8,219,778 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-9120878A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Zemník elektrárny SSM Tušimice, J část ppč. 79/1 (pokračování výzkumu z r. 1988). Podnět: Těžba písku.Souhrn/upřesnění: Pátá sezona záchranných prací v zemníku ESSM Tušimice v jižní části ppč. 79/1. Výzkum proběhl na ploše cca 1,8 ha a navázal na plochu prozkoumanou v předchozí sezoně. Formou plošného odkryvu bylo v r. 1989 identifikováno a prozkoumáno celkem 562 objektů, z toho 29 zahloubených domů, 80 sídlištních jam a objektů, 14 hrobů, zbytek tvořily kůlové jamky většinou bez zjevného systému a uspořádání.
Většina (cca 90%) nálezů pochází z časového rozmezí od pozdního halštatu do pozdního laténu.
Relikty sídelní aktivity KNP byly zjištěny v podobě kumulace kruhových sídlištních jam (např. obj. 2735) i kůlových jamek (k.j. 2937). K nim lze přiřadit patrně výrobní objekt 2838: kruhová kotlovitá jáma s keramikou KNP, štípanou industrií, odpadem a surovinou v podobě hranolového jádra o váze několika kologramů s velkou pravděpodobností z tzv. tušimického křemence; dále i obj. 2864, 2830-31, 2835, 2838, 3050 velmi podobné typem i charakterem výplně. V prostoru těchto jam byla pozorována zvýšená koncentrace nedatovaných kůlových jamek.
Kultura zvoncovitých pohárů je doložena pouze sekundární intrusí keramiky v pozdně laténském obj. 2514. Ve vzdálenosti několika desítek metrů JZ od tohoto prostoru byly v r. 1985 prozkoumány dva kostrové hroby zvoncovitých pohárů. Zhruba v západní polovině plochy zkoumané v r. 1989 byly identifikovány 3 hroby šňůrové (jeden v superpozici s laténským zahloubeným domem). Dva z těchto hrobů byly zřejmě druhotně poškozeny nebo vyloupeny a obsahovaly pouze zlomky keramiky, štípanou industrii a antropologický materiál. V třetím byl situován pohřeb muže ve skrčené poloze v orientaci Z-V; výbavu tvořila amfora, sekeromlat a štípaná industrie. Zjištěné hroby byly od sebe vzdáleny několik desítek metrů. Další ojedinělé šňůrové hroby byly v minulých letech prozkoumány severně i jižně od této skupinky.
Dále se podařilo prozkoumat 29 zahloubených halštatských a laténských domů obvykle obdél. půdorysu a rozdílné hloubky, většinou i se stopami po dřevěné konstrukci krovu v podobě kůl. jamek, zpravidla uprostřed kratších stěn. Jen ve zcela ojedinělých případech zachycena superpozice zahloubených domů navzájem, případně s jinými typy objektů. Ve výplních zahl. domů byl nalézán obvyklý inventář: keramika, osteologický materiál, malakofauna, mazanice, uhlíky, kovové a kostěné předměty a jejich zlomky, zlomky skleněných předmětů, fragmenty kamenných drtidel a žernovů, brousky atd. Za zmínku stojí další nálezy tzv. pozdně laténské malované keramiky z obj. 2560/89; nález zdobené parohové tkací destičky z obj. 2613; bronzový drátěný náramek zakončený očky ze zahloubeného domu 3049 a nález kompletní münsingenské bronzové spony datující keramiku z obj. 3064. V interiéru některých zahloubených domů bylo pozorováno otopné zařízení v podobě ohniště na úrovni podlahy nebo ohnišťové jamky vymazané jílem. Zjištěny nebyly tentokrát nádoby zapuštěné do dna objektů. Získány byly i rostlinné makrozbytky, pravděpodobně zrníčka prosa, v laténském hrobě 2556 s anomální orientací V-Z a v zahloubeném domě 2811.
V uvedené ploše bylo kromě dalších jam sídlištního charakteru prozkoumáno celkem 10 laténských hrobů, včetně jednoho žárového. Další s největší pravděpodobností laténský hrob byl zničen bagrem v zimě 1989 při těžbě před zahájením záchranných prací. Zastoupeny byly obvyklé garnitury hrobových výbav (hroby se zbraněmi, nánožníky, sponami a náramky, s opaskovým řetězem apod.). Velmi časté je umístění zemřelých v dřevěné rakvi a úprava hrobové jámy kameny v různých variantách. Doložena je anomální orientace V-Z (hrob 2556) oproti naprosto převažující orient. S-J. Dle předmětů hrobové výbavy lze prozkoumané hroby předběžně datovat do období od LT.B1 do fáze LT.C1.
Ze starší doby římské byly v této sezoně prozkoumány pouze ojedinělé objekty sídlištního charakteru (např. zásobní jáma 2506 s keramikou horizontu plaňanských pohárů a ojedinělá velmi hluboká kotlovitá jáma s žárem vypálenými stěnami a dnem obloženým kameny. Obytné objekty, t.j. zahloubené domy z doby římské nebyly ve zkoumané ploše tentokrát zjištěny.
Výzkum bude pokračovat v r. 1990
AMČR - archeologický záznam C-9132827A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Poloha Dolní pískovna. Podnět: pískovna.Souhrn/upřesnění: Druhá sezóna záchranného výzkumu v prostoru těžby štěrkopísku pro ESSM Tušimice
AMČR - dokument C-TX-198604185
No full textStav: 3Lokalizace akce: Trať "Mezi pískovnami", poloha ohraničena na západě svahem ogře a na východě prostorem odtěženým během stavby železnice.Rok zahájení akce: 1986Rok ukončení akce: 198
AMČR - dokument C-TX-198902873
No full textStav: 3Lokalizace akce: Pískovna,jižní část parcely ppč. 79/1.Rok zahájení akce: 1989Rok ukončení akce: 198
AMČR - dokument C-TX-198801618
No full textStav: 3Popis: Výpis z BZO 1984-85.Lokalizace akce: SV okraj města, bývalá zahrada za čp.61 v ul. Ruská, staveniště bytovek JE Temelín, areál C-OS Hlinecká.Rok zahájení akce: 1985Rok ukončení akce: 198
Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+7. února 999)
No full textStav: 3Místo vydání: Prah
Urbanism in Medieval Europe Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference Volume 1.
No full textStav: 3Místo vydání: Zelli
AMČR - archeologický záznam C-9106460A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Pražská ulice, prostor mezi Masnými krámy (čp. 353) a bývalou vodárnou (čp. 309), suterén vodárny. Podnět: jiný podnět.Souhrn/upřesnění: Sondáž a průzkum podzemí v souvislosti s havárií vozovky Pražské ulice. Sondáží zjištěn do skalního podloží tesaný (?) příkop městského opevnění, se kterým prostorově i funkčně korespondoval sondáží odkrytý úsek parkánové hradby, dochovaný do výše cca 4 m. Hradba je zděna z hrubě tesaných arkózových kvádrů kladených do řádků na vápennou maltu, což je v Plzni charakteristická struktura zdiva vrcholně středověkých městských hradeb. Vznik kamenného městského opevnění je třeba klást do 2. čtvrtiny 14. stol. Postupné zanášení příkopu probíhalo až v časovém horizontu 15.-16. stol., do té doby byl příkop patrně pravidelně čištěn. Do prostoru příkopu byl ukládán domácí odpad, hnůj zvířat a fekálie. Ukládání organogenních odpadních vrstev bylo několikráte přerušeno sedimentací písčitých vrstviček (povodňové sedimenty?). Trvalé zavlhnutí sedimentu umožnilo vznik příhodných archeologizačních podmínek, typických pro dochování artefaktů z organických hmot (dřevo, kůže) a široké škály rostlinných makrozbytků. Nálezy ze železa a skla se dochovaly bez výrazného poškození korozí.
Na konci 17. až začátkem 18. stol. byl příkop zarovnán vrstvou stavební destrukce a nad jeho výplní byl sklenut most o dvou obloucích. Tuto změnu je snad možné ztotožnit s přestavbou městského opevnění v roce 1703. Těleso mostu bylo ve zkoumaném úseku založeno přímo na hranu příkopu, centrální mostní pilíř byl založen do sedimentů příkopu. Ve zdivu mostu byl zjištěn druhotně použitý kamenný stavební článek. Most i parkánová hradba zanikly zasypáním stavební sutí v souvislosti s rušením městských hradeb a výraznou úpravou nivelity terénu východně od jádra města v 1. čtvrtině 19. stol.
V prostoru dokumentovány dvě štoly vytesané do pískovcového podloží směřující k zaniklému příkopu městského opevnění
Urbanism in Medieval Europe Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference Volume 1.
No full textStav: 3Místo vydání: Zelli
- …
