8,219,776 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-202501491A
No full textStav: 3Označení: 2025/02Lokalizace/okolnosti: Strahovská čp. 205. Parc. č. 274. Stavba skladovacího zázemí
AMČR - archeologický záznam C-202409590A
No full textStav: 3Označení: 2024/14Lokalizace/okolnosti: Severní předpolí hostivařského hradiště. Parc. č. 2305, 2306/1, 2311/2, 2311/3, 2317/1, 2399.Souhrn/upřesnění: Dohled proběhl v rámci havárie a výměny plynovodu v předpolí hostivařského hradiště. Celkem byly dokumentovány tři liniové sondy vedoucí v trase starších výkopů pro inženýrské sítě. Zjištění: negativní
AMČR - archeologický záznam C-9100126A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Exravilán, pole cca 500 m ZJZ od Z okraje Suchomast na mírném J svahu nad bezejmennou vodotečí. Badatelský archeologický výzkum - letní praxe studentů.Souhrn/upřesnění: Výzkum proveden v rámci grantového projektu „Archeologie přemyslovských Čech“ (GAČR P 405/10/0556). Komplexní vyhodnocení je součástí bakalářské práce P. Taibla a bude předloženo v připravované publikaci. Cílem výzkumu mělo být přispění k problematice neagrárních aktivit ve venkovském prostředí v raném středověku.
Badatelský výzkum ÚPRAV FFUK uskutečněný v srpnu a září 2010 navázal na prospekční činnost dr. D. Stolze, který povrchových sběrem na mírném jižním svahu v nadmořské výšce 310-320 m nad bezejmennou vodotečí asi 500 m západně od okraje Suchomast (okr. Beroun) identifikoval stopy středověkého osídlení a doklady zpracování barevných kovů. Následné analytické povrchové sběry (cca 1500 střepů) a geofyzikální průzkum prokázaly raně a vrcholně středověké osídlení na ploše cca 250 x 200 m. Systematický průzkum detektorem kovů získal z plochy několik desítek slitků bronzoviny, fragment malého zvonu a snad polotovar esovité záušnice. Mimo to byly získány 3 mince (Vladislav II. - 1140-1158, Albrecht III. - 1365-1395, Ferdinand II. - 1619-1637). Cílem navazujících terénních odkryvů rozložených do šesti sond bylo: 1) stanovení časového rozsahu osídlení polohy; 2) poznání prostorové struktury sídliště a její proměny; 3) identifikace příslušných výrobních zařízení, jejich časové zařazení a specifikace výrobního spektra; 4) konkretizace vztahu sídelních a výrobních aktivit; 5) získání ekofaktů pro rekonstrukci historické krajiny v jednotlivých časových horizontech.
Počátky osídlení polohy spadají již do pozdní doby bronzové (předběžně štítarský stupeň knovízské kultury). Prozkoumány byly části dvou zahloubených objektů a pozůstatek kulturní vrstvy. Doklady intenzivního osídlení v pozdní době bronzové byly doloženy v sondách vzdálených cca 70 m. V povrchových sběrech se nicméně pravěká komponenta téměř neprojevila.
Počátky středověkého osídlení datujeme na základě keramiky do mladšího středohradištního období (keramika předcházející ve středních Čechách nástupu kalichovitých okrajů). Tento horizont reprezentuje především pravoúhlá, v úplnosti prozkoumaná, zahloubená chata s kamennou pecí v rohu, zaniklá požárem. V jižní části plochy bylo odkryto další kamenné otopné zařízení, které pravděpodobně tvořilo součást většího objektu předběžně datovatelného do mladohradišního období. Další odkryté objekty datujeme až do vrcholného středověku, keramika v jejich zásypu nicméně přesvědčivě hovoří o kontinuitě osídlení polohy od raného středověku. V povrchových sběrech byla překvapivě vrcholně středověká keramika – ve srovnání s raně středověkou – zastoupena rovněž v malém měřítku. Odkrytý rozměrný pravoúhlý objekt zahloubený cca 150 cm do podloží bez dokladu otopného zařízení se vstupní vchodovou šíjí se schodovitými stupni a stopami kůlové konstrukce po vnějším obvodu lze pravděpodobně interpretovat jako zahloubený suterén nadzemní stavby. Několik desítek metrů od něj byly odhaleny kamenné, jílem pojené základy části rozsáhlejší budovy. Oba objekty prokazatelně zanikly požárem. Nejmladší keramiku z jejich zásypu lze předběžně klást na sklonek 14., či na počátek 15. století, kam zřejmě spadá i zánik celého sídelního areálu. Jako příčina opuštění sídliště se hypoteticky nabízí jeho zpustošení v souvislosti s potyčkou u Borku r. 1421, zmiňovanou písemnými prameny. Toto řešení však zůstane pouze hypotetickou variantou i po detailním vyhodnocení souboru keramiky, které dosud nebylo provedeno.
Uskutečněný terénní výzkum bohužel přispěl pouze k řešení otázek 1, 2 a 5. Výrobní objekty nebyly v rámci výzkumu identifikovány a ani detailně vybírané výplně zahloubených objektů výrobní odpad neobsahovaly. Zpracování barevných kovů detekované tedy prozatím jen povrchovými sběry tak mohlo na lokalitě teoreticky probíhat v kterékoliv etapě jejího osídlení. Výzkum nicméně otevřel řadu sídelně historických otázek. Nejasný prozatím zůstává vztah zkoumaného sídliště k dnešním Suchomastům. Sídliště tohoto jména zmiňuje již falzum zakládací listiny vyšehradské kapituly k r. 1088 (CDB I, č. 387).
Povrchové sběry plánované na rok 2011 se tedy zaměří 1) na intravilán dnešních Suchomast; 2) na širší krajinný transekt dnešního Hořovicka, v jehož rámci se pokusíme o detailní rekonstrukci proměn středověké sídelní struktury
AMČR - archeologický záznam C-202410257A
No full textStav: 3Označení: 2024/17Lokalizace/okolnosti: Strahovská čp. 205. Parc. č. 287, 280. Statická sondáž
AMČR - dokument C-TX-201603181
No full textStav: 3Popis: Archeologický výzkum Suchomasty, okr. Beroun 2010.Lokalizace akce: Extravilán. 600 m západně od okraje intravilánu.Rok zahájení akce: 2010Rok ukončení akce: 201
AMČR - dokument C-TX-198801618
No full textStav: 3Popis: Výpis z BZO 1984-85.Lokalizace akce: SV okraj města, bývalá zahrada za čp.61 v ul. Ruská, staveniště bytovek JE Temelín, areál C-OS Hlinecká.Rok zahájení akce: 1985Rok ukončení akce: 198
Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+7. února 999)
No full textStav: 3Místo vydání: Prah
Urbanism in Medieval Europe Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference Volume 1.
No full textStav: 3Místo vydání: Zelli
AMČR - archeologický záznam C-9106460A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Pražská ulice, prostor mezi Masnými krámy (čp. 353) a bývalou vodárnou (čp. 309), suterén vodárny. Podnět: jiný podnět.Souhrn/upřesnění: Sondáž a průzkum podzemí v souvislosti s havárií vozovky Pražské ulice. Sondáží zjištěn do skalního podloží tesaný (?) příkop městského opevnění, se kterým prostorově i funkčně korespondoval sondáží odkrytý úsek parkánové hradby, dochovaný do výše cca 4 m. Hradba je zděna z hrubě tesaných arkózových kvádrů kladených do řádků na vápennou maltu, což je v Plzni charakteristická struktura zdiva vrcholně středověkých městských hradeb. Vznik kamenného městského opevnění je třeba klást do 2. čtvrtiny 14. stol. Postupné zanášení příkopu probíhalo až v časovém horizontu 15.-16. stol., do té doby byl příkop patrně pravidelně čištěn. Do prostoru příkopu byl ukládán domácí odpad, hnůj zvířat a fekálie. Ukládání organogenních odpadních vrstev bylo několikráte přerušeno sedimentací písčitých vrstviček (povodňové sedimenty?). Trvalé zavlhnutí sedimentu umožnilo vznik příhodných archeologizačních podmínek, typických pro dochování artefaktů z organických hmot (dřevo, kůže) a široké škály rostlinných makrozbytků. Nálezy ze železa a skla se dochovaly bez výrazného poškození korozí.
Na konci 17. až začátkem 18. stol. byl příkop zarovnán vrstvou stavební destrukce a nad jeho výplní byl sklenut most o dvou obloucích. Tuto změnu je snad možné ztotožnit s přestavbou městského opevnění v roce 1703. Těleso mostu bylo ve zkoumaném úseku založeno přímo na hranu příkopu, centrální mostní pilíř byl založen do sedimentů příkopu. Ve zdivu mostu byl zjištěn druhotně použitý kamenný stavební článek. Most i parkánová hradba zanikly zasypáním stavební sutí v souvislosti s rušením městských hradeb a výraznou úpravou nivelity terénu východně od jádra města v 1. čtvrtině 19. stol.
V prostoru dokumentovány dvě štoly vytesané do pískovcového podloží směřující k zaniklému příkopu městského opevnění
- …
