8,219,991 research outputs found
AMČR - dokument C-TX-199100824
Stav: 3Označení: TP199100824Popis: Antropologické posouzení lidských kosterních pozůstatků různých sídlištních nálezů ze severních Čech (neolit, knovíz, latén, řím).Poznámka: O posouzení starších výzkumů požádal D. Koutecký.Lokalizace akce: Začišťování ploch kolem sítě č. 37.Rok zahájení akce: 1967Rok ukončení akce: 196
AMČR - dokument C-TX-198903121
Stav: 3Označení: TP198903121Popis: Lidské kostrové pozůstatky z hrobu doby římské, hrobů únětické kultury a z pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou odkrytých v Praze 5 - Nových Butovicích (3 posudky).Lokalizace akce: Nové Butovice.Rok zahájení akce: 1986Rok ukončení akce: 198
AMČR - dokument C-TX-199102865
Stav: 3Označení: TP199102865Popis: Antropologické posouzení kosterních pozůstatků z Malé Chuchle (kultura únětická).Lokalizace akce: Závodiště.Rok zahájení akce: 1989Rok ukončení akce: 198
AMČR - dokument C-TX-198801618
Stav: 3Popis: Výpis z BZO 1984-85.Lokalizace akce: SV okraj města, bývalá zahrada za čp.61 v ul. Ruská, staveniště bytovek JE Temelín, areál C-OS Hlinecká.Rok zahájení akce: 1985Rok ukončení akce: 198
Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+7. února 999)
Stav: 3Místo vydání: Prah
Urbanism in Medieval Europe Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference Volume 1.
Stav: 3Místo vydání: Zelli
AMČR - dokument C-TX-198900050
Stav: 3Označení: TP198900050Popis: Lidské pozůstatky kultury zvoncovitých pohárů z Prahy-Řeporyjí.Rok zahájení akce: 1988Rok ukončení akce: 198
AMČR - archeologický záznam C-9106460A
Stav: 3Lokalizace/okolnosti: Pražská ulice, prostor mezi Masnými krámy (čp. 353) a bývalou vodárnou (čp. 309), suterén vodárny. Podnět: jiný podnět.Souhrn/upřesnění: Sondáž a průzkum podzemí v souvislosti s havárií vozovky Pražské ulice. Sondáží zjištěn do skalního podloží tesaný (?) příkop městského opevnění, se kterým prostorově i funkčně korespondoval sondáží odkrytý úsek parkánové hradby, dochovaný do výše cca 4 m. Hradba je zděna z hrubě tesaných arkózových kvádrů kladených do řádků na vápennou maltu, což je v Plzni charakteristická struktura zdiva vrcholně středověkých městských hradeb. Vznik kamenného městského opevnění je třeba klást do 2. čtvrtiny 14. stol. Postupné zanášení příkopu probíhalo až v časovém horizontu 15.-16. stol., do té doby byl příkop patrně pravidelně čištěn. Do prostoru příkopu byl ukládán domácí odpad, hnůj zvířat a fekálie. Ukládání organogenních odpadních vrstev bylo několikráte přerušeno sedimentací písčitých vrstviček (povodňové sedimenty?). Trvalé zavlhnutí sedimentu umožnilo vznik příhodných archeologizačních podmínek, typických pro dochování artefaktů z organických hmot (dřevo, kůže) a široké škály rostlinných makrozbytků. Nálezy ze železa a skla se dochovaly bez výrazného poškození korozí.
Na konci 17. až začátkem 18. stol. byl příkop zarovnán vrstvou stavební destrukce a nad jeho výplní byl sklenut most o dvou obloucích. Tuto změnu je snad možné ztotožnit s přestavbou městského opevnění v roce 1703. Těleso mostu bylo ve zkoumaném úseku založeno přímo na hranu příkopu, centrální mostní pilíř byl založen do sedimentů příkopu. Ve zdivu mostu byl zjištěn druhotně použitý kamenný stavební článek. Most i parkánová hradba zanikly zasypáním stavební sutí v souvislosti s rušením městských hradeb a výraznou úpravou nivelity terénu východně od jádra města v 1. čtvrtině 19. stol.
V prostoru dokumentovány dvě štoly vytesané do pískovcového podloží směřující k zaniklému příkopu městského opevnění
Urbanism in Medieval Europe Papers of the „Medieval Europe Brugge 1997“ Conference Volume 1.
Stav: 3Místo vydání: Zelli
- …
