5,049,694 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-9118285A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 1873/1998Lokalizace/okolnosti: Vrch Ohrádka (731 m) ZSZ od obce Lazec, 2000 m SSV od obce. Podnět: lesní úpravy.Souhrn/upřesnění: Orientační průzkum a fotodokumentace výšinné lokality na vrchu Ohrádka (731 m). Sídliště je zapsáno v soupisu archeologických památek okresu Český Krumlov (Michálek - Zavřel 1995, 1996).
Kóta Ohrádka tvoří výběžek z masivu Blanského lesa předsunutý poněkud k jihu a oddělený nehlubokým sedlem. Hlavní osa vrchu je orientována severo-jižním směrem. Západní a částečně i východní svahy jsou tvořeny skalními útvary nebo kamennou sutí. Na vrcholu je vytvořena nevelká plošina, nejširší na severní přístupové straně, která se směrem k jihu zužuje a poněkud snižuje a přechází ve skalnatý a kamenitý hřbet. Při východním úpatí teče Křenovský potok vzdušnou čarou vzdálený od vrcholu asi 200 m. Při úpatí západním pak pramení asi 100 m pod vrcholem bezejmenná vodoteč. Převýšení vůči okolnímu terénu je přibližně 120 m, měřeno od křížku 700 m jižně od Ohrádky. Lokalita je porostlá smíšenou lesní kulturou s převahou smrku.
Svah na západní straně je asi 50 m pod vrcholem upraven jako terasa nebo spíše cesta s hranou postavenou z kamene nasucho kladeného. Na JV svahu, v místech přístupové lesní cesty jsou patrny dva relikty kamenných zděných objektů s nárožími, které jsou velmi pravděpodobně středověkého původu, snad jde o pozůstatek hrádku nevelkého rozsahu. Středověký původ nelze vyloučit ani u terasovité úpravy na západní straně. Přímo na vrcholové plošině jsou patrny zbytky obdélného objektu o rozměrech 7 x 10 m z kamene kladeného nasucho, zachované do výšky asi 0,5 m. Lícování zde nebylo rozpoznáno. Průzkumem v r. 1982 získána v prostoru mezi tímto objektem a severním ukončením plošiny nedatovatelná keramika pravěkého rázu a také keramika tuhová uložená v oddělení záchranných výzkumů (dříve expozitura ARÚ) v Plzni, přírůstkové číslo 39/82 (Beneš A. 1985).
Průzkum referentů v březnu 1998 se zaměřil na starší vývraty, eroze a krtiny na vrcholové plošině, kde bylo nalezeno několik drobných zcela neurčitelných zlomků keramiky a několik hrudek mazanice. V prostoru kamenných zdí u cesty na JV svahu učiněno několik drobných vrypů, bez nálezů. Ačkoliv je lokalita uváděna mezi pravěkými výšinnými sídlišti, nelze vyloučit, že je zcela středověkého původu. Pro přesnější časové a kulturní zařazení by bylo nutné získat zde přesvědčivější archeologický materiál. Vrch Háj je součástí chráněné krajinné oblasti Blanský les
AMČR - archeologický záznam C-9117957A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 6933/1998Lokalizace/okolnosti: J svah návrší nad pravým břehem říčky Černé, 600 m ZJZ od kostela sv. Jakuba Většího v Benešově. Podnět: obdělávání půdy.Souhrn/upřesnění: Sběrem na poli nalezen menší soubor vrcholně středověké keramiky. Dva zlomky (tuhové) mohou patřit do 2. poloviny 13. stol. Tvrdě pálená redukční keramika náleží rámcově 14.-15. stol
AMČR - archeologický záznam C-9107133A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Kruhová bašta a pozemek č. 93, Steinbrenerova ulice 1, 800 m JV od kostela. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Z důvodu stavby garáže na pozemku pana Peška otevřena sonda 3 x 6 m mezi vnějším lícem zdi bašty a mladou tarasní zídkou vybudovanou na místě starší. Zjištěno základové zdivo starší stržené parazitní obytné stavby nalepené na hmotu bašty. Dále zjištěna vcelku jednoduchá stratigrafie mocná maximálně 60-70 cm. Nad zvětralým skalnatým podložím se nacházela hlinitá tmavší kulturní vrstva promísená kameny, obsahující černou keramiku 15.-16. stol. Nalezeno bylo dále pět kamenných disků o průměru 6-14 cm vyrobených štípáním z rulových kamenů. Vrstva byla překryta mladšími zavážkami, demolicí a ornicí, neboť ve 20. letech byl pozemek využíván jako zahrada. Základy bašty byly posazeny přímo na nerovné skalní výchozy a to tak, že pečlivě vyplňovaly jednotlivými kameny terénní nerovnosti a škvíry. Nebyly zjištěny žádné starší sídlištní situace, jen horizont 15. stol. V období plné funkce hradeb (srov. Razím 1989) sloužil zkoumaný prostor zřejmě jako odpadní areál. Kromě dlouholetých výzkumů Archeologického ústavu a společnosti Archaia na hradě (Durdík - Kašpar 1998, týž 2000), se jedná o jednu z prvních významnějších akcí v areálu vlastního města (Beneš 1998; Beneš, Kaštovský, Majer 1998)
AMČR - archeologický záznam C-9117952A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 7236/1998Lokalizace/okolnosti: JJZ svah pravidelného údolí, 1400 m SZ od kostela sv. Jakuba, pravý břeh Černé.Souhrn/upřesnění: Lokalita se nachází 500 m SV-SSV od samoty sv.Vít. Studiem mapy stabilního katastru Benešova zjištěna ZSO okrouhlého typu. Jde o ppč. 1444-1463, 1690-1704 rozdělené druhotně a ppč. 1425, 26, 27-1437. Areál ZSO je trvale zatravněn. V prostoru předpokládané zástavby se nachází terénní anomálie. Středem prostoru protéká dnes meliorovaná vodoteč. Na západní straně údolí indikují dodnes zachovalé meze původní parcelaci, jsou shodné se stavem ve stabilním katastru. 100 m SSV od předpokládaného středu ZSO se nachází statek, ke kterému se však neváže žádné toponymum. Ze systému komunikací zakreslených v mapě stabilního katastru je dodnes patrna odbočka od hlavní cesty vedoucí na JV od Benešova na Dluhoště (Ottenschlag) v podobě hlubokého úvozu. Rozmezí nadmořských výšek se pohybuje od 675 m do 700 m, vzdálenost k toku Černé je 1000 m
AMČR - archeologický záznam C-9117949A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 6932/1998Lokalizace/okolnosti: J svah návrší SZ až SSZ od kostela sv.Jakuba Většího v Benešově (asi 550 m), pravý břeh říčky Černé. Podnět: obdělávání půdy.Souhrn/upřesnění: Sběrem podél zaniklé úvozové cesty vedoucí z Benešova SZ směrem, nalezen bohatší soubor keramiky středověké a novověké. Část souboru tvoří tuhová keramika z výdutí, kterou možno zařadit nejspíše do 2. poloviny 13. stol. Největší část souboru tvoří keramika 14. a 15. stol., kde převažuje redukční výpal. Nalezeno též množství sklářské strusky převážně tmavozelené a modré
AMČR - archeologický záznam C-9107139A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Kostel sv. Kateřiny. Podnět: stavební úpravy (odkanalizování a odvlhčení kostela).Souhrn/upřesnění: Sonda S1 o rozměrech 150 x 145 cm zachytila část pohřebiště, jednotlivé hrobové jámy nebylo možné v terénu odlišit
AMČR - archeologický záznam C-9107131A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Náměstí Svobody čp. 8, průjezd domu a prostor před domem. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: V souvislosti se stavbou nových kanalizačních přípojek proveden dozor a pak i sondáž. V liniovém výkopu před domem zjištěna pod návozy a destrukcí prejzů po požáru v r. 1904 v hloubce 180 cm mocná kulturní vrstva s keramikou 15.-16. stol., srovnatelná se souborem ze Steinbrenerovy ul. V průjezdu, který byl vybudován snad v 19. stol. odkryty v šachtě pro čerpadlo gotické základy a starší středověký vstup do sklepa, zaniklý v souvislosti s přestavbou domu v minulém století. Asi 40-50 m odkrytá šíře vchodu se šesti kamennými stupni zřetelně nerespektovala nynější dispozici přízemí s průjezdem. Zazděný vstup byl po oklepání omítek a plenty nalezen také v příslušné sklepní místnosti. Zásyp vstupu byl tvořen kamenocihlovou sutí. Nebyly nalezeny žádné starší situace či nálezy z 13. nebo 14. stol
AMČR - archeologický záznam C-9117955A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 7237/1998Lokalizace/okolnosti: Parcela domu čp. 125, S fronta náměstí, 150 m Z od kostela Sv.Jakuba Většího. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Předstihový záchranný výzkum nezastavěné části městské parcely č. 132, patřící k domu čp. 125. Z celkové plochy 600 m2 bylo prozkoumáno 149 m2, což je přibližně 25 % celkové rozlohy. Byly odkryty základy zaniklého prodlouženého traktu gotického měšťanského domu s rozlišitelnými třemi stavebními fázemi, hospodářské zázemí domu se sídlištními objekty. Nejstarší stavební fázi představuje čtverhranný zděný zahloubený sklepní objekt o rozměrech zhruba 5 x 5 m se svažitou vstupní šíjí a dvěma kamennými schody šíře 1,3 m s kruhovým důlkem o průměru 10 cm pro dveřní čep. Byly rozpoznány zbytky dřevěné podlahy. Zánik objektu spadá do poloviny 15. stol. Do druhé fáze patří dvě chlebové pece v interiéru, z nichž jedna je cihlové konstrukce a zachovalá jen torzovitě. Druhá pec má dlážděné topeniště, předpecní jámu a dělící příčku s ostěním. Zánik interiéru je datován keramikou ze 16. stol. a mincí Maxmiliána II. Nejmladší, renesanční přestavbu představují paty nosných pilířů nazděných na obvodové zdivo, nesoucí nejspíše kdysi patrovou konstrukci.
Prameny: Stabilní katastr. Protokol stavebních parcel, 1826, č. 132. Pozemková kniha č. 13, 1712-1804, fol. 662, 740, 741. SOKA Český Krumlov. Pozemková kniha č. 14, 1804-1834, fol. 376, 441. SOKA Český Krumlov
AMČR - archeologický záznam C-9117194A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 7124/1999Lokalizace/okolnosti: 150 m ZSZ od kostela. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: V rámci zjišťovacího archeologického výzkumu prozkoumána jednou sondou (2 x 7,6 m) ppč. 6 na severním svahu ostrožny, kde se nacházelo správní knížecí hradiště. Na ohrožené ploše o rozloze 200 m2 nalezeno množství tuhové keramiky převážně 13. stol., méně pak z mladší doby hradištní. V prozkoumané ploše zjištěna svahová půdní vrstva obsahující nálezy 12.-13. stol., ale také novověké a zcela recentní. Podloží tvořily písky a štěrkopísky s výchozem zvětralé ruly
AMČR - archeologický záznam C-9117951A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 6934/1998Lokalizace/okolnosti: Trať Farská pole, 650 m Z od kostela sv.Jakuba Většího v Benešově, pravý břeh říčky Černé. Podnět: obdělávání půdy
- …
