nicméně přesvědčivě hovoří o kontinuitě osídlení polohy od raného středověku. V povrchových sběrech byla překvapivě vrcholně středověká keramika – ve srovnání s raně středověkou – zastoupena rovněž v malém měřítku. Odkrytý rozměrný pravoúhlý objekt zahloubený cca 150 cm do podloží bez dokladu otopného zařízení se vstupní vchodovou šíjí se schodovitými stupni a stopami kůlové konstrukce po vnějším obvodu lze pravděpodobně interpretovat jako zahloubený suterén nadzemní stavby. Několik desítek metrů od něj byly odhaleny kamenné, jílem pojené základy části rozsáhlejší budovy. Oba objekty prokazatelně zanikly požárem. Nejmladší keramiku z jejich zásypu lze předběžně klást na sklonek 14., či na počátek 15. století, kam zřejmě spadá i zánik celého sídelního areálu. Jako příčina opuštění sídliště se hypoteticky nabízí jeho zpustošení v souvislosti s potyčkou u Borku r. 1421, zmiňovanou písemnými prameny. Toto řešení však zůstane pouze hypotetickou variantou i po detailním vyhodnocení souboru keramiky, které dosud nebylo provedeno.
Uskutečněný terénní výzkum bohužel přispěl pouze k řešení otázek 1, 2 a 5. Výrobní objekty nebyly v rámci výzkumu identifikovány a ani detailně vybírané výplně zahloubených objektů výrobní odpad neobsahovaly. Zpracování barevných kovů detekované tedy prozatím jen povrchovými sběry tak mohlo na lokalitě teoreticky probíhat v kterékoliv etapě jejího osídlení. Výzkum nicméně otevřel řadu sídelně historických otázek. Nejasný prozatím zůstává vztah zkoumaného sídliště k dnešním Suchomastům. Sídliště tohoto jména zmiňuje již falzum zakládací listiny vyšehradské kapituly k r. 1088 (CDB I, č. 387).
Povrchové sběry plánované na rok 2011 se tedy zaměří 1) na intravilán dnešních Suchomast; 2) na širší krajinný transekt dnešního Hořovicka, v jehož rámci se pokusíme o detailní rekonstrukci proměn středověké sídelní struktury
AMČR - dokument C-TX-201603181
No full textStav: 3Popis: Archeologický výzkum Suchomasty, okr. Beroun 2010.Lokalizace akce: Extravilán. 600 m západně od okraje intravilánu.Rok zahájení akce: 2010Rok ukončení akce: 201
AMČR - dokument C-TX-198801618
No full textStav: 3Popis: Výpis z BZO 1984-85.Lokalizace akce: SV okraj města, bývalá zahrada za čp.61 v ul. Ruská, staveniště bytovek JE Temelín, areál C-OS Hlinecká.Rok zahájení akce: 1985Rok ukončení akce: 198
Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+7. února 999)
No full textStav: 3Místo vydání: Prah
- …
