5,049,735 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-9114455A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Klášter v Kladrubech. A: Nový konvent - sondy na nádvoří. B: Latinská škola - sonda v interiéru.Souhrn/upřesnění: Čtyři sondy v jižní polovině nádvoří Nového konventu byly provedeny za účelem ověření propustnosti souvrství pro zpracování projektu svedení povrchových vod z nádvoří. V JZ polovině nádvoří vystupuje téměř těsně pod drn úroveň skalního podloží. Naopak v JV polovině nádvoří nebyla úroveň skály zachycena; do hloubky 90 cm zde zasahuje světle hnědá jílovitá výplň zahloubeného objektu se zlomky keramiky 13. století. Z malého rozsahu sondy nebylo zřejmé, zda vrstvy vyplňují přirozenou geologickou sníženinu nebo antropogenní útvar spojený s hospodářským zázemím středověkého kláštera. Do vzdálenosti 8,30 m od jižní stěny konventu zasahuje těsně pod povrchem terénu přístavba spojená zřejmě s provozem pivovaru v 19. století. Podél vnější stěny je dlažba z valounů. Jižní stěna konventu má v hloubce 40 cm předzáklad rozšířený o 95 cm. Z historických úprav povrchu nádvoří byla zjištěna jen vrstva zelenošedé nebo žlutozelené šotoliny v hloubce cca 10 cm pod povrchem. V Latinské škole byla zkoumána příčina propadu podlahy. Pod podlahou byla zjištěna dřevěná konstrukce šaluňku pro zásobovací otvor s žulovým ostěním v klenbě sklepa. Prkna šaluňku v suťovitém zásypu vyhnila a zřejmě způsobila pokles dlaždic podlahy. Z výklizu čistícího otvoru v komíně v chodbě byl získán velký soubor barokních kachlů, keramiky a užitkového skla
AMČR - archeologický záznam C-9163208A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Panenská ulice, V od hradby, ppč.291,286,282 - parčík, 285 - věž 9, 281 - terasa při hradbě, věže č.7,8,9,10. Podnět: Rekonstrukce hradeb.Souhrn/upřesnění: Výzkumem sledované pásmo hradeb v Panenské ulici lemuje východní okraj starého města a klesá zhruba od děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie po strmém svahu dolů, směrem k Františkánskému klášteru, který leží vně hradeb. Pásmo hradeb v Panenské ulici je nejdelší zachovaný úsek hradeb v Tachově. Zkoumány věže
AMČR - archeologický záznam C-9121642A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Nádvoří zámku Horšovský Týn. Podnět: inženýrské sítě.Souhrn/upřesnění: 1984: Výkopy v SV rohu nádvoří zachytily pouze vrstvy související až s renesančními úpravami. Pod renesanční dlažbou byla zachycena pozdně gotická vrstva. S ní zřejmě souvisí část nároží zdiva přiloženého ke zdi Staré kaple - nejstaršího dosud stojícího objektu datovatelného do 40. let 13. stol. Kamenitá mocná vrstva s materiálem z konce 13. stol. se spodní částí zahloubeného objektu se 2 kůlovými jamami, který porušuje 2 sídlištní horizonty mladohradištní. Nálezy lidských kostí v druhotném uložení a zbytek kostrového hrobu dokládají pohřbívání v okolí kaple. V druhotném uložení bylo nalezeno několik pravěkých zlomků, které datovala D. Baštová. Podloží je tvořeno jílovitými rozpadlými fylity.
1985: Výkopy pro elektrické vedení porušily vrstvu s materiálem z 2. pol. 13. stol. Kromě závažné stratigrafie byla zjištěna část základového gotického zdiva. Ve vrstvách s materiálem z 13. stol. se vyskytla mladohradištní keramika a pravěké zlomky. Nejstarší zjištěné sídlištní horizonty náleží mladší době hradištní.
1986: V sondě při západní zdi paláce s významnou kaplí v JZ věži na profilu patrný vkop a maltová vrstva dělily souvrství na vrstvy uložené před a po stavbě paláce. Pod maltovou vrstvou nasedalo několik vrstev bohatých na nálezy keramiky na štěrkovité podloží a lze je datovat do první pol.13.stol., případně i do 12. stol. Ojediněle se vyskytly střepy pravěké. Bylo zjištěno 5 kůlových jam různé velikosti a nestejného charakteru výplně. Dvě vrstvy nad maltovou vrstvou s nepočetnými pravěkými střepy a střepy mladohradištní tradice lze považovat vzhledem k absenci vrstvy z doby funkce hradu v druhé pol.13.stol. za vyrovnávací planýrku po dokončení stavby paláce. Pokud zde vrstvy odpovídající funkci hradu existovaly, pak byly odstraněny beze zbytku při renesanční úpravě nádvoří.
V sondách u severního křídla byla rovněž dělící maltová vrstva a stratigrafie bohatší o horizont mladohradištní a vrstvu pravěkou, těsně nad jílovým podložím, bez bližšího časového zařazení pro nevýraznost archeologického materiálu. Sonda byla rozšířena východním směrem z důvodu nálezu předzákladu zdiva, které dosahovalo až na podloží. Zdivo bylo odkryto v šířce 1,5 m ze tří stran a na JV straně byl zjištěn nárožní kvádr, který svojí patou určuje rozhraní nedochovaného líce zdiva od předzákladu. Druhotně bylo zdiva využito v renesanci jako předzákladu pro zeď severního křídla. S nálezem starší zdi může souviset zjištěná spára mezi renesančním předzákladem a hlubším předzákladem, snad gotickým, ve vzdálenosti 4 m od zdi SZ věže přistavěné k paláci. Porušení situace znesnadňuje datování pozůstatků zdiv pomocí stratigrafie. Vztah zdi SZ věže a 4 m dlouhé zdi v předzákladové úrovni, která nejspíše pokračuje výše pod renesanční omítky, se za daného stavu nepodařilo určit. Zeď může souviset se dvěma opracovanými kvádry osazenými v souběžné gotické severní zdi, které jsou zřejmě pozůstatkem řešení vstupu do sníženého přízemí západního křídla. Pokud bychom 4 m dlouhou zeď a nález zdiva s nárožním kvádrem (pilíře) považovali za současné, nabízí se předběžná poněkud odvážná interpretace dochovaných zdí jako pozůstatků po severní gotické arkádě. Tento předpoklad si vyžádá další ověření, i když by takový stavební prvek na významném biskupském hradě nepřekvapoval
AMČR - archeologický záznam C-9132123A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 1171/2000Lokalizace/okolnosti: Bývalý špitální kostel sv. Jana Evangelisty, dnes čp. 18, Nádražní ulice. Podnět: odborný záměr.Souhrn/upřesnění: Jedná se o orientovanou stavbu s obdélnou lodí a presbyteriem s osmibokým závěrem. Nejstarší zmínka r. 1342, zásadní stavební úpravy kolem r. 1504 daly kostelíku dnešní podobu. R. 1788 zrušen a prodán místnímu měšťanu, který jej vestavením patra změnil na 2 byty, každý s vlastní černou kuchyní. Kostelík slouží nadále jako soukromé obytné stavení; od 1. 10. 1997 probíhá celková rekonstrukce objektu spojená se systematickým archeologickým výzkumem celého interiéru a pokud možno i přilehlých ploch v exteriéru. Původní dispozice kostela se zachovala v podstatě úplně včetně síťové a hvězdové žebrové klenby a vnitřní freskové výzdoby, zničena byla většina pískovcových ostění. Uvnitř i vně kostela došlo k asi metrovému navýšení terénu. Lokalizace původního špitálu je dosud nejistá
AMČR - archeologický záznam C-9148028A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Svahy vrchu Hrobice, 800 m V od obce.Souhrn/upřesnění: Sběry L. Krušinové v r. 1979 a L. Smejtek v r. 1984
AMČR - archeologický záznam C-9163210A
No full textStav: 3Označení: ARÚ Praha 3863/1993Lokalizace/okolnosti: Ppč. 379-381, Z od dolní brány. Plocha bývalého kina a zvláštní školy v místech zbořeného městského opevnění. Podnět: stavba České spořitelny.Souhrn/upřesnění: Sonda I - 14 x 3 m, komponenty A, B. Sonda II - 10 x 2 m, komponenty C, D. Sonda III - 20 x 2 m, komponenty E, F. Sonda IV - 15 x 3,5 m, výzkum K. Nováčak z M Plzeň
AMČR - archeologický záznam C-9121639A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Zámek. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Těžení klenebního zásypu místnosti s krbem a žebrovou klenbou a krbem v prvém patře západního paláce
AMČR - archeologický záznam C-9151852A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Poloha Staré Lipno, 1,75 km J od obce, ppč.492, na levém břehu Mže
AMČR - archeologický záznam C-9121643A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Nádvoří zámku. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Výzkum v areálu původního hradu se soustředil na řešení otázek, které vyplynuly z výsledků výzkumů předcházejících sezon v letech 1984, 1985, 1986.
V sondě 13 a 13A podél pilíře stávající renesanční arkády severního křídla byl odkryt půdorys zdiva pilíře dochovaného pouze v předzákladové úrovni. Na něj navazoval na západní straně v severním profilu cihlový pas, který byl při východní stěně pilíře, objeveného v roce 1986, porušen dvěma mladšími hlubokými zásahy, nejdříve renesančními. Nově zjištěné zdivo dalšího pilíře nejspíše rovněž gotického, bylo druhotně zčásti využito pro pilíř renesanční arkády. S největší pravděpodobností je tedy potvrzen předpoklad existence gotické arkády v severním křídle hradu, napojené na vstup do prostor sníženého přízemí západního křídla.
Sonda 14 probíhala podél tzv. staré kaple ze 40. let 13. stol., resp. podél západní pravoúhlé stavby s armovaným SZ nárožím. Z důvodů porušení výkopem pro elektrické vedení dosahovala šířky pouze 0,5 m od zdi. Nehluboko pod dnešní úrovní nádvoří bylo zjištěno v západní části sondy zdivo z lomového kamene na žlutou maltu, které může souviset s pozdně gotickým, či spíše renesančním zdivem odkrytým severním směrem v roce 1984. Jen ve východní části sondy byla zjištěna neporušená situace a ve vkopu a v maltové vrstvě k základu zdi byly nalezeny lidské kosti. Při současnosti západní části stavby by se jednalo o porušení staršího pohřebiště s předpokladem starší sakrální stavby. Pravděpodobnější interpretace je dodatečná přístavba západní části ke kapli, přičemž došlo k porušení hřbitova kolem kostela. Nepočetné zlomky keramiky nepřispívají k řešení. Druhá varianta je podpořena zjištěním spáry uvnitř přízemí západní části (znejasněno však betonovou injektáží). Zajímavé je v této souvislosti sdělení bývalého správce zámku pana Dubce o nestejnoměrném promrzání fasády na středu západní části v úrovni 2. patra v podobě okénka. Bude nutné provést výzkum vnitřních prostor a rovněž ověřit výšku armování, zda se nejedná o pozůstatek věže.
Nejvýznamnější výsledky sezóny byly zjištěny v sondě 15, situované kolmo na předpokládaný průběh zlomu ostrožny, kde by bylo možné očekávat neporušenou situaci a předpokládané zbytky opevnění. Po odebrání 2 m novověkých navážek v sondě 5 x 2 m byla podélně vybírána polovina sondy. Po 10 cm šedé jílovité vrstvy se rýsovaly na středu při jižním profilu 2 kůlové jamky nestejného průměru. Blíže srázu byla větší kůlová jamka, východním směrem menší a hluboká kůl.jamka. Obdobná dvojice se rýsovala v mazanicové vrstvě v severní polovině sondy. Mezi dvěma menšími jamkami byla na středu sondy třetí. Celkem se tedy dochovalo 5 kůlových jamek ve dvou řadách rovnoběžných s průběhem srázu ostrožny. Ve východní části sondy se rýsovala výplň žlabu, kde byly patrné další 2 kůlové jamky o průměru cca 20 cm. Mladší zásahy situaci vztahu žlabu a tělesa s kůlovými jamkami porušily, přesto se v severním profilu podařilo sledovat svrchní šedou jílovitou vrstvu tělesa, která prostupovala do výplně žlabu ve východní části. Tím je doložena souvislost těchto pozůstatků konstrukčních prvků opevnění. Všechny zjištěné objekty - 2 řady nestejně velkých kůlových jamek, mazanicová vrstva a žlab - jsou pozůstatkem fortifikace, jejíž čelo mělo nejspíše podobu vyplétané stěny a k zakotvení zadní stěny sloužil zmíněný žlab se 2 kůly. Prostor mezi těmito stěnami byl vyplněn materiálem zpevněným řadou tenčích kůlů. Šíře celého opevnění mohla být kolem 150 cm. Sonda končila za východní stěnou žlabu, tudíž o situaci nemáme zatím představu.
Ve svrchní šedé jílovité vrstvě byla obsažena keramika. Následující vrstva mazanicová obsahovala vedle typických střepů celkem 0,5 kg mazanice s otisky prutů o různé síle. Ze severní poloviny se zbytky spodní tmavě šedé hlinité vrstvy pochází keramika, ze zásypu kůlu zlomek železa a z výplně žlabu taktéž keramika. Ve výše uvedených vrstvách a ve světlé kamenité vrstvě těsně nad podložím byly nalezeny pravěké střepy a nepočetný soubor štípané industrie ( datování D. Baštová a S. Vencl). Získaný soubor keramického materiálu z vrstev opevnění je poměrně jednolitý a lze ho datovat do mladohradištního období. Délku trvání konstrukce je těžké stanovit. U kůlů se předpokládá existence bez oprav po dobu cca 1 generace - tj. 50 let. Bez detailnějšího rozboru keramiky ze stratigrafií z této oblasti nelze dobu vzniku zjištěného lehčího opevnění na hraně ostrožny - otýnění - přesněji určit. Nepochybně opevňovalo biskupský dvorec, ovšem zda se tato odkrytá konstrukce dočkala fáze s kamennou stavbou tzv. staré kaple ze 40. let 13. stol. nelze zatím stanovit, i když o opevnění lokality v této době nelze pochybovat. Jedná se o první archeologicky zjištěný doklad otýnění u nás
AMČR - archeologický záznam C-9121525A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Výběžek vrchu Škarmanu zvaný Hvízdalka.Souhrn/upřesnění: Lokalitu navštívili po upozornění Z.Procházky a v západním profilu zaniklého lomu položili sondu, která zachytila zbytek blíže neurčeného mělkého objektu, který obsahoval materiál z 11.-12. stol.(jsou prakticky totožné s keramikou z hradiště Spánov-Smolov), jako intruze se ve výplni vyskytují drobné středohradištní a pravěké střepy. Zatím jde o nejstarší doklad slovanského osídlení města Domažlic
- …
