5,049,732 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-9162764A
Stav: 3Lokalizace/okolnosti: Historické jádro, augustiniánský klášter, Náměstí Mikuláše z Husi čp. 44, dvůr.Souhrn/upřesnění: Díky dobře dochované podpovrchové situaci se podařilo během výzkumu dokumentovat několik pozdně středověkých objektů, dobře dochovanou stratigrafii od 15. století až do novodobých úprav parcely a bohatý keramický materiál z 15. století a novověku. Krom objektů souvisejících s bydlením byly odkryty i pozdně středověký lom na kámen a baterie keramických pecí pocházejících z 15. století. Dokumentováno bylo též několik patrně novověkých pohřbů
AMČR - archeologický záznam C-9117400A
Stav: 3Lokalizace/okolnosti: Les "Hrobárna", cca 1600 m JVV od středu obce Ševětín.Souhrn/upřesnění: Prokopán zatím neinterpretovatelný objekt mohylovitého charakteru o průměru asi 8 m a výšce 0,5 m, tvořený vrstvami šedohnědé sypké hlíny, žlutého písku a černé mastné hlíny promíšené mazanicí a značným množstvím keramiky, tvořené z větší části střepy zásobnic. Téměř všechny mají reparační otvory. Funkce objektu snad pomůže objasnit chemická analýza vnitřních nánosů na stěnách některých zásobnic
AMČR - archeologický záznam C-9136308A
Stav: 3Označení: ARÚ Praha 842/1997Lokalizace/okolnosti: Pole v sousedství čističky odpadních vod LIAZu, poloha Nad maliním.Souhrn/upřesnění: J. Filip zmiňuje cca 350 m od této nové lokality rozsáhlé lužické sídliště
AMČR - archeologický záznam C-9118312A
Stav: 3Označení: ARÚ Praha 1146/1996Lokalizace/okolnosti: V lese cca 950 m SZ od středu obce, na protáhlém návrší sbíhajícím k V od kóty 698, těsně J od hranice k.ú.Souhrn/upřesnění: Při průzkumu identifikovány 3 skupiny mohyl o průměru mezi 5-8 m, s výškou do 1 m. Skupina 2-3 mohyl nejníže do svahu, dále směrem ke kótě 698 další 1 mohyla asi po 50 m, nejvýše položená skupina po dalších cca 100 m (3-4 mohyly)
AMČR - archeologický záznam C-9152328A
Stav: 3Označení: ARÚ Praha 260/1997Lokalizace/okolnosti: Les Na vrchu.Souhrn/upřesnění: Zjišťovací sondáž provedená v lokalitě označené pracovně jako mohylník. Pro výzkum vybrán mohylovitý útvar střední velikosti o průměru cca 5 m. Byla rozebírána polovina pláště útvaru. Bylo zjištěno, že pod pláštěm tvořeným jen drobnějšími kameny (5-50 cm) se nachází skalní výchoz. Avšak asi 30 cm pod pláštěm se nacházela větší část skeletu koně. Kosti byly v neanatomické poloze a záměrně naskládány. Není vyloučeno, že jde o záměrně nahromaděné kameny v bývalé středověké plužině (stopy zaniklé plužiny jsou v prostoru pseudomohylníku dobře patrny). Není rovněž vyloučeno, že dotyčný útvar byl středověkým nebo raně novověkým člověkem využit pro rituální (?) deponování kostí zvířete
AMČR - archeologický záznam C-9109446A
Stav: 3Lokalizace/okolnosti: Ulice Svatošova čp. 309 v historickém jádru města. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Výsledky geofyzikální prospekce metodou GPR a ověřovací vrtný průzkum v prostoru Svatošovy ulice, dům čp. 309, prokázaly existenci různých připovrchových nehomogenit tvořených sklepy, základovým zdivem staveb, reliéfem skalního podloží atp
AMČR - archeologický záznam C-9109445A
Stav: 3Lokalizace/okolnosti: Hrad Kotnov. JZ okraj historického jádra města. Podnět: stavba.Souhrn/upřesnění: Výsledky geofyzikálních prací metodou GPR v interiéru bývalé sladovny hradu naznačily polohy různých připovrchových nehomogenit - základové zdivo ze snesené věže, hradby a dalších objektů pravděpodobně souvisejících s uvedeným fortifikačním systémem. Hloubky vyčleněných připovrchových anomálních těles kolísají v rozmezí 1,2 až 2,8 m. Mezi nejvýraznější struktury můžeme považovat pravděpodobnou hradební věž o vnějším průměru cca 12 m, vnitřním 6 m a maximální síle zdiva (i v negativním otisku) při patě objektu cca 3 m v kombinaci i s hlavní hradební zdí o síle cca 2-2,5 m. Další plošné a lineární anomální prvky v SV a západní části zkoumané plochy mohou mít jak geologický (litologické změny v navážce), tak i archeologický význam (destrukce kamenů ze zaniklých staveb, polozasypaný sklep atd.). Vzhledem k tomu, že nelze uskutečnit archeologický výzkum v interiéru sladovny (technická památka) doporučujeme proto nehomogenitu lokalizovanou v SV rohu stavby ověřit na vnější straně budovy, a to v její těsné blízkosti, několika vrty
AMČR - archeologický záznam C-9162599A
Stav: 3Lokalizace/okolnosti: Nové Město, zaniklé předměstí Sezimova Ústí na levobřežní Lužnice. Podnět: odborný záměr.Souhrn/upřesnění: Archeologický výzkum byl vedený M. Richterem za spolupráce HM v Táboře. Během archeologických výzkumů byl mimo jiné odhalen půdorys domu. Po celé východní stěně je možno uvažovat o přístřešku, nebo zastřešené prostoře. Ve dvou místnostech bylo otopné zařízení. Pece nutno předpokládat na parcele východně od domu. Probíhal rovněž výzkum pod úrovní objektů zaniklých v roce 1420. V prostoru, kde byly již dříve zjištěny 2 fáze mazanicových spálených destrukcí, se objevil pod planýrovací vrstvou další stavební mikrohorizont. U nejseverněji zjištěné, mírně zahloubené místnosti s řadou kamenů po obvodu byla podlaha vyložena zlomky střešních tašek. Souvrství pod nejseverněji položeným domem napovídá, že západní plocha vyvýšeniny byla uměle zvyšována navážkami. V podloží východního svahu se objevují mírně zahloubené objekty (žlab, kůlové jámy, plot nebo zbytek hospodářské stavby). Pod jižní částí hrnčířské usedlosti se podařilo odhalit kamennou podezdívku stavby, která překryla mírně zahloubený polozemnicový objekt (13. stol.), jehož severní nároží bylo narušeno jamou (1. pol. 14. stol.). K tomuto prostoru přiléhala další část stavby tohoto horizontu. V okolí této stavby se seskupovaly další objekty (jámy, jamky kůlové, vrstva s obsahem železné strusky). Další zbytky objektu ze staršího horizontu osídlení (torza podezdívek, ohniště, kůlové jamky) se rozkládaly i jižněji. Jižně od usedlosti č. 1 byla odkryta sídlištní jednotka, jejíž plocha cca 40 x 50 m byla vymezena na J a JV hrází středověké vodní nádrže; na jihu, JZ a západě svahem pracovského kopce; na severu náspovým oddělením od usedlosti č. 1 a na východě potokem, vytékajícím z vodní nádrže. I tato sídlení jednotka je cihlářskou hutí na předměstí středověkého Sezimova Ústí-Nového Města. Je datována do zánikového horizontu této lokality. Na prozkoumaných 15 arech v roce 1983 bylo zjištěno husté osídlení ze 2. poloviny 13.-1. poloviny. 15. stol. K nejvýznamnějším zjištěním patří objekty z období zániku lokality, tj. kolem r. 1420. V západní části zkoumané plochy byla odkryta zadní část parcely se dvěma studnami a zbytkem pece. Východně navazovala dlážděná komunikace, na níž na východě navazovala další parcela se složitou zástavbou. Ústředním projektem bylo několikadílné stavení, z něhož byla odkryta zadní polovina. Tu tvořil sklep se stěnami z nasucho ložených kamenů, dále oddělený provozní prostor se složitým kamenným zařízením (na vedení horkého vzduchu), na který navazoval zadní interiérový prostor. U zadní stěny domu byl vyhlouben další kamenný sklípek. K domu patřila přes 6 m hluboká studna a rovnoběžně s podélnou stěnou vybudovaný kamenný trativod. Výzkumem byl získán vynikající soubor materiálu z 1. poloviny 15. stol. všeho druhu. Kromě toho byly odkryty objekty ze 13.-14. století
AMČR - archeologický záznam C-9156904A
Stav: 3Lokalizace/okolnosti: Pole mezi lesem a pravým břehem Srbečského potoka, SV obce Kalivody. Podnět: odborný záměr.Souhrn/upřesnění: Sběrem na poli dílem po hluboké orbě, dílem zavláčením získány ojedinělé zlomky keramiky a kusy švartny, většinou neopracované. Z dřívějších sběrů F.Sedláčka odtud švartnová industrie na jižně sousedící ploše, v době akce nepřístupné sběrům.
Lokalita dosud uváděna většinou jako Kalivody. Lokalita Bdín I. dle N. Venclové
- …
