8,219,789 research outputs found
AMČR - dokument C-TX-201502543
No full textStav: 3Popis: Údlice I, Dolní Lehká strana (stavba plynovodu Gazela v roce 2012).Lokalizace akce: Pole JV od zemědělského areálu. Trať Dolní lehká strana, na pravobřeží Chomutovky.Rok zahájení akce: 2012Rok ukončení akce: 201
AMČR - dokument C-TX-201502519
No full textStav: 3Popis: Droužkovice. Stavba plynovodu Gazela v roce 2012.Lokalizace akce: Pole na pravém břehu Hačky, cca 100 m od toku, 500 m na Z od mostu ve Všehrdech.Rok zahájení akce: 2012Rok ukončení akce: 201
AMČR - archeologický záznam C-9110147A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Zaniklé středověké hornické sídliště na Kremsigeru, 3,5 km SZ od bývalého města Přísečnice.Souhrn/upřesnění: Badatelský archeologický výzkum středověkého hornického sídliště, objeveného v roce 2012 v bezprostředním sousedství důlního díla Kremsiger, v blízkosti zaniklého města Přísečnice, okr. Chomutov, je realizován jako součást mezinárodního projektu ArchaeoMontan – středověké hornictví v Sasku a Čechách. Po provedení systematického povrchového průzkumu reliktů sídliště, byl v roce 2013 realizován i geofyzikální výzkum (RNDr. Roman Křivánek, ARÚ AV ČR Praha, v. v. i.) a pro celou lokalitu zhotoven podrobný digitální terénní model. V sezoně 2013 jsme přistoupili k sondážnímu odkryvu s cílem přesněji vymezit počátky zdejší těžby stříbrné a železné rudy, zpřesnit chronologii sídliště, podchytit jeho vývoj a podobu zástavby. První vlnu těžby a zároveň i dobu existence sídliště lze, na základě výsledků povrchových sběrů, sondáže a radiokarbonové datace, zařadit do 2. poloviny 13. a průběhu 14. století. Přímo v prostoru sídliště byly výběrově ověřeny dvě silné magnetické anomálie, díky kterým byly identifikovány stopy středověké úpravy rud (drcení a selekce). V rámci geologického a geochemického výzkumu (Česká geologická služba, RNDr. Vladimír Šrein, Ing. Petr Bohdálek) zde byly mimo jiné zjištěny i stopy stříbrné rudy a doklady prubířství. Interpretační závěry povrchového průzkumu jsou sondáží ověřovány i v případě reliktů staveb. Při dosud probíhajícím sondážním výzkumu jednoho reliktu (pravoúhlé sníženiny s jazykovitým výběžkem o rozměru 7 x 6 m) se podařilo zatím bezpečně identifikovat zahloubenou část středověkého domu o rozměrech cca 5 x 4 m. Dosavadní výsledky výzkumu sídliště i terénní prospekce v okolí Přísečnice svědčí o značné dynamice vývoje této horské oblasti v období vrcholného středověku. Díky spolupráci partnerů projektu ArchaeoMontan (www.archaeomontan.eu) a řady externistů je tento výzkum prvním komplexním a mezioborově pojatým projektem zaměřeným na montánní historii české části Krušných hor
AMČR - archeologický záznam C-9110060A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Park mezi OD Prior, ulicí Farského a Boženy Němcové. Záchranný archeologický výzkum před výstavbou hotelu a podzemního parkoviště.Souhrn/upřesnění: Výzkum na severním okraji někdejšího předměstí "Trunken Viertel" odhalil raně novověkou zástavbu: "starou valchu - krupný mlýn" původní fázi domu č.p. 166 (podle císařských otisků stabilního katastru), včetně požárového horizontu z druhé poloviny 16. století, sklepy pod č.p. 169, hrnčířskou pec zaniklou kolem poloviny 17. století s množstvím keramického odpadu (mj. kadlubu na výrobu kachlů a kadlubu ke tvorbě keramických aplikací), nepatrné zbytky dvou stavení nezachycených již na císařských otiscích stabilního katastru. Zástavbu devatenáctého a počátku dvacátého století: "Schreiterovu" a "Jónovu" vilu, pravděpodobně z této doby pocházející domek č.p. 169, řadovou zástavbu v ulici Farského na místě bývalého č.p. 170 a 168. Z poloviny 19. století jsou i přeložky původního mlýnského náhonu. Odhalené zdi poslední fáze náhonu pocházejí nejspíš z přestavby r. 1933. Pod ním bylo odhaleno starší koryto zaplněné raně novověkou keramikou. Stratigraficky nejstarší je vanovité koryto šíře cca 3 m vyplněné písčitým jílem procházející rovnoběžně s náhonem celou plochou výzkumu i pod požárovým horizontem domu č.p. 166. Může se jednat o starší cestu. Pod východním rohem Schreiterovy vily se nacházela terénní deprese vyplněná černým bahnem obsahujícím raně novověkou keramiku. Pravděpodobně představuje okraj zasypaného rybníka, případně vnějšího městského příkopu. Na celé ploše výzkumu nebyla zachycena jediná stopa středověkého osídlení. Ve zdivu Schreiterovy vily se nacházely v druhotné pozici mj. dva segmenty masivních klenebních žeber velmi jednoduché profilace. V zásypu valchy (likvidována 1855) lidské kosti pravděpodobně jednoho jedince. Zejm. požárový horizont domu 166 je dobře datován mincemi (celkem 12 ks)
AMČR - archeologický záznam C-9110102A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Svah před barbakánem, bývalé Žatecké předměstí. V prostoru asanované novověké zástavby došlo k propadu nad neznámými "lochy". Byly dokumentovány stěny propadu a sklepy.Souhrn/upřesnění: Propad se nacházel v místě zasypané a v 19. - 20. století zastavěné vstupní šíje do níže ležících v jílu a skále tesaných sklepů. Tyto musely být podle nalezené keramiky v jedné z odkládacích nik užívány minimálně do poloviny 19. století. V jílovité vrstvě vyrovnávající nerovnosti skalnatého dna se naopak našla raně novověká keramika, související pravděpodobně s jejich vznikem. Podzemí mělo dvě větve, západní ve formě sestupné chodbičky, v nesourodé svrchní části podloží klenuté cihlami. Východní větev se po sestupu chodbičkou rozšiřovala v předsíňku s odkládací nikou a poté hlavní místnost tesanou do skály, opět s cihlovou klenbou. Z této místnosti stoupala v jižním směru ještě jedna úzká chodbička (patrně větrací komín), jedna krátká slepá chodba pokračovala k východu a na sever z ní vybíhala sedací nika. Situace v podzemí byla pro zjevnou nestabilitu propadu pouze nafocena, a provizorně zaměřena pásmem, provázky a měřením úhlů pomocí goniometrických funkcí. Na výzkum navazoval výzkum M. Volfa při sanaci svrchních částí propadu betonovou deskou a geofyzikální průzkum celého předměstí provedený městem
AMČR - archeologický záznam C-9111906A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Kremsiger, důlní dílo a středověké hornické sídliště 3,5 km SZ od dnes již neexistujícího města Přísečnice. Badatelský archeologický, geologický a geofyzikální výzkum v rámci projektu ArchaeoMontan.Souhrn/upřesnění: V sezóně 2014 pokračoval výzkum domu (relikt č. 3) sítí sond v šachovnicové síti rozměřené minulého roku 4/2013 - 2014. Byla prokopána vstupní šíje (bez jednoznačných stop schodů). Odkryv se dále soustředil na bezprostřední okolí zahloubené části domu. Nebyly zachyceny stopy nadzemních konstrukcí. Pruh kamenné destrukce na jižním okraji plošinky tvořené výkopkem ze zahloubené části domu považujeme za pozůstatek terasní zídky. Na této plošině situované jihozápadně od vstupní šíje domu byla objevena pec o průměru cca 60 cm, podkovovitého půdorysu se slabě propáleným topeništěm a uhlíky vyplněnou předpecní jamou. Základ tvořil zčásti do základového vkopu zapuštěný kamenný věnec, překrytý kamennou destrukcí vyšších partií pece. Zarážející byla absence mocnější kulturní vrstvy v okolí sníženiny, kontrastující s bohatstvím nálezů v jejím interiéru a ve vstupní šíji. V roce 2014 byla otevřena sonda 1/2014 - v podstatě začištění boku starší rýhy geologického průzkumu nad jižní příčnou řadou zahloubených reliktů domů. Dokumentován byl zde průběh cca 20 cm mocné kulturní vrstvy obsahující četné kovářské strusky a slitky (odpad prubířského procesu?). Sonda 2/2014 vznikla začištěním části rýhy vyznačující starou katastrální hranici u skupiny drobných sníženin sporného původu nacházející se cca 50 m severozápadně od poslední dokumentované skupiny domů. Nálezy středověké keramiky naznačují, že i část těchto reliktů mohla být stavbami. Metr široká sonda 3/2014 navazovala na síť sond 4/2013 - 2014 jižně od destrukce hypotetické terasní zídky. Byla založena s cílem sledovat situaci na mírném svahu jižně od domu č. 3. Prokopány byly pouze první 2 m. Pouze v této sondě byla zjištěna silnější, směrem k jihu postupně vykliňující kulturní vrstva, patrně sem redeponovaná z prostoru plošinky již během funkce domu. Mikrosonda 5/2014 rozšířila vlastní detektorový vkop na ploše bez výrazných reliktů jižně od jižní příčné řady reliktů domů. Potvrdilo se, že terén zde není intaktní, ale je tvořen cca 30 cm silnou jemnou hlinitou vrstvou obsahující ojedinělé větší uhlíky a keramické zlomky. Pokud nevznikla rozhrnováním výkopku při stavbě domů, mohla by být svědectvím o obdělávání půdy v těchto místech. Sondou 6/2014 (v podstatě jen začištění profilu na boku lesní cesty) jsme reagovali na nález vrstvy propálené žiloviny v ohybu lesní cesty jižně od sídliště. Domněnka, že se jedná o místo pražení rud se nepotvrdila. S největší pravděpodobností byl tento materiál přivezen z Horní Halže za účelem zavezení propadající se starší pinky. V roce 2014 pokračovalo geomagnetické měření v prostoru kolem jižní příčné řady sníženin (reliktů domů), v severní části sídliště a u oddělené skupiny sníženin nejasného původu severozápadně od sídliště.
Bylo změřeno 19 georadarových profilů s cílem odlišit mělké pinky a zahloubené relikty domů. Proběhl důsledně provedený detektorový průzkum u reliktu domu č. 3 a kolem jižní příčné řady domů. Přínosem této sezóny bylo kromě kompletace poznatků o podobě domu č. 3 hlavně nalezení četných technolitů při detektorovém průzkumu a exkavaci vstupní šíje domu č. 3. Jejich prostorové rozložení dovoluje velmi přibližně lokalizovat prostor možné kovárny a několik prubířských pracovišť
AMČR - archeologický záznam C-201228208A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 4120/2014Lokalizace/okolnosti: Ulice Mostecká, náměstí 1. Máje, Černická, 5. května, Horská, Nad Nádražím, Pod Zbrojnicí, Potoční, Generála Svobody, Okružní, Sadová, Mírová. Podnět: stavba kanalizace a čističky odpadních vod
AMČR - archeologický záznam C-9003246A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Kremsiger - zaniklý těžební areál s hornickou osadou, východní část osady, SZ od vodní nádrže.Souhrn/upřesnění: Ověřovací geofyzikální průzkum v rámci projektu ArcheoMontan2018 (hospodářská smlouva s ÚAPPSZČMost). Magnetometrické měření na malých dílčích plochách výrazně členitého terénu na rozhraní lesa a nové lesní výsadby. V okolí zahloubeného domu detekovány výrazně magnetické kumulace odpadu rudniny - předpoklad lokálního zpracování žiloviny s rudou v okolí domů. Výsledky ovlivnily také anomálie zapříčiněné kovy nebo důsledky novodobé lesní výsadby, původní terén v okolí již není zachován
AMČR - archeologický záznam C-9114585A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: SV od Bílky v údolí potoka. Výstavba odstavného parkoviště pro návštěvníky Milešovky.Souhrn/upřesnění: Na skryté ploše pro stavbu parkoviště byla v ploše i na řezu zachycena šedá podmáčená bahnitá organická vrstva, která obsahovala výrazné koncentrace keramických zlomků, z nichž bylo možné v některých případech rekonstruovat nádoby. Nejstarší keramika pochází ze 13. stol., což posouvá dobu vzniku vsi oproti písemným pramenům hlouběji do minulosti. Na lokalitě nebyly zjištěny přímé pozůstatky sídelních aktivit, zamokřená niva potoka byla využívána jako deponie odpadu ze vsi, která stojí dodnes opodál. Nejedná se však o odvoz rozbitých hrnců s hnojem na pole, spíše o intencionální zasýpání podmáčených ploch
AMČR - archeologický záznam C-9112134A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Plocha I - v poloze zvané Za tratí, 900 m JV od obce Malměřice, za železniční tratí. Plocha II - 1,2 km JV od obce Malměřice, vpravo od zmiňované železniční trati. Výstavba plynovodu Gazela.Souhrn/upřesnění: Plynovod Gazela přepravuje zemní plyn jehož trasa protíná Čechy od Krušných hor na severu, kde vstupuje na naše území u obce Brandov, až po Šumavu, kde opouští naše hranice u Přimdy
- …
