5,049,670 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-201664801A
No full textStav: 3Označení: VMG/215/2012/ALokalizace/okolnosti: Most ev. č. 27241-6 přes Dubnický potok v centru obce. Demolice starého a stavba nového mostu.Souhrn/upřesnění: Ve východní části původního mostu je zachovaný oblouk z tesaných pískovcových kvádrů. Výška je 150 cm nad hladinou vody. V západní části je původní konstrukce nahrazena betonovými panely. Stratigrafie jablonského profilu (A): zachovány zbytky mostní konstrukce. 1) 0 - 130 cm: světle hnědá hlinitopísčitá zemina s ojedinělým výskytem drobných valounků říčního štěrku; 2) 130 - 150 cm: zachyceno reziduum dlažby z velkých neopracovaných neovulkanických valounů posazených na výšku; 3) 150 - dno koryta: písčitá tmavě šedá zemina; Během rozebírání původních konstrukcí odhalen pod základy dřevěný trám. Odebrán vzorek pro dendrochronologickou analýzu. Rok skácení byl určen na rok 1867/68. Stratigrafie strážského profilu (B): břeh částečně zpevněný zdí z neovulkanických kamenů. 1) 0 - 70 cm: technický štěrk v několika vrstvách;
2) 70 - 105 cm: navážka tvořená 2 druhy písku - oranžovým sypkým a tmavě šedým s hlinitou složkou; 3) 105 - 130 cm: dlažba z neopracovaných neovulkanických valounů posazených na výšku; 4) 130 - 150 cm: podsyp dlažby - písek; 5) 150 -180 cm: vrstva říčních náplav - písčitohlinitá zemina s druhotnými úlomky dřev. Od 180 cm: říční písek tmavě šedý, místy žlutohnědý
AMČR - archeologický záznam C-201664660A
No full textStav: 3Označení: VMG/150/2012/ALokalizace/okolnosti: Most e. č. 27018-4, mezi domy č.p. 84 a 67 v jižní části obce. Demontáž starého a stavba nového mostu.Souhrn/upřesnění: Obec Kněžice se nachází cca 3 km severně od města Jablonné v Podještědí. Rekonstruovaný most se nachází v jižní části obce, mezi domy č.p. 84 a 67. Došlo k demontáži stávajícího jednoobloukového zděného mostu přes Kněžický potok. Břehy potoka nejsou zpevněny a nedošlo zde k výraznější regulaci toku. Maximální výška klenby dosahovala 170 cm nad dnem koryta potoka. Na severním břehu byl pilíř tvořen betonovými prefabrikáty, na jižním bylo zachováno zdivo z pískovcových kvádrů. Pojivem byla nekvalitní malta. Po vyjmutí betonových prefabrikátů na severním břehu potoka vznikla v břehu 280 cm hluboká a 950 cm široká díra. Byl dokumentován vzniklý profil (výška od vodní hladiny: 160 cm). 1.0 – 35 cm: konstrukční vrstvy vozovky (asfalt, technický štěrk); 2.35 – 50 cm: dlažba z pískovcových valounů žluto reza barvy; 3.50 – 90 cm: navážka písku stejné barvy, velmihutněná; 4.90 – 150 cm: přirozený terén, vlhká hlinitopísčitá světlá hnědošedá zemina; 5.150 – 160 cm: vlhká šedá písčitá zemina s podílemlu. Na jižní straně mostu byly zachyceny základy stavby z velmi tvrdého opracovaného pískovce. Základ pilíře tvoří pět štuků o délce od 60 do 90 cm. 1.0 – 35 cm: konstrukční vrstvy vozovky (asfalt, technický štěrk); 2.35 – 115 cm: navážka, výplň mostu (udusaný bílý a žlutýísek); 3.115 – 166 cm: základy mostu z opracovaných i neopracovaných pískovců a valounů neovulkanitu (nálezy keramiky). V základech jižního pilíře byl na dně uložen přitesaný trám o délce 360 cm s průřezem (16 x 14 cm). Dobře zachovaný. Vzorek byl odeslán na dendrochronologickou analýzu (provedl Ing. T. Kyncl). Podařilo se jej identifikovat jako smrk, ale nepodařilo se jej datovat. Během ZAV byla dokumentována historická částečně zachovaná mostní konstrukce v podobně pilíře skládaného z opracovaných pískovcových štuků. Ze základů mostního pilíře byly vyzvednuty keramické zlomky datované do novověku. Zajímavá je situace při pohledu do Stabilního katastru. Zatímco v císařských otiscích není most zakreslen, tak na skice byl most do mapy dodatečně zanesen jako stavba kamenná. S existencí mostu tak musíme počítat již před polovinou 19. století
AMČR - archeologický záznam C-201338607A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Ulice Školní, bezejmenné náměstí proti severní straně bývalého farního kostela, na parcele p.p.č. 1262/3. Liniový výkop přípojky dešťové kanalizace.Souhrn/upřesnění: Sledovaný výkop je veden těsně podél jižní fronty domů na p.p.č. 313 (budova CHKO), 312/2 (stodola patřící CHKO) a 181 (dvůr mezi stodolou a dalším objektem domu na p.p.č. 312/1) v linii již nefunkční dešťové kanalizace. Začíná u východního nároží objektu, rekonstruované stodoly na p.p.č. 312/2 a vede směrem na západ podél vjezdu do stodoly následně podél vjezdu do dvora na p.p.č. 181 a končí u východního nároží domu na p.p.č. 312/1. Samotný objekt budovy CHKO na p.p.č. 313 je zakreslen na stabilním katastru jako zděný objekt. Vedlejší objekt stodoly není na mapách stabilního katastru ještě zakreslen a objevuje se prokazatelně až na leteckých snímcích z 50. let 20. století. V prostoru dnešního vjezdu do dvora na p.p.č. 181 na západní straně stodoly je na stabilním katastru zakreslena budova ze spalných materiálů. Následuje směrem k západu dnes zděná ohradní zeď, na níž na konci výkopu navazuje již na stabilním katastru zakreslený objekt domu ze spalných materiálů. Samotný výkop má celkovou délku 18 m, maximální šířku 55 cm a maximální hloubku 80 cm.
Jižní profil dochován v plném rozsahu, severní profil (podél objektů) zcela zničen recentním výkopem starší dešťové kanalizace. Stratigrafie jižního profilu je tvořena konstrukční vrstvou současné vozovky tvořenou 8 až 10 cm mocným asfaltem. Následuje dlažba ze zaoblených tmavých neovulkanitů o průměru 10 až 13 cm. Pod dlažbou se nachází žlutý písek tvořící podsyp dlažby o mocnosti do 15 cm, následuje šedá jílovitopísčitá zemina v jejíž horní části se nachází ojediněle oblé kameny neovulkanitu o průměru až 20 cm které jsou pravděpodobně pozůstatky starší úrovně komunikace. V této až 40 cm mocné vrstvě, u které není jasná její celková mocnost (pokračuje dále pod úroveň výkopu), se nachází ojediněle fragmenty keramiky. Záchranný archeologický výzkum díky lokalizaci v historickém jádru obce zachytil pravděpodobně pozůstatky historické dlažby, pod níž se nachází vrstva pocházející dle omezeného počtu fragmentů keramiky z vrcholného středověku, ranného novověku a novověku
AMČR - archeologický záznam C-9100847A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Sídliště Sever. Podnět: liniový výkop kolem sídliště.Souhrn/upřesnění: Liniový výkop o průměrné hloubce 70-100 cm a šířce 50 cm byl sledován ve 3 úsecích (koordináty č. 1-10, 11-15, 16-18) v celkové délce cca 1300 m. Půdní profil v celém prostoru sídliště tvoří ornice a pod ní svahové písčité jíly až jíly, bez starších antropogenních zásahů.
Pozitivní situace byla zjištěna v poloze 1 (komponenta A) v úseku jižně od Zoubkovy ulice. Stratigrafie polohy 1: vrstva 1 - ornice; vrstva 2 - kamenitá vrstva; vrstva 3 - šedá vrstva o síle 20 - 30 cm s úlomky cihel a třemi novověkými zlomky (polokamenina, otlučená a omletá hrnčina); vrstva 4 - podložní jíl. V případě vrstvy 3 se nejspíše jedná o starší navážku
AMČR - archeologický záznam C-201559464A
No full textStav: 3Označení: VMG/105/2016/ALokalizace/okolnosti: Centrum města, ul. Paní Zdislavy, dům č.p. 298/1 (dvůr a zahrada). Kratší liniové výkopy. ZAV vyvolán stavbou nového oplocení a rekonstrukcí splaškové a dešťové kanalizace.Souhrn/upřesnění: Stavbu můžeme rozdělit na dvě části: první se nachází v zahradě za domem (pozemek p.p.č. 952/2, výkop 3). Jedná se o výkop pro základy nového oplocení zahrady na jižní straně. Pozemek je ve stabilním katastru zaveden jako zatravněná plocha s nejspíš nezpevněnou komunikací vedoucí jejím středem. Cesta spojovala dnešní dům č.p. 298/1 a prostor současného parkoviště u KD Crystal. Druhá část se nachází ve dvoře domu č.p. 298/1 (p.p.č. 952/1) a jednalo se o výkopy pro nové vedení dešťové a splaškové kanalizace (výkopy 1, 2, 4). Na stabilním katastru je dům zachycen v dnešním rozsahu. Dále se zde nacházely dva další objekty: nespalný v jihovýchodním rohu dvora a spalný v jihozápadním rohu. Výkop 1 začíná v severozápadním rohu dvoru a pokračuje úhlopříčně přes dvůr do jihovýchodního rohu. Celková délka výkopu je 16 m, šířka 1 m a hloubka nepřekročila 1,5 m. Ve výkopu byla sledována následující stratigrafie: 1.0 – 15 cm: dlažba ze štípaného neovulkanitu; 2.15 – 50 cm: žlutý písek podsyp dlažby; 3.50 – 150 cm (dno): jílovitá šedočerná zemina. Vrstva je silně narušena recentními výkopy pro inženýrské sítě. V jihovýchodním rohu dvora v hloubce 80 cm vychází geologické podloží tvořené jílem. Výkop 2 byl veden podél západního průčelí dvorního traktu vycházejícího u vlastního domu směrem na jih. Délka výkopu byla 6 m, šířka 60 cm a hloubka nepřekročila 90 cm. Ve výkopu byla sledována následující stratigrafie:
1.0 – 15 cm: dlažba ze štípaného neovulkani; 2.15 – 30 cm: žlutý písek – pod dlažby; 3.30 – 90 cm (dno): hnědá písčitojílovitá zemina s fragmenty keramiky (vyzvednuto: 2 neglazovaný kachel, 5 x glazovaný zlomek). Výkop 3 se nachází při jižní hraně pozemku (zahrady, p.p.č. 952/2), který je na západě i východě ohraničen zdí z pískovcových kvádrů. Východní zeď je zbudována na torzu původní, západní je dochována v původním stavu. Výplň výkopu byla tvořena pouze stavební sutí a komunálním odpadem pocházející z rekonstrukce domu. Výkop 4 byl veden podél jižní budovy, která uzavírá dvůr. Celková délka byla 5 m, šířka 60 cm a hloubka nepřesáhla 1,5 m. Sledována byla následující stratigraf: 1.0 cm: asfat; 2.5 – 20 cm: dlažba ze ípané žuly; 3.20 – 80 cm: hnědá jílovitá zemina s fragmenty cihel; 4.80 – 150 cm (dno): jílovitá okrová zemina až jíl. Výkop pro základy nového oplocení (výkop 3) na jižní straně pozemku p.p.č. 952/2 (zahrada domu) zachytil základovou spáru ohradní zdi pozemku na východní straně. Základy nové pískovcové zdi jsou tvořeny betonovým soklem. Výplň výkopu prokázala recentní navyšování terénu dnešní zahrady. Výkopy pro nové vedení dešťové a splaškové kanalizace (výkopy 1, 2, 4) ve dvoře domu č.p. 298/1 odkryly dva druhy historické dlažby. První z nich byla tvořena neovulkanickými kameny a nacházela se před jižním dvorním průčelím a druhá byla tvořena dlažbou žulovou a vyplňovala zbytek plochy dvora. V severní části byla zachycena historická souvrství, která byla dobře zachovaná především před západním průčelím východního křídla domu. Jižní část je pak tvořena především recentními navážkami, pod nimiž se nachází geologické podloží v podobě okrové jílovité zeminy až jílu
AMČR - archeologický záznam C-201664832A
No full textStav: 3Označení: VMG/89/2012/ALokalizace/okolnosti: Most č. ev. 26846-2 přes Dobranovský potok v Benešově ulici v blízkosti hasičské zbrojnice. ZAV byl vyvolán rekonstrukcí mostu.Souhrn/upřesnění: Rekonstruovaný most přes Dobranovský potok se nachází v centru obce Sloup v Čechách v ulici Benešova, v blízkosti hasičské zbrojnice. Most je na parcele č. 1879/1. Na radvanecké straně mostu byl po stržení mostu odhalen profil o výšce 190 cm, délce 820 cm. Profil byl zajištěn bedněním, nebylo ho tedy možné dokumentovat jako celek. Viditelná část však nasvědčuje tomu, že spodní část profilu je tvořena homogenní výplní bez výraznějšího zvrstvení. V horní části se pak nacházejí v několika vrstvách navážky s příměsí stavebního odpadu (cihly). Situace na sloupské straně mostu byla obdobná.
Starý most byl dvouobloukový z pískovcových kvádrů. Původní konstrukce byla překryta betonovými dílci. Pod nimi jsou patrné zbytky původní dláždění. Koryto potoka bylo v těsném sousedství mostu zpevněno pískovcovou zídkou. Prostor za zídkou byl vyplněn okrovým jílem. Po odstranění staré mostní konstrukce došlo k vybagrování sond o šířce 1,5 m a délce 6 m. Hloubka dosahovala až 30 cm pod úroveň dna současného koryta. Na sloupské straně mostu zachyceny základy starší mostní konstrukce v podobně horizontálních latí (kulatina o průměru 10 cm i s kůrou). Z tohoto základového roštu byly odebrány dva vzorky pro dendrochronologickou analýzu. Oba byly druhově určeny jako smrk, avšak nepodařilo se určit rok zkácení. Během ZAV byla dokumentována historická částečně zachovaná mostní konstrukce v podobně pilíře skládaného z opracovaných pískovcových štuků. Po stržení dochovaných starých konstrukcí byly odhaleny dřevěné základové rošty, z nichž byl odebrán vzorek pro dendrochronologické datování
AMČR - archeologický záznam C-201663650A
No full textStav: 3Označení: VMG/98/2013/A; ARÚ Praha 3432/2017Lokalizace/okolnosti: Vyvýšenina Lada 1 km J od železniční zastávky Zahrádky, na S břehu rybníka Jílovka. Podnět: stavba lesní oplocenky.Souhrn/upřesnění: Sledovaná stratigrafie je totožná u všech sledovaných výkopů, včetně prohlubně po vývratu stromu: pod 2 cm mocnou vrstvou tlejícího organického materiálu (především odumřelé traviny) se nachází tmavě hnědá humózní zemina s podílem jílu o mocnosti maximálně 3 cm. Tato vrstva není všude stejně silná, v poloze 1, 2, 3 a 5 takřka mizí. Pod touto vrstvou se nachází jílovitá okrovozelená zemina až žlutozelený jíl. Záchranný archeologický výzkum nezachytil žádné nálezové situace, které by poukazovaly na osídlení sledované polohy, přestože v těsné blízkosti na katastru obce Holany byly referovány nálezy zlomků keramiky ze zaniklé středovějí osady. Tato situace je značně ovlivněna současným charakterem lokality (výrazný rostlinný pokryv), na kterém nelze provést povrchový sběr v dostatečném rozsahu. Jílovitá okrovozelená zemina až žlutozelený jíl (úplná absence v okolí využívané hlinitopísčité hnědookrové zeminy) byly na jihovýchodním úpatí těženy v dodnes patrné prohlubni pro blíže neurčené potřeby. ZAV nepřinesl žádné movité archeologické nálezy
AMČR - archeologický záznam C-201559106A
No full textStav: 3Označení: VMG/129/2014/ALokalizace/okolnosti: Liniový výkop v ul. Roháče z Dubé, Okružní, Mariánská, Borská, Zhořelecká, Lužická. Dále vedl až na vrchol kopce Špičák. ZAV vyvolán rekonstrukcí vedení optického kabelu severně od historického jádra města.Souhrn/upřesnění: PIAN: liniový výkop pokračuje i na mapě ZM10 02-42-04: linie o souřadnicích: 165Z : 2J, 192Z : 27J, 223Z : 52J, 209Z : 72J a 217Z : 90J. Jedná se o ručně kopaný liniový výkop o šířce 50 cm a hloubce 80 cm. V úseku u vodárny pod Špičákem byla sledována hnědá písčitá zemina s podílem ostrohranných kamínků neovulkanitu. Místy byl kumulován stavební odpad - cement, asfalt. Úsek příjezdové komunikace k vodárně vedl v místě navážky hrubého technického štěrku, která dosahovala do hloubky až 55 cm. Pod navážkou se nacházela okrová písčitá zemina. Úsek od vodárny do ulice Lužická byl veden v zatravněném terénu ve svahu nad sídlištěm Špičák. Hloubka výkopu dosahovala až 100 cm. Výplň byla tvořena velmi kompaktní písčitojílovitou zeminou okrové barvy, která v hloubce 70 cm přechází v měkký jíl. Výkop dál pokračoval podél sportovního hřiště ulicí Lužickou. Výplň byla tvořena velmi kompaktní písčitojílovitou zeminou okrové barvy, která v hloubce 70 cm přechází v měkký jíl. Po křižovatku ulice Lužické a Zhořelecké a dál až po křižovatku Zhořelecké a Borské ulice můžeme sledovat vrstvu recentních navážek tvořenou především stavebním odpadem vzniklým při výstavbě panelového sídliště. Terénní úpravy, které si vyžádala stavba sídliště jsou patrné i v úseku, který se nachází v Borské ulici. Výpň výkopu byla tvořena hnědou hlinitopísčitou zeminou, místy s fragmenty cihel a dlaždic. Většina výkopu vedla terény bez antropogenních zásahů (pole, louky) nebo naopak vrstvami recentních navážek, které vznikly v době výstavby panelového sídliště Špičák v 2. poloviny 20. století. Archeologicky významnější byl úsek v prostoru Městského parku při ulici Roháče z Dubé. Ze zásypu stávajícího elektrického vedení bylo vyzvednuto 15 zlomků novověké keramiky
AMČR - archeologický záznam C-201122268A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Cyklostezka na levém břehu Ploučnice mezi Zámeckým mostem a Potoční ulicí. Úpravy terénu.Souhrn/upřesnění: Komponenta A: terén na levém břehu řeky Ploučnice byl v minulosti uměle navýšen jako protipovodňové opatření. Komponenta B: terén v prostoru liniový výkopu u současného obchodního centra je tvořen navážkou stavební suťi ze zbořené novověké zástavby v současné Husově ulici. Kromě stavební suťi a stavební keramiky zde byl získán soubor novověké keramiky. Komponenta C: úsek stavby v bývalém zámeckém parku veden v navýšeném levém břehu řeky Ploučnice
AMČR - archeologický záznam C-201670937A
No full textStav: 3Označení: VMG/127/2016/A; ARÚ Praha 3423/2017Lokalizace/okolnosti: P. p. č. 643/67 při silnici III/2705. Podnět: stavba chodníku při silnici III/2705 v centru obce.Souhrn/upřesnění: Technické a odborné zajištění: Novák V. (M Česká Lípa), Peša V. (M Česká Lípa). Stavba
Stavba se nachází v historickém středu obce Tachov. Prostor zasažený stavbou, náves, je mírně svažitý směrem k severozápadu. Archeologický výzkum na lokalitě zachytil především historické konstrukce a členění starších komunikací.
Výkop 1 o délce 50 m, šířce 80 cm a hloubce 1,6 m byl veden v prostoru příkopu, od západního nároží domu č.p. 6 směrem na východ podél severní strany návsi k východnímu nároží domu č. p. 5. Stratigrafie: 0-20 cm hnědá zemina s ostrohranným neovulkanickým štěrkem, který pochází z podsypu komunikace; 20-60 cm hnědá zemina s fragmenty plastových, blíže neurčených artefaktů; 60-160 cm okrová jílovitá zemina.
Výkop 2 o délce 20 m, šířce 80 cm a hloubce 1,55 m navazoval na východní konec výkopu 1 a vedl dále na východ k západnímu nároží domu č. p. 4, podél severní strany komunikace. Stratigrafie: 0-5 cm travní drn s hnědou zeminou a ostrohranným neovulkanickým štěrkem; 5-40 cm ostrohranný neovulkanický štěrk s hnědou zeminou; 40-155 cm okrová jílovitá zemina.
Výkop 3 o délce 25 m, šířce 10 m a hloubce 50 cm byl situován na východním konci návsi před objektem bývalé školy. Dříve se zde nacházela asfaltová plocha, která byla v rámci stavby odstraněna. Stratigrafie: 0-8 (+-2) cm asfalt; 8-30 cm ostrohranný neovulkanický štěrk; 30-50 cm okrová jílovitá zemina s ojedinělými kameny šedozeleného zaobleného neovulkanitu
- …
