8,219,778 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-9109124A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Pole v J části polohy Na Dílech, S od Blateckého potoka, 1100 - 1300 m JZ od kaple v obci.Souhrn/upřesnění: Do r. 2013 neznámou lokalitu objevil J. Beneš při povrchovém sběru dne 17. 11. 2013. Zjistil přitom min. 15 hlubokou orbou výrazně narušených plochých žárových hrobů, projevujících se kumulacemi keramiky, kůstek a uhlíků, v jednom případě i nálezem bronzové jehlice. Dne 23.11. 2013 provedli O. Chvojka, J. Beneš a J. Bumerl v místě jedné kumulace sondu, v níž byla zachycena nejspodnější část keramické zásobnice, mírně zapuštěné do podloží. Na jejím dně byla dokumentována koncentrace spálených kůstek, uhlíků a 1 skleněný korálek
AMČR - archeologický záznam C-201661271A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: JZ okraj lesa Bor nad Z břehem Židovy strouhy, cca 600 - 800 m J od hájovny a 1400 m JV od kaple v obci.Souhrn/upřesnění: Dosud neznámé mohylové pohřebiště objevil na podzim 2015 Jiří Beneš. Následně zde provedli odborný průzkum autoři hlášení, při němž celou lokalitu zaměřili a popsali. Zjištěno zde bylo celkem 12 mohyl ve dvou skupinkách (po 8 a 4 mohylách). Většina mohyl je snížených, jejich průměry se pohybují mezi 6 a 10 m a výšky dosahují cca 30-50 cm. Většina mohyl je neporušených. Z narušeného povrchu násypu jedné mohyly byla vyzvednuta bronzová sekerka s postranními lištami ze starší doby bronzové
AMČR - archeologický záznam C-9109125A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Pole v trati Na dílech, cca 200 m V od okraje známé mladobronzové lokality. Cca 300 m VJV od křižovatky silnic z Týna a Čenkova.Souhrn/upřesnění: V březnu 2013 zjistil Jiří Beneš několik hlubokou orbou vytrženým hnědočerných míst s výskytem spálených kůstek. Dne 6. 4. 2013 zde byl proveden průzkum a do dvou orbou narušených míst byly položeny dvě malé zjišťovací sondy. V sondě č. 1 (rozm. 1,9 x 1,5 m) byla nalezena do podloží částečně zapuštěná keramická amfora s válcovitým hrdlem (to bylo vytrženo do ornice), v sondě č. 2 (rozm. 2 x 1 m) byl zjištěn jamkový hrob (téměř kruhová jamka rozm. 65 x 65 cm a hloubce do 10 cm naplněná kůstkami a několika ker. zlomky). Další minimálně 3 hroby byly detekovány povrchově v ornici. Jedná se o druhé ploché pohřebiště patrně z počátku mladší doby bronzové na katastru obce, první bylo zachyceno v r. 2007 asi 800 m severněji
AMČR - archeologický záznam C-9109168A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: JV okraj bezejmenného lesíka S od cesty ze Senožat do Prádla, cca 900 m Z od kaple v Senožatech. Lokalita je již známá z grantu Smutná (viz Chvojka a kol. 2011, AVJČ - Suppl. 8, lokalita H. Lhota I)Souhrn/upřesnění: V prosinci 2012 objevil při průzkumu již známé lokality J. Beneš bronzový náramek, který ponechal v zemi. Dne 23. 3. 2013 provedli v jeho místě sondu vel. 1 x 1 m autoři akce. V sondě bylo zjištěno, že se patrně jedná o zbytek dnes již téměř zahlazené mohyly - v lesní půdě v hloubce do 30 cm se nacházelo množství lomových kamenů, pocházejících pravděpodobně z pláště zaniklé mohyly. Mezi kameny byly nalezeny 2 analogické bronzové náramky a 1 bronzová jehlice s otvorem v krčku. Všechny artefakty se nacházely v hloubce 15 - 25 cm ve vzdálenosti do 10 cm od sebe. Nepochybně tak tvoří celek, který spíše než hrobou výbavu evokuje zbytek intencionálního depozita (obětiny?) do pláště mohyly. Interpretaci situace by mohly napovědět i výsledky archeobotanických rozborů z odebraných vzorků. Poznámka: cca 10 m východním směrem byla nalezena a následně i vyhodnocena a publikována bronzová dýka se zbytky dřevěné pochvy. Všechny tyto nálezy pocházejí patrně z jediné mohyly
AMČR - archeologický záznam C-9109372A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Pole na J okraji trati Homolský, 220 m V od říčky Smutné, 650 m SSZ od kaple v Haškovcově Lhotě. V rámci grantu Smutná lokalita označena jako Rataje VI (viz Chvojka a kol. 2011, AVJČ - Suppl. 8).Souhrn/upřesnění: Dne 17. 3. 2013 provedl povrchový sběr na již známé lokalitě (Rataje VI) Jiří Beneš, při němž zjistil orbou narušené objekty a na povrchu jednoho z nich početnou keramiku a zlomek kamenného kadlubu. Dne 23. 3. 2013 provedli na místě nálezu zjišťovací sondu výše uvedení auotři. V sondě o rozměrech 3 x 2 m byly zachyceny 2 prohlubně, vyplněné kulkturní vrstvou - patrně se nejedná o intencionální objekty, ale o přirozené prohlubně zaplněné splachy či erozí. Vzhledem k převaze keramiky datovatelné do starší doby bronzové lze s opatrností do této doby datovat i zlomek povrchově nalezeného kadlubu, i když nelze vyloučit ani jeho dataci do mladší doby bronzové
AMČR - dokument C-TX-198801618
No full textStav: 3Popis: Výpis z BZO 1984-85.Lokalizace akce: SV okraj města, bývalá zahrada za čp.61 v ul. Ruská, staveniště bytovek JE Temelín, areál C-OS Hlinecká.Rok zahájení akce: 1985Rok ukončení akce: 198
Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+7. února 999)
No full textStav: 3Místo vydání: Prah
Urbanism in Medieval Europe Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference Volume 1.
No full textStav: 3Místo vydání: Zelli
AMČR - archeologický záznam C-9106460A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Pražská ulice, prostor mezi Masnými krámy (čp. 353) a bývalou vodárnou (čp. 309), suterén vodárny. Podnět: jiný podnět.Souhrn/upřesnění: Sondáž a průzkum podzemí v souvislosti s havárií vozovky Pražské ulice. Sondáží zjištěn do skalního podloží tesaný (?) příkop městského opevnění, se kterým prostorově i funkčně korespondoval sondáží odkrytý úsek parkánové hradby, dochovaný do výše cca 4 m. Hradba je zděna z hrubě tesaných arkózových kvádrů kladených do řádků na vápennou maltu, což je v Plzni charakteristická struktura zdiva vrcholně středověkých městských hradeb. Vznik kamenného městského opevnění je třeba klást do 2. čtvrtiny 14. stol. Postupné zanášení příkopu probíhalo až v časovém horizontu 15.-16. stol., do té doby byl příkop patrně pravidelně čištěn. Do prostoru příkopu byl ukládán domácí odpad, hnůj zvířat a fekálie. Ukládání organogenních odpadních vrstev bylo několikráte přerušeno sedimentací písčitých vrstviček (povodňové sedimenty?). Trvalé zavlhnutí sedimentu umožnilo vznik příhodných archeologizačních podmínek, typických pro dochování artefaktů z organických hmot (dřevo, kůže) a široké škály rostlinných makrozbytků. Nálezy ze železa a skla se dochovaly bez výrazného poškození korozí.
Na konci 17. až začátkem 18. stol. byl příkop zarovnán vrstvou stavební destrukce a nad jeho výplní byl sklenut most o dvou obloucích. Tuto změnu je snad možné ztotožnit s přestavbou městského opevnění v roce 1703. Těleso mostu bylo ve zkoumaném úseku založeno přímo na hranu příkopu, centrální mostní pilíř byl založen do sedimentů příkopu. Ve zdivu mostu byl zjištěn druhotně použitý kamenný stavební článek. Most i parkánová hradba zanikly zasypáním stavební sutí v souvislosti s rušením městských hradeb a výraznou úpravou nivelity terénu východně od jádra města v 1. čtvrtině 19. stol.
V prostoru dokumentovány dvě štoly vytesané do pískovcového podloží směřující k zaniklému příkopu městského opevnění
- …
