8,219,778 research outputs found

    AMČR - dokument C-TX-198504158

    No full text
    Stav: 3Popis: Výpis z BZO 1978-79.Lokalizace akce: Zriceniny hradu Skála,extravilan obce.Rok zahájení akce: 1978Rok ukončení akce: 197

    AMČR - archeologický záznam M-9001518A

    No full text
    Stav: 3Lokalizace/okolnosti: ul. Bezručova; parc.č. 1760 (dnes parc.č. 1732); systematický výzkumSouhrn/upřesnění: NZ MTX197401286 Zápis komisionální řízení MTX19730213

    AMČR - dokument C-TX-199400624

    No full text
    Stav: 3Lokalizace akce: Poloha "Hujáb". ZM 1:10000: 21-22-13, 1) 449 Z : 133 J, 2) 460 Z : 134 J, 3) 462 Z : 125 J, 4) 450 mm Z : 123 mm J s.č.Rok zahájení akce: 1993Rok ukončení akce: 199

    AMČR - dokument C-TX-195801797

    No full text
    Stav: 3Popis: Zlaté duhovky. Muzeum Pelhřimov. Nález při kopání trativodu.Lokalizace akce: Pole p. Nováka.Rok zahájení akce: 1923Rok ukončení akce: 192

    AMČR - archeologický záznam C-9125903A

    No full text
    Stav: 3Označení: ARÚ Praha 1412/2011Lokalizace/okolnosti: Zaniklá vesnice Obora - cca 1 km jižně od Nové Bystřice.Souhrn/upřesnění: Povrchový sběr a hledání za pomocí detektoru v úseku linie kót 608 a 638 při okraji lesa Obora v místě původní stejnojmenné osady

    AMČR - dokument C-TX-198801618

    No full text
    Stav: 3Popis: Výpis z BZO 1984-85.Lokalizace akce: SV okraj města, bývalá zahrada za čp.61 v ul. Ruská, staveniště bytovek JE Temelín, areál C-OS Hlinecká.Rok zahájení akce: 1985Rok ukončení akce: 198

    AMČR - archeologický záznam C-9106460A

    No full text
    Stav: 3Lokalizace/okolnosti: Pražská ulice, prostor mezi Masnými krámy (čp. 353) a bývalou vodárnou (čp. 309), suterén vodárny. Podnět: jiný podnět.Souhrn/upřesnění: Sondáž a průzkum podzemí v souvislosti s havárií vozovky Pražské ulice. Sondáží zjištěn do skalního podloží tesaný (?) příkop městského opevnění, se kterým prostorově i funkčně korespondoval sondáží odkrytý úsek parkánové hradby, dochovaný do výše cca 4 m. Hradba je zděna z hrubě tesaných arkózových kvádrů kladených do řádků na vápennou maltu, což je v Plzni charakteristická struktura zdiva vrcholně středověkých městských hradeb. Vznik kamenného městského opevnění je třeba klást do 2. čtvrtiny 14. stol. Postupné zanášení příkopu probíhalo až v časovém horizontu 15.-16. stol., do té doby byl příkop patrně pravidelně čištěn. Do prostoru příkopu byl ukládán domácí odpad, hnůj zvířat a fekálie. Ukládání organogenních odpadních vrstev bylo několikráte přerušeno sedimentací písčitých vrstviček (povodňové sedimenty?). Trvalé zavlhnutí sedimentu umožnilo vznik příhodných archeologizačních podmínek, typických pro dochování artefaktů z organických hmot (dřevo, kůže) a široké škály rostlinných makrozbytků. Nálezy ze železa a skla se dochovaly bez výrazného poškození korozí. Na konci 17. až začátkem 18. stol. byl příkop zarovnán vrstvou stavební destrukce a nad jeho výplní byl sklenut most o dvou obloucích. Tuto změnu je snad možné ztotožnit s přestavbou městského opevnění v roce 1703. Těleso mostu bylo ve zkoumaném úseku založeno přímo na hranu příkopu, centrální mostní pilíř byl založen do sedimentů příkopu. Ve zdivu mostu byl zjištěn druhotně použitý kamenný stavební článek. Most i parkánová hradba zanikly zasypáním stavební sutí v souvislosti s rušením městských hradeb a výraznou úpravou nivelity terénu východně od jádra města v 1. čtvrtině 19. stol. V prostoru dokumentovány dvě štoly vytesané do pískovcového podloží směřující k zaniklému příkopu městského opevnění
    corecore