5,050,240 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-9131508A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: J od obce, poloha "Za Humny"; ppč. 382/1. Podnět: meliorace.Souhrn/upřesnění: Naleziště objevil B. Tomek z Kolína v rýhách s položeným potrubím pro zavlažování v polích západně od silnice Kolín-Velký Osek. Rýhami bylo narušeno celkem 6 žárových hrobů. Nejúplnější je hrob č. 1 se sedmi nádobami (3 bezuché a 1 dvojuchá amforka, 2 kónické misky, 1 dvojkónická nádoba) a hrob 4 (zásobnice, zlomky dalších velkých nádob a amfory a roztavené zlomky bronzů). Z ostatních hrobů se zachovaly zlomky keramiky nebo jen kremační pozůstatky. Nálezy se hlásí ke starší fázi lužické kultury
AMČR - archeologický záznam C-9126924A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 3474/1995Lokalizace/okolnosti: Dänemark. Skalní ostrožna na Z straně údolí Vrchlice, S nad Mlýnem Dänemark, ppč. 4377. Podnět: odborný záměr.Souhrn/upřesnění: 1980-89: Nálezová zpráva je rozdělena do jednotlivých svazků:
sv. č. 1-10 foto-terén, C-TX-199104335-4344;
sv. č. 11-20 plány-terén, C-TX-199203990-3999;
sv. č. 21 základní plán a nivelace 1980-89, základní profil V-Z, S-J, C-TX-199503474;
sv. č. 22 text-terén a seznam nálezů za léta 1980-1981, C-TX-199407141;
sv. č. 23 text-terén a seznam nálezů za léta 1982-1983, C-TX-199504932;
sv. č. 24 text-terén a seznam nálezů za léta 1984-1985, C-TX-199605098;
sv. č. 25 text-terén a seznam nálezů za léta 1986-1987, C-TX-199908194;
sv. č. 26 text-terén a seznam nálezů za léta 1988-1989, C-TX-200009295;
sv. č. 27 posudky za r. 1980-1989: Bílek J., Báňskohistorický přehled jižní části Kutnohorského revíru. Budd P., A metallographic investigation of Neolithic and Eneolithic copper-based artefacts from Czechoslovakia. (Metalografická analýza měděné sekerky z obj. 34). Čulíková V., Archeobotanické rozbory rostlinných zbytků z Dänemarku, okr. Kutná Hora. Hoffman V., Hoffmanová A., Petrografické určení souboru "Broušená industrie" a "Kameny" z lokality Dänemark, okr. Kutná Hora. Majer A., Fosfátová analýza na Dänemarku, okr. Kutná Hora. Smolíková L., Půdně-mikromorfologický výzkum. Quitta H., Rozbory vzorků uhlíků v berlínské laboratoři. Datování C14. C-TX-199501634;
sv. č. 28 kreslené tabulky nálezů, C-TX-200108487;
sv. č. 29 fotodokumentace-nálezy: Tab. 160-162 In: Zápotocká - Zápotocký 2008: Kutná Hora-Dänemark. Hradiště řivnáčské kultury. Památky archeologické - Supplementum 18. ARÚ Praha.
sv. č. 30 seznam NZ, objektů, kůlových jamek, broušené industrie, zpracování BI a ŠI, C-TX-200109450.
sv. č. 31 Zvířecí kosti: Kyselý, R.: kapitola 7, s. 341-415. Památky archeologické - Supplementum 18. ARÚ Praha.
1980: Vedena zjišťovací sonda od S okraje akropole přes předhradní šíji až na plochu náhorní roviny. Zjištěná situace ukázala na neobvykle mohutnou fortifikaci lokality.
1981: Zachyceno pokračování palisády a vnitřního a středního příkopu.
1982: Zachyceno pokračování středního příkopu a palisády. Zjištěna dvojice kůlových chat, jedna zachycena celá, druhá částečně. Podrobnější popis výzkumné sezóny viz. C-TX-198602929.
1983: Kompletně prozkoumáno Z rameno vnějšího příkopu. Při začišťování vnitřní strany příkopu objevena nepoškozená sekera z páskového pazourku, importovaná z oblasti polských Krzemionek. Podrobnější popis výzkumné sezóny viz. C-TX-198602929.
1984: 1) Odkryta kruhovitá sila, vytesaná do skály. Z jejich obsahu rekonstruovány desítky nádob a zlomků, včetně zásobnic kultury řivnáčské. Dále zjištěn velký počet kůlových jam a jamek, většinou vylámaných do skalního podloží. 2) Sektory E 0-2, F 0-2 byly cele prozkoumány, s výjimkou dvou objektů. Podle posudku dr. J. Bílka z kutnohorského Geofondu je interpretace, že jde o důlní objekty, nemožná. 3) Sledován další průběh palisády, zkoumané v minulých letech. 4) Z 26 objektů, 70 kůlových jam a z nadložních vrstev získán početný materiál – keramika, kosti, štípaná a broušená industrie, mazanice a vzorky k plavení. Prvně objevena měď - měděná spirála. Na lokalitě zjištěno středověké vodní dílo, pravděpodobně náhon.
1985: 1) Pokračováno v odkryvu při JZ nároží akropole. Objekt 34 bude mít zřejmě obdélníkový tvar a je vyhlouben do skály. Nalezena měděná sekera. Objekt 37 se ukázal jako obdélníková prohlubeň vytesaná do skály, s téměř kolmými stěnami, západní stěna zpřístupněna schodovými stupni. Zvrstvení výplně tohoto objektu ukazuje na jeho pravěké stáří (stejné závěry doc. dr. L. Smolíková po půdně-mikromorfologickém rozboru vzorků jednotlivých vrstev). Předběžně je objekt interpretován jako zahloubená sklepní část nadzemní stavby.
2) Skrývkou sektorů E-G 6 vznikla sonda, vycházející ze západního okraje akropole až na úpatí, kde je předpokládán vnitřní příkop. Sonda potvrdila průběh obranných staveb podle předpokladů. Zachyceno pokračování palisády, která je v těchto místech přerušena tak, že oba konce se paralelně překrývají a vytvářejí tak branku. Na úpatí svahu pod palisádou přeťat sondou vnitřní příkop, který byl vyplněn sutí bez hlinité složky a volně navršenými kameny. Vnější stěnu příkopu porušil jámový středověký objekt (snad pokusná důlní šachtice). Na ploše před příkopem nalezeny volně rozptýlené kameny a kruhovitá skvrna mazanice.
3) Dokončen výzkum severní a SZ části předhradí. Terén kryla písčitá podložní hlína, střídající se s pásy skály, jižněji vrstva spraše. V té zjištěna kra mazanice s kameny, překrývající ústí 2 jam – sil. Severně zachyceny polozemnice. Konstrukce stavby sestávala z rohových kůlů a kůlových jamek. Uvnitř chaty zbytky sprašovitého výmazu podlahy, řada kůlů a kamenné základy pece. Profily bezpečně prokazují, že obytné stavby jsou stratigraficky starší než vnější a střední příkop. Nevelký nálezový materiál je výhradně řivnáčský.
4) Vyměřena sonda přes val na východním spočinku pod akropolí. Na východním okraji se táhne nízký val. Byl předpoklad, že se podaří zjistit konstrukci zdejších eneolitických valů, jejichž existence je předpokládána podél všech 3 příkopů. Ukázalo se, že těleso valu je složeno z volně navršených kamenů a balvanů. Keramika z hlinitých kapes (kůlových jam?) je výhradně řivnáčská.
1986: za hlavní výsledky této sezóny možno označit: 1) prozkoumání další plochy akropole (celého JZ nároží a části střední plochy), ověření rázu zástavby. 2) odkrytí dvou úseků hradby ohrazující akropoli na její jižní a východní straně, zjištění její konstrukce (velké balvany v pravidelných odstupech, doplnění kamennou sutí a hlínou z kulturní vrstvy) a datování do mladšího úseku řivnáčského osídlení. Stejně jako v předchozích sezónách na akropoli získán i nyní početný nálezový materiál, zvláště ze sil a zahloubených chat.
1987: Nejdůležitější výsledky této sezóny: 1) Dokončení výzkumu akropole a potvrzení, že 3 velké objekty patří k mladší fázi řivnáčského osídlení. 2) Bezpečné datování i vnitřního příkopu do období keramiky řivnáčské (dosud přímo byly datovány jen střední a vnější příkop). 3) Odkryv brány v první palisádě a vyřešení jejího poměru k příkopu. 4) Objev další palisády, ohraničující pravděpodobně okrsek se třemi velkými objekty. 5) Potvrzení, že v případě hlubokých okrouhlých objektů jde skutečně o sila. Proplavili výplň sev. poloviny sila 103. Drobných předmětů bylo nalezeno nepatrně, ale zato obrovské množství obilek (kol. 30 g). Celkově bylo označeno 27 objektů (č. 93-119) a 113 kůlových jamek (251-363). Z nich i dalších objektů získali velké množství nálezů.
1988: Celkem bylo odkryto a prozkoumáno 250 m2.
1) Nejprve byl dokončen výzkum obj. 20. Účel tohoto objektu, vzhledem k jeho výplni, zůstává nejasný. Tvarem, hloubkou i polohou by nejspíše mohlo jít o cisternu, ovšem v objektu nebyly zachyceny žádné vrstvy (jen na dně slabá jílová vrstvička, podobná jako ve velkých objektech 34, 37 a 83), ale výplň tvořily jen velké, částečně rozpadlé kameny. Celek tvoří dojem, jakoby objekt byl namáhavě vyhlouben v čisté skále a zanedlouho poté čerstvě vylámaným kamenem opět zasypán. Kromě malého množství eneolitických střepů byl v hloubce 280 - 300 cm jeden novověký polévaný střep.
2) Na jižním svahu hradiště jsme otevřeli sondu v sektorech DO, D-1 a D-2, 2.5 m širokou a 15 m dlouhou. Chtěli jsme si ověřit, zda na svahu nebyly chaty či jiná zástavba, event. zda sem nepokračovala palisáda. Sonda byla bez objektů.
3) Na východním svahu byla otevřena sonda široká 4 m, procházející sektory A5-6, Z5-6 (délka 10 m). Získali jsme tak úplný příčný profil jdoucí od sektoru H na západním svahu přes akropoli až na úpatí východního svahu v sektoru Z. Touto sondou bylo zjištěno opevnění východního okraje akropole (hlinitokamenitý val se skládanými velkými balvany na vnější straně) a patrně poměrně vysokou kamennou hradbou, dnes zřícenou nebo záměrně shozenou na svah (mocnost kamenů v horní části svahu až 1 m). V sektoru A5 a A6 překrývala hradba starší pec č. 130, vytesanou z vnější strany do skály na okraji hradiště. Vnitřní palisáda 105 vyústila do většího kruhového objektu 133.
4) Východní okraj akropole – sektory A6-A12, Z8-Z10. V sektoru A6 byl prozkoumán jižní metrový pás jako součást sondy ZA 5-6, na zbývající části dokončeny obj. 83, 84 a nově zkoumán obj. 120 – větší nevýrazná deprese. Východní okraj tvoří kamenitý val, již nezkoumaný, podobně jako v sektoru A7. Do něho zasahoval ještě obj. 120, 84 a dále 86. Do skalnatého povrchu byly zahloubeny další obj. 121 a 129 s tmavou kulturní výplní a obj. 132 s hnědou výplní, ale také s řivnáčskými nálezy. Po skrytí povrchu jsme v severní části podle černé výplně označili ještě obj. 122, po vybrání jen zcela nevýrazná deprese. V sektoru A8 byl prozkoumán jeden zcela zahloubený obj. 123 a dva objekty – pece či sila – letos nejbohatší. Obj. 124 – byl pravidelného šestiúhelníkovitého tvaru, vysekán do hloubky cca 50 cm, s plochým dnem. Zachycena rozpadlá horní mazanicová vrstva, černá výplň a spodní mazanicová vrstva. S největší pravděpodobností šlo o kopulovitou pec – ale otvor nezjištěn a nejasný byl i přístup k peci. Stěny jsou totiž kolmé až podebrané. Podobné vrstvení i tvar měl i obj. 125, byl jen hlubší a částečně překryt valem. Z obou objektů jsme vyzvedli vzorky hlíny na plavení. Obj. 125 zasahoval i do sektorů Z8, Z9 a A9. V sektoru A9 byla situace složitější. V jižní polovině jsme prozkoumali obj. 131 a řadu kůlových jamenk 367-371, které zde vytvářely téměř pravý úhel. Ve středu sektoru mělké ohniště 126 bylo na povrchu spojeno s rozsáhlou kulturní vrstvou, překrývající v téměř čtyřmetrovém pásu rozhraní sektorů A9 a A10. V sektoru A9 po jejím odkrytí (nechali jsme stát kontrolní profil) se rýsovala řada dalších kůlových jamek 388-390, zbytek objektu – patrně sila 115 a ve východní části mírně zahloubený obj. 127. Není vyloučeno, že kůlové jamky, ohniště a pec jsou pozůstatkem chaty, ale její půdorys není jednoznačný. Obloukem od JV k SV byl zachycen průběh palisády 16 v sektorech Z9, A9 a hlavně v sektoru A10. Kůlové jamky v této části palisády jsou mimořádně mohutné, hluboké a z vnitřní strany zpevněné velkými deskami kolmo postavených kamenů. Zdá se, že palisáda na východní straně byla postavena těsně při vnitřní straně valu, jak ukazuje sonda v sektoru Z9. Jižně od palisády začíná již svah k vnitřnímu příkopu, zpočátku mírný, na rozhraní sektorů A10 a A11 prudký, vytesaný do skály. Tento svah byl překryt nálezově bohatou černou kulturní vrstvou. Sektory A11 a A12 jsme zkoumali ručně skrývanou 3 m širokou sondou. Sonda zachytila průběh vnitřního příkopu, stáčejícího se k jihu. Situace je zde navíc zkomplikovaná novějšími planýrkami, navážkami a stavbou
středověkého kanálu. Příkop jsme skryli až na kamennou dlažbu, ale protože způsob středověkého porušení a jeho rozsah není zcela vyjasněný, chceme v příštím roce dokončit výzkum příkopu až do dna. Severní okraj sondy zachytil těleso písčitohlinitého valu mezi příkopem č. 1 a č. 2, překrývající černou vrstvu bermy.
5) Sonda 5 v lese na východní straně svahu (3x7 m), umístěná mezi sondu 1 a sektory A11-A12, měla za úkol prozkoumat vrstvení bermy a vztah ke středověkému kanálu. Vrstvy bermy (horní, mezivrstva, spodní) byly zkoumány ve čtvercích, vzaty vzorky k proplavení. Souvrství bermy překrýval hlinitý val, ten pak, porušen kanálem sestávajícím ze dvou řad lícovaných kamenných zídek, mezi nimiž patrně položen kanál (dřevěný?).
6) Dále k JV jsme sondu 6 (2x4 m) navázali na sondu 3, zkoumanou v roce 1985. Odkryli jsme v ní 2 příkopová zahloubení souběžně vedle sebe, jedno s atypickou výplní, druhé – zachycené jen v rohu sondy – s kamenným závalem. V příštím roce
bude sonda prodloužena směrem k západu.
Závěr: V této sezóně jsme plně splnili plánované úkoly:
1) byla založena a dokončena sonda na východním svahu akropole, která dokázala existenci valu, mechanismus jeho zřízení, ukončení vnitřní palisády, absenci palisády obvodové i absenci bohatších kulturních splachů. Prudkost svahu vylučuje existenci zástavby, jaká byla pozorována na jiných řivnáčských sídlištích. 2) Skryt a dokončen odkryv sektorové řady A5-A12 na východním okraji hradiště, jímž bylo prokázáno valové opevnění této části a stopy nadzemní zástavby, sestávající z
pecí, ohnišť, mělkých depresí a kůlových jamek, jejichž uspořádání však neumožňuje jasnější představu o půdorysech jednotlivých domů. Zjištěn průběh další palisády č. 16 se zajímavými stavebními detaily. Sonda přes poslední 2 sektory A11-A12 podstatně přispěla k vyjasnění stratigrafické situace této partie na přechodu od akropole k ploše předhradí (existence valu mezi 1. a 2. příkopem, překrývající starší souvrství na svahu – označovaném jako berma, zaplnění příkopu nejméně dvěma planýrkami, vzájemný poměř středověkého zděného kanálu k těmto planýrkám). 3) Dokončen výzkum obj. 20 – cisterny.4) Navíc byly odkryty a dokončeny 3 zjišťovací sondy, jedna na jižním a jedna na východním a jedna na severovýchodním svahu hradiště, které pomohly alespoň zčásti objasnit způsob opevnění.
1989: V tomto roce bylo nově odkryto a prozkoumáno jen 35 m2, výzkum jsme dokončovali na dalších 25 m2. Ručně zahozeny všechny odkryté plochy v lese a na svazích o ploše asi 125 m2.
1) Sektory A11, A12: Metrový pás při východním okraji sektorů byl prozkoumán až na dno příkopu 3 (260 cm hloubka, 5 m šířka). Zachyceno a otevřeno původní vrstvení (směry přirozeného zásypu i planýrky) i středověký zásah (vodní dílo). Sondu jsme ještě prodloužili k severu na bermu a val, kde se zopakovala situace ze sond 1 a 5, se dvěma spálenými vrstvami na bermě.
2) Sektory Z9, Z10: V minulém roce výzkum sondy valem v sektoru Z9 byl ukončen na vrstvě nepravidelně vrstvených kamenů. Letos jsme tyto kameny vybrali a teprve pod nimi odkryli základ okraje valu provedený ze skládaných lícovaných kamenů na hlinitém podloží. Rozšířili jsme tuto sondu směrem k severu do sektoru Z10, kde byl průběh hradby sledovatelný ještě v délce 2 m (celkem 3,5 m). Dále byl porušen patrně stavbou středověkého vodního díla.
3) Sektor Z8: Otevřeli jsme ještě další dvoumetrovou sondu, tentokrát při jižním okraji sektoru Z8. Na povrchu patrné zbytky kamenného valu však byly značně rozrušené a celý prudký skalnatý svah (výškový rozdíl 3 m na 5 metrů délky) byl pokryt jen jednotlivými spadanými kameny a poměrně bohatou vrstvou, s nálezy pocházejícími patrně z hlinitého valu na okraji akropole. 4) Sonda 7 na východním svahu akropole: V loňském roce odkrytá sonda 6 ukázala, že vedle příkopovitého zahloubení s atypickou výplní se v JZ rohu rýsuje další zahloubení. V letošním roce jsme tedy otevřeli další sondu 2x1,5 m posunutou směrem k západnímu svahu. Odkryli jsme další příkopové zahloubení vytesané do skály o délce 3,8 m a hloubce 1,5 m zaplněné při dně velkými kameny (spadlá hradba) a v horní polovině drobnějšími kameny a hlínou (patrně splach či planýrka). Jde s největší pravděpodobností o část vnitřního příkopu 3, který dále k JV vyústil do téměř kolmého svahu akropole.
5) Sonda 8: Na JV spočinku ostrožny byla v roce 1985 odkryta sonda 4, orientovaná V-Z, která prořízla val na východním okraji této plošiny pod akropolí. Protože celá její plocha o rozměrech cca 20x15 m byla opevněna, soudili jsme, že zde mohly být vybudovány ještě nějaké další stavby. Sonda vedená tentokrát kolmo na sondu 4 v délce 8x1 m však byla sterilní. Je možné, že val chránil jen přístup k akropoli z JV strany, kde nejspíše (stejně jako dnes) byl nejbližší přístup k vodě v údolí Vrchlice.
Závěr: poslední plánovaná sezóna systematického výzkumu středoeneolitického hradiště Dänemarku – upřesnila naše poznatky o stratigrafii na ploše bermy v předpolí vnitřního příkopu (vrstvy pocházející pravděpodobně z destrukce chat 1.stavební fáze) a o průběhu vnitřního příkopu na východní straně akropole. Především však přinesla prvý bezpečný doklad existence opevnění obvodu akropole kamennou zdí - nejstarší bezpečný doklad lícované zdi-hradby v českém pravěku. Z technických důvodů nemohla být provedena sondáž (rýhování) při SZ straně předhradí, kde fosfátová analýza p.Majera naznačila existenci nějakých rozměrnějších objektů (pokračování zástavby na předhradí?)
AMČR - archeologický záznam C-9112339A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: PH49. Hrad. Zahrada Na Valech, terasa pod bývalým ústavem šlechtičen (čp. 2/IV), ppč. 16
AMČR - archeologický záznam C-9150516A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Borový les, cca 1,5 km od Hradce.Souhrn/upřesnění: Les dosažitelný cestou, vedoucí po pravé straně Radbuzy podle chatové kolonie až k zalesněnému návrší u kóty 414 (ppč. 243, 317/7, 239/1). Pohřebiště čítá 45-50 mohyl. Téměř všechny mají střed nebo bok porušený jámou či sondou. Zvláštností tohoto pohřebiště je jeho blízkost (cca 150 m) od řeky Radbuzy. Ačkoliv se jedná bezpečně o pohřebiště zmíněné u Píče, rozcházejí se zcela údaje o počtu mohyl (Píč 15-18)
AMČR - archeologický záznam C-9131077A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Ppč. 1187, JV od hřbitova
AMČR - archeologický záznam C-9112340A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: PH50. Hrad. Rajská zahrada, ppč. 7
AMČR - archeologický záznam C-9155798A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 1844/1992Lokalizace/okolnosti: Hradiště nad Závistí - ppč. 294/1, sonda A 29. Odborný záměr.Souhrn/upřesnění: Výzkum na JV svahu pod akropolí (poloha A) SZ od dnešní lesní cesty – sonda A 29. Výzkum byl zahájen v r. 1978 položením mělké sondy, která byla do r. 1983 postupně rozšiřována (sektory 1-7). K dalšímu rozšíření sondy došlo v r. 1988 (sektory 8-12). Výzkum vedl k poznání charakteru centrálního opevnění a komunikací, které směřovaly od brány D k centrálnímu prostoru. Kromě toho došlo k odkryvu přilehlých sídlištních objektů s cílem vyhodnotit jejich stratigrafii ve vztahu k celkovým proměnám pevnostní soustavy oppida
AMČR - archeologický záznam C-9155788A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Hradiště nad Závistí. Východní část akropole (list IX). Odborný záměr.Souhrn/upřesnění: Dílčí výzkum v rámci systematického odkryvu akropole (sondy A2/3-4, A 9, A 12, A 16, A 19, A 20, A 24, A 28/1-2). Prozkoumaná plocha o rozloze 519 m² leží ve východním nároží plošiny. Výzkum V plochy začala L. Jansová již v roce 1963 a to prostřednictvím orientačních řezů. Tyto sondy nepostačovaly charakteru nálezových situací, tak bylo v letech 1964 a 1965 přistoupeno ke kombinaci širokých řezů s plošným odkryvem. V roce 1966 pokračoval v odkryvu E. Plesl. Drobné terénní práce provedla L. Jansová ještě v roce 1970. Výsledky odkryvu přinesly vhled do mladolaténské sídlištní situace s okrajovou částí dvorce (LtC2-LtD), která porušovala starší časně laténskou komorovou zástavbu. Odkryv odhalil mimo jiné pozůstatky mladolaténské litecké dílny. Plošina byla využívána i v mladších obdobích, jak dokládá uložení 2 žárových pohřbů v době římské. Z doby stěhování národů vyniká ojedinělý nález bronzového modelu spony. Na výzkum navázaly odkryvy v roce 1977 a 1980 pod vedením K. Motykové (viz C-9005177A).
Poznámka: Při revizi byla část původního záznamu převedena do akce C-9005177A
AMČR - archeologický záznam C-9113358A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Klášterská čp. 779/I, ppč. 875, 875, 877, Anežský klášter/klášter blahoslavené Anežky.Souhrn/upřesnění: Komponenta A: před vznikem kláštera osídlení s dílnami na zpracování kovů. Zjišťovány původní středověké úrovně terénu. Odkryt nejstarší bezejmenný kostel z doby vzniku kláštera, zkoumána kapitulní síň, kostel sv.Barbory, kaple sv. Maří Magdalény, kostel sv. Františka.
Komponenty A a B dohromady téměř 200 hrobů a hrobek ze 13.-18. století
AMČR - archeologický záznam C-9134744A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Okresní pískovna, ppč. 909/1. Podnět: pískovna.Souhrn/upřesnění: Komponenta A - společný výzkum, komponenta B – Knor 1945, komponenta C – Kabát 1944, komponenta D – Kabát 1949
- …
