5,049,717 research outputs found
AMČR - archeologický záznam C-9104934A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: V okraj intravilánu (V od městského jádra), st.p.č. 148/2, 149, 768 a parc. č. 134/1, 134/3, 131/4, 131/3 a 2308. Revize nemovité kulturní památky v rámci projektu "Obnova identifikace památkového fondu".Souhrn/upřesnění: Nemovitá kulturní památka, rej. číslo: 2857/6-5204 ("tvrz vodní, archeologické stopy").
Tvrz, zachovány stopy po fortifikaci, konkrétně po vodních příkopech, nyní silně podmáčených, částečně zasypaných; terénní konfigurace je výrazně pozměněna renesanční vestavbou (hospodářský areál). Nadmořská výška 234 m n. m.
První písemná zmínka se váže k roku 1316 (1318)
AMČR - archeologický záznam C-9110320A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Zalesněná ostrožna na levém břehu Hustířanského potoka, poloha Rotemberk či Na Hradě, cca 1400 m S od kraje intravilánu.Souhrn/upřesnění: Terénní prospekce byla provedena v rámci "obnovy identifikace nemovitého památkového fondu (tzv. reidentifikace)".
Hrad Rotemberk je považován za nástupce hrádku Vražba - první písemná zmínka pochází z roku 1357 (Herynk ze Semonic, hrad byl však označován jako Neznášov), resp. k roku 1371 (Ješek z Neznášova), nicméně mezi zde nalezeným keramickým materiálem je i střep datovaný do 13. stol. Jako Rotemberk je hrad označován od přelomu 15. a 16. stol. (za majitele Bavora z Hustířova a na Rotemberce). Rotemberk zanikl někdy mezi l. 1511-1542 (k roku 1588 je zmíněn jako pustý).
Hradní relikt se nachází na ZSZ, výrazně rozšířeném, konci ostrožny, dlouhé 280-300 m a široké 14-40 m. Hrad sestávající z hradního jádra a "nádvoří", je od zbytku této ostrožny oddělen cca 8 m širokým šíjovým příkopem. Za ním se nachází relikt obvodové hradní zdi - zhruba v její střední části je patrný vystupující pozůstatek okrouhlé věže. Za obvodovou zdí se nachází "nádvoří" s vnitřní zástavbou (pravděpodobně podsklepené objekty zejména v JJZ části), nyní zničené činnostmi spojenými s jeho hospodářským využitím. Do ZJZ části hradní dispozice je umístěno vlastní hradní jádro, které od nádvoří odděluje příkop. V jádře lze identifikovat pozůstatek hradní studny a relikty zdí (dle jejich vzhledu lze usuzovat, že při destrukci nedošlo k rozvalení, ale zaklopení - tzv. zavřený hrad).
Na předpolí hradu, konkrétně na VJV konci ostrožny poblíže její šíje, je patrná mělká terénní deprese, za níž se nachází nízká terénní vlna, částečně poškozená těžbou písku. Ač její výzkum v roce 1992 neprokázal žádnou nespornou souvislost s okolním osídlením kulturou lužickou (tj. období popelnicových polí), neboť nalezené 4 střepy mohou pocházet z okolí vně ostrožny a do tělesa násypu se mohly dostat druhotně, V. Vokolek (M Hradec Králové) popsanou situaci interpretuje jako hradiště lužické kultury. Toto hradiště měl od okolního terénu oddělovat příkop a val s palisádou, nyní patrný pouze v podobě oné nízké terénní vlny. Jedno z dvou výzkumem identifikovaných narušení terénní vlny V. Vokolek interpretuje jako pozůstatek po palisádě vystavěné na koruně valu z kolmých a šikmých kůlů. Na ploše ostrožny nebylo další lužické osídlení evidováno, což V. Vokolek vysvětluje intenzivní středověkou a novověkou hospodářskou činností, která stopy po starším osídlení zcela zničila.
V kartě KP došlo k chybnému spojení s lokalitou Vražba a s lokalitou Markova zahrada (tvrz v intravilánu) - na jedné a téže kartě KP jsou tedy vedeny 3 zcela odlišné lokality
AMČR - archeologický záznam C-9110318A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Tvrziště Habřina. SZ okraj intravilánu vsi, zahrada při č.p. 35, u komunikace z Habřiny do obce Lužany.Souhrn/upřesnění: Terénní prospekce byla provedena v rámci "obnovy identifikace nemovitého památkového fondu (tzv. reidentifikace)".
Tvrziště Habřina (též Markova zahrada) zhruba čtvercového tvaru o rozměrech cca 15 x 10 m s vyvýšením nad okolní terén cca 2-3 m. Na temeni tvrziště je patrná mělká stupňovitá proláklina. Tvrziště je obklopené ze SZ a JZ strany mělkým příkopem o šířce cca 10-15 m a drobnou vodotečí. Na SV je tvrzní příkop zcela zasypán (zemědělsky obděláváno), na JZ byla terénní situace pozměněna založením plotu (tvrzní těleso bylo odkopáno a vše z vnější strany plotu zasypáno komunálním odpadem).
Z mapy KN je zjevné, že širší areál tvrziště (hospodářské zázemí?) zaujímal ještě pozemky p.p.č. 2/4, st.p.č. 43 a byl zničen výstavbou objektu samoobsluhy.
Datace: 2. polovina 14.-15. stol. (?) - k roku 1357 se připomíná Koňara z Habřiny jako jeden z patronů kostela v Habřině. Vlastní tvrz se v písemných pramenech neobjevuje.
V kartě KP došlo k chybnému spojení s lokalitou Vražba a s lokalitou Rotemberk - na jedné a téže kartě KP jsou vedeny 3 zcela odlišné lokality
AMČR - archeologický záznam C-9110515A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: S od intravilánu Nechanic, na pravobřeží Bystřice, cca 200 m od SV rohu nechanického náměstí s kostelem.Souhrn/upřesnění: Ze SV rohu nechanického náměstí vede vede ulice k mostu přes Bystřici, přímo k lokalitě.
Terénní prospekce byla provedena v rámci "obnovy identifikace nemovitého památkového fondu (tzv. reidentifikace)".
Relikt vodního tvrziště obehnaného trojitým valem a příkopem. Uprostřed terénní dispozice se nachází vlastní tvrzní těleso téměř kruhového tvaru o průměru cca 36 m. Poté následuje cca 6 m široký příkop, cca 4-8 m široký první prstenec valů, cca 8-12 m široký druhý vodní příkop, 4-8 m široký druhý prstenec valů, cca 8-12 m široký třetí vodní příkop a 4-8 m široký třetí prstenec valů (celý areál zaujímá plochu cca 177 x 146 x 174 x 140 m, valy jsou nyní vysoké cca 0,5 m, ve východní části a v krátkém úseku až cca 2 m). První vnější val je na západě až severozápadě poškozen první meliorační strouhou, na jižní straně jej (stejně jako první vnější příkop) poškodily úpravy toku Bystřice. V SV části je zplanýrován, respektive zavezen vnější val a příkop. Vnitřní areál tvrziště je zplanýrován (v roce 1833) a nelze tedy rozhodnout, zda šlo skutečně o tvrz s obvodovou zástavbou (viz Svoboda L., Úlovec J., Chotěbor P., Procházka Z., Fišera Z., Andrle J., Slavík J., Rykl M., Durdík T., Brych V. 2000, 495). Napříč celou terénní dispozicí (tedy tvrzištěm i všemi fortifikačními prstenci) vede ZV směrem meliorační strouha. V roce 1833 bylo tvrziště prodáno v dražbě a byly rozebrány zbytky zdí. Při rozkopání tvrziště byly nalezeny architektonické články (ostění okna), železná dýka se zbytkem dřevěného jílce, kamenné koule a železný fragment palné zbraně. V areálu tvrziště byla nalezena keramika, zlomek brousku a železo (M Hradec Králové, př.č. 143/90, 1/02, 2/02, 3/02)
AMČR - archeologický záznam C-9110562A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Intravilán obce (náves), cca 500 m J od silnice Hradec Králové-Praha. Terénní prospekce byla provedena v rámci "obnovy identifikace nemovitého památkové fondu (tzv. reidentifikace)".Souhrn/upřesnění: Přibližně oválné tvrziště o rozměrech 23 x 19 m obklopené vodní plochou o rozměrech cca 106 x 78 m. Tvrzní pahorek je přístupný z okolního terénu po 14 m dlouhé šíji, která vyúsťuje na východní straně tvrziště. Šíje navazuje na pískovcové schody zapuštěné do východního boku tvrziště. Na jeho horní ploše - vyvýšené nad vodní hladinu o cca 4 m - se nachází socha sv. Vavřince (klasicistní), pomník padlým v I. a II. světové válce (pískovcová stéla) a zděná zvonička. V areálu tvrziště byl nalezen železný sekáč - do M Hradec Králové předal J. Horáček z Hradce Králové v roce 1984 (př.č. 99/87). V areálu tvrziště byla nalezena vrcholně středověká a novověká keramika - do Muzea Hradec Králové předal J. Slavík v roce 1994 (př.č. 461/01). V místní kronice je zmíněn i nález keramiky datované do 12.-13. stol. - tuto informaci ale nelze ověřit, neboť nálezy nejsou k dispozici. Dále byla na tvrzišti nalezena přepálená mazanice (snad doklad požáru). Při záchranném výzkumu v roce 1965 byly v příkopu identifikovány dřevěné piloty
AMČR - archeologický záznam C-9104963A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Z od bezejmenné vodoteče tekoucí paralelně s Podolským potokem směrem SSZ do Labe, p.p.č. 330/8, 330/68. Podnět: revize nemovité kulturní památky v rámci projektu "Obnova identifikace památkového fondu".Souhrn/upřesnění: Nemovitá kulturní památka, rej. č. 21485/6-53 -"tvrz Krchleby, archeologické stopy".
Tvrziště výrazně poškozené terénními úpravami, které zničily většinu stop po vnitřní zástavbě. Nyní jsou patrny pouze zbytky tvrzních pahorků, příkop a část valu na jižní a JZ straně (původně bylo tvrziště obklopeno příkopem a valem a třemi rybníky - Starým, Hlubokým a Tvrzním).
Nadmořská výška: 218 m n. m
AMČR - archeologický záznam C-9104944A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Intravilán, Z od kostela sv. Martina, u č.p. 587, parc. č. a st. p. č. viz poznámku. Revize nemovité kulturní památky v rámci projektu "Obnova identifikace památkového fondu".Souhrn/upřesnění: Parc.č. 653, 654/1, 655/1, 655/2, 654/2, 651/2, 635 a 636, st.p.č. 651/1 a 652.
Nemovitá kulturní památka, rej. číslo: 32019/6-5190 ("tvrz, archeologické stopy").
Tvrziště zhruba čtyřbokého tvaru, JV strana je zničena zástavbou (č.p. 587 a č.p. 414).
Nadmořská výška: cca 249 m n. m.
První písemná zmínka se váže k roku 1336 (1349)
AMČR - archeologický záznam C-9105057A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Poloha Na Hradech, Z okraj Klechtáveckého rybníka. Podnět: revize nemovité kulturní památky v rámci projektu "Obnova identifikace památkového fondu".Souhrn/upřesnění: Tvrziště zhruba lichoběžníkového tvaru, s příkopem dochovaným pouze v západní části, na severu a východě jsou patrny zbytky vodních děl (hráze).
Nadmořská výška: 248 m n. m
AMČR - archeologický záznam C-9110479A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: Poloha Zádušní les, cca 850 m V-SV od libčanského potoka, SV od lesní cesty spojující Libčany a tzv. Novou Hvozdnici. Terénní prospekce byla provedena v rámci "obnovy identifikace nemovitého památkového fondu (tzv. reidentifikace)".Souhrn/upřesnění: Mohylník Libčany-východ (tradičně a chybně lokalizovaný do k. ú. Hvozdnice). Lokalita byla poprve zkoumána již v roce 1846/7, kdy zde páter J. Kašpar, farář v Libčanech, evidoval Na Petřinách 7 či 8 mohyl s hliněným násypem a 1 z nich prokopal. V roce 1858 V. Krolmus Na Petřinách nalezl 8 mohyl o průměru cca 6 m a výšce i přes 2 m, s odstupy cca 4 m. 6 mohyl prokopal a nalezl lidské kosti, střepy, popel a uhlíky a v základech mazanici o síle 0,8-1 m. L. Domečka v roce 1905 konstatoval, že mohyly jsou značně slehlé a následkem kácení a sázení stromů poničené, přičemž minimálně dvě z nich byly již pravděpodobně rozkopány před rokem 1905. L. Domečka v rovce 1905 prokopal několik dalších mohyl: v první mohyle bylo 19 nádob a zlomek jehlice s kulatou plochou hlavicí zdobenou 2 vývalky na krčku a rýhováním pod nimi, druhá mohyla byla již narušena, nalezeny pouze střepy a jehlice se svinutou hlavicí. Další mohyly - zkoumané již v přítomnosti J. L. Píče a laboranta NM, pana Landy - byly bez nálezů, navíc byly již dříve rozkopány (pozn.: L. Domečka sice v roce 1905 o aktivitách J. Kašpara a V. Krolmuse věděl, ale netušil, že jimi uváděná lokalizace Les Petřiny, resp. Na Petřinách, je týmž, co naleziště Zádušní les). L. Domečka předpokládá, že mohylník je pokračováním pohřebiště identifikovaného na poli pana J. Bárty, které bylo zkoumáno v roce 1902.
V (zejména starší) literatuře dochází často k záměně či propojení s lokalitou Libčany-západ v poloze Na Obci, kde se nachází rovněž mohylník a rozsáhlé ploché kostrové pohřebiště únětické a raně středověké (a také ploché kostrové hroby laténské, ovšem v menším počtu), nalezen byl i depot několika tisíc velkých českých a míšenských brakteátů a sídlištní objekty kultury lužické a slezskoplatěnické. Problém spočívá v tom, že zejména starší výzkumy byly prováděny na obou lokalitách souběžně nebo o nich bylo referováno ve společné zprávě a v případě nejasné lokalizace mohlo dojít k propojení údajů o nálezech (movitých i nemovitých) - typickým příkladem jsou výzkumy J. Kašpara a V. Krolmuse. Jiný problém spočívá v přiřazování pomístních jmen a označení katastru: les, kde se mohyly nachází, leží na samém okraji katastru Libčan a tradičně je chápán spíše jako patřící Hvozdnici - z tohoto důvodu bývá pod Hvozdnicí veden i v některé odborné literatuře. Podobně je tomu i s pomístním názvem - původně se tento prostor označoval jako Petřiny či Na Petřinách, Panský les či Farský les, nyní ale nese označení Zádušní les
AMČR - archeologický záznam C-9104960A
No full textStav: 3Lokalizace/okolnosti: JZ okraj intravilánu, ostrožna J od kostela sv. Petra a Pavla, na pravobřeží potoka Maršavy, p.p.č. 55/1, 2, 1079, 49/3.Souhrn/upřesnění: Nemovitá kulturní památka, rej. číslo: 20075/6-2106 ("tvrz, archeologické stopy").
Tvrziště kruhového tvaru, fortifikace (příkop a val) se dochovala pouze v jižní až JZ části areálu, zbytek je zničen terénními úpravami.
Nadmořská výška: 231 m n. m
- …
