63 research outputs found
Influence of Noise on Pilot Reaction Time
No full textVliv hluku na výkonnost pilota je v rámci letecké medicíny diskutovaným tématem. V rámci pilotovy výkonnosti se však reakčnímu času nedostává zasloužené pozornosti a zpravidla je brán pouze jako jeden z parametrů celkové výkonnosti pilota. Jelikož se v pilotní praxi velmi často setkáváme s odkládáním pilotních headsetů v rámci letu a s ohledem na skutečnost, že současný výzkum je v této oblasti značně limitován, zdá se vhodné se problematice vlivu hluku na reakční čas pilota věnovat. Cílem práce tedy je odhalit vliv hluku na reakční čas pilota. Pro tyto účely byl sestaven experiment, jehož se zúčastnilo 20 mladých pilotů – studentů, pocházejících ze stejné věkové skupiny s převážně stejnými nálety a zkušenostmi. Během tří simulovaných letů s délkou 30 minut byly subjekty podrobeny sérii tří letů pod různou hlukovou zátěží (55, 92 a 70 dB(A)). Hodnoty hladin intenzity zvuku vycházely z měření provedeného v kokpitu letounu B737-700 v průběhu standardního obchodního letu z Prahy do španělské Malagy. Na základě výsledků lze konstatovat, že nebyl nalezen statisticky významný vliv hluku na reakční čas subjektů.The effect of noise on pilot performance is a debated topic within aviation medicine. However, reaction time does not receive the attention it deserves and is usually considered only as one of the parameters of overall pilot performance. As it is very common in pilot practice to see pilot headsets being removed in flight, it would be appropriate to study the effect of noise on pilot reaction time more rigorously. This thesis is concerned with the study of the described problem. Based on a literature search, an experiment was designed to reveal the effect of noise on pilot reaction time. Twenty young student pilots, coming from the same age group with mostly the same flight experience, participated in the experiment. The subjects were subjected to a series of three simulated flights of 30 minutes duration under different noise levels (55, 92 and 70 dB(A)). The sound level values were based on measurements made in the cockpit of a B737-700 aircraft during a standard commercial flight from Prague to Malaga. The measured data were evaluated and no effect of noise on pilot reaction time was found
Auswirkungen der demografischen Entwicklungen auf den kommunalen Sektor in Ost- und Westdeutschland
No full textDie Arbeit untersucht, wie sich der demografische Wandel auf die öffentlichen Haushalte der deutschen Kommunen auswirkt. Zunächst werden die kommunalen Ausgaben und Einnahmen in sieben Altersgruppen der Bevölkerung aufgespaltet und unter Berücksichtigung verschiedener Ausgaben- und Einnahmekategorien auf ihre Alterssensitivität untersucht. Der verwendete Datensatz der 440 kreisfreien Städte und Landkreise unterscheidet sowohl nach Ausgaben- und Einnahmenseite der Budgets als auch nach Verwaltungs- und Vermögenshaushalten. Die ermittelten Altersstrukturprofile belegen die Jugendlastigkeit der Kommunalhaushalte. Danach werden die Befunde des Basisjahres 2005 in sechs verschiedenen Szenarien über einen Analysezeitraum von 20 Jahren projiziert, um die fiskalischen Effekte zu quantifizieren. Die rein demografischen Entwicklungen führen künftig zu Einnahmerückgängen, aber gleichzeitig zu größeren Potenzialen, um die Ausgaben zu senken. Verschiedene Trends und finanzpolitische Festlegungen reduzieren jedoch diese Effekte. Abschließend werden Anpassungsstrategien für die Kommunen diskutiert.:Inhaltsverzeichnis
Tabellenverzeichnis
Abbildungsverzeichnis
Abkürzungsverzeichnis
Anmerkungen
I Einleitung
I.1 Problemstellung und Motivation
I.2 Lösungsansatz und methodische Vorgehensweise
I.3 Struktur der Arbeit
II Der demografische Wandel in Deutschland
II.1 Zum Begriff und zur Messung des demografischen Wandels
II.1.1 Mortalität
II.1.2 Fertilität
II.1.3 Migration
II.2 Empirische Bestandsaufnahme der demografischen Entwicklung in Deutschland
II.2.1 Datenbasis zur Darstellung der demografischen Entwicklungen
II.2.2 Gesamtdeutsche Betrachtung
II.2.3 Regionaldifferenzierte Betrachtung
II.2.3.1 Betrachtung nach Raumordnungsregionen des BBSR II.2.3.2 Betrachtung auf Kreisebene
III Struktur des kommunalen Sektors in Deutschland
III.1 Rechtliche Grundlagen für die kommunale Ebene
III.1.1 Verfassungsrechtliche Einordnung der kommunalen Ebene
III.1.2 Begriffsbestimmungen
III.2 Zur relativen Bedeutung des Kommunalsektors
III.3 Aufgabenverteilung zwischen Ländern und Kommunen
III.4 Finanzverflechtungen zwischen Ländern und Kommunen
III.4.1 Allgemeine Transferzahlungen
III.4.2 Zweckgebundene Transferzahlungen
III.5 Verschuldungssituation der Kommunalebene
IV Methodische Instrumente zur Analyse der Demografieabhängigkeit der kommunalen Haushalte
IV.1 Auswirkungen der demografischen Entwicklungen auf den Verwaltungshaushalt
IV.1.1 Ausgabenseite
IV.1.1.1 Methodik der Altersstrukturausgabenprofile
IV.1.1.2 Altersstrukturindikatorenmatrix für die Ausgaben
IV.1.1.3 Empirische Ermittlung der Altersstrukturausgabenprofile
IV.1.1.4 Das Konzept der Altersausgabenanteile
IV.1.2 Einnahmenseite
IV.1.2.1 Methodik der Altersstruktureinnahmenprofile
IV.1.2.2 Altersstrukturindikatorenmatrix für die Einnahmen
IV.1.2.3 Empirische Ermittlung der Altersstruktureinnahmenprofile
IV.1.2.4 Das Konzept der Alterseinnahmenanteile
IV.1.3 Gesamtverwaltungshaushalt
IV.2 Auswirkungen der demografischen Entwicklungen auf den Vermögenshaushalt
IV.2.1 Ausgabenseite
IV.2.1.1 Methodik und Altersstrukturindikatorenmatrix für die Ausgaben
IV.2.1.2 Empirische Ermittlung der Altersstrukturausgabenprofile
IV.2.1.3 Altersausgabenanteile für die Kapitalrechnungen
IV.2.2 Einnahmenseite
IV.2.2.1 Methodik und Altersstrukturindikatorenmatrix für die Einnahmen
IV.2.2.2 Empirische Ermittlung der Altersstruktureinnahmenprofile
IV.2.2.3 Alterseinnahmenanteile für die Kapitalrechnungen
IV.2.3 Gesamtvermögenshaushalt
IV.3 Auswirkungen der demografischen Entwicklungen auf den Gesamthaushalt
V Anpassung der kommunalen Budgetstrukturen an die Änderungen von Einwohnerzahl und Altersstruktur
V.1 Projektionsmethodik, Grundannahmen und Datenbasis für die Szenarien
V.1.1 Projektionsmethodik für die Ableitung von Budgetanpassungen
V.1.2 Grundannahmen für die Szenarienprojektionen V.1.3 Datenbasis für die Projektionsrechnungen
V.2 Basisszenario: Die Abbildung rein demografischer Effekte
V.2.1 Annahmen des Basisszenarios
V.2.2 Projektion des Basisszenarios
V.2.2.1 Projektionsergebnisse für die Verwaltungshaushalte
V.2.2.1.1 Ausgabenseite
V.2.2.1.2 Einnahmenseite
V.2.2.1.3 Saldenbetrachtung
V.2.2.2 Projektionsergebnisse für die Vermögenshaushalte
V.2.2.2.1 Ausgabenseite
V.2.2.2.2 Einnahmenseite
V.2.2.2.3 Saldenbetrachtung
V.3 Szenario 1: Demografische Effekte mit grundsätzlichen Erweiterungen
V.3.1 Annahmen des Szenarios 1
V.3.2 Szenario 1: Projektion des demografischen Basismodells mit Partizipationseffekten
V.3.2.1 Projektionsergebnisse für den Verwaltungshaushalt
V.3.2.1.1 Ausgabenseite
V.3.2.1.2 Einnahmenseite
V.3.2.1.3 Saldenbetrachtung
V.3.2.2 Projektionsergebnisse für den Vermögenshaushalt
V.4 Szenario 2: Berücksichtigung von Remanenzeffekten
V.4.1 Abschätzung von Remanenzeffekten
V.4.2 Szenario-Projektion unter Berücksichtigung von Remanenzeffekten
V.4.2.1 Annahmen des Szenarios
V.4.2.2 Projektionsergebnisse für den Verwaltungshaushalt
V.4.2.3 Projektionsergebnisse für den Vermögenshaushalt
V.5 Szenarien 3 und 4: Projektionen mit Verhaltensänderungseffekten
V.5.1 Szenario 3: Demografische Effekte bei veränderter KiTa-Versorgung
V.5.1.1 Annahmen des Szenarios
V.5.1.2 Projektion des Szenarios
V.5.1.2.1 Projektionsergebnisse für den Verwaltungshaushalt
V.5.1.2.2 Projektionsergebnisse für den Vermögenshaushalt
V.5.2 Szenario 4: Demografische Effekte bei stärker altenspezifischer Versorgung
V.5.2.1 Annahmen des Szenarios
V.5.2.2 Projektion des Szenarios
V.5.2.3 Projektionsergebnisse
V.6 Szenario 5: Auswirkungen der Wirtschafts-, Finanz- und Schuldenkrisen 2008/10
V.6.1 Annahmen des Szenarios
V.6.2 Projektion des Szenarios
V.6.3 Projektionsergebnisse für den Verwaltungshaushalt
V.6.3.1 Transitorischer Einnahmeeffekt
V.6.3.2 Permanenter Einnahmeeffekt
V.7 Zusammenfassung der Projektionsergebnisse
VI Implikationen für die Anpassung des kommunalen Sektors an demografische Veränderungen
VI.1 Konzentration der Bereitstellungsprozesse öffentlicher Leistungen
VI.1.1 Gebietsübergreifende Kooperationen
VI.1.2 Gebietsfusionen und Kreisreformen
VI.2 Produktivitätssteigerung durch Strukturänderungen und technologischen Wandel
VI.2.1 Re-Organisation kommunaler Strukturen
VI.2.2 Bürgerschaftliches Engagement
VI.2.3 e-Government
VI.3 Anpassung institutioneller Rahmenbedingungen
VII Zusammenfassung
Anhang
VIII.1 Anmerkungen zu Kapitel II
VIII.2 Anmerkungen zu Kapitel III
VIII.3 Anmerkungen zu Kapitel IV
VIII.4 Anmerkungen zu Kapitel V
VIII.5 Anmerkungen zu Kapitel VI
LiteraturverzeichnisDemographic change will certainly have influence on the budgets of the German municipalities. Due to the division of public sector functions among different tiers in Germany’s federalism the municipalities serve mainly young generations with their public goods. Keeping this in mind, demographic trends will cause considerable effects on the communities’ budgets, especially in the Eastern part of Germany. Projecting the 440 German communes’ financial status of the basic year 2005 onto the year 2025, changing size and age structure of the German population will lower revenues as well as raise potentials to reduce expenditures even stronger. To take account of some special demographic trends and several fiscal regulations besides nothing but demographic ageing potential consolidation gains on the municipalities’ expenditures will be shrinking. Designing six different szenarios fiscal effects will be quantified. Finally, several strategies to deal with the fiscal consequences of demographic change will be discussed.:Inhaltsverzeichnis
Tabellenverzeichnis
Abbildungsverzeichnis
Abkürzungsverzeichnis
Anmerkungen
I Einleitung
I.1 Problemstellung und Motivation
I.2 Lösungsansatz und methodische Vorgehensweise
I.3 Struktur der Arbeit
II Der demografische Wandel in Deutschland
II.1 Zum Begriff und zur Messung des demografischen Wandels
II.1.1 Mortalität
II.1.2 Fertilität
II.1.3 Migration
II.2 Empirische Bestandsaufnahme der demografischen Entwicklung in Deutschland
II.2.1 Datenbasis zur Darstellung der demografischen Entwicklungen
II.2.2 Gesamtdeutsche Betrachtung
II.2.3 Regionaldifferenzierte Betrachtung
II.2.3.1 Betrachtung nach Raumordnungsregionen des BBSR II.2.3.2 Betrachtung auf Kreisebene
III Struktur des kommunalen Sektors in Deutschland
III.1 Rechtliche Grundlagen für die kommunale Ebene
III.1.1 Verfassungsrechtliche Einordnung der kommunalen Ebene
III.1.2 Begriffsbestimmungen
III.2 Zur relativen Bedeutung des Kommunalsektors
III.3 Aufgabenverteilung zwischen Ländern und Kommunen
III.4 Finanzverflechtungen zwischen Ländern und Kommunen
III.4.1 Allgemeine Transferzahlungen
III.4.2 Zweckgebundene Transferzahlungen
III.5 Verschuldungssituation der Kommunalebene
IV Methodische Instrumente zur Analyse der Demografieabhängigkeit der kommunalen Haushalte
IV.1 Auswirkungen der demografischen Entwicklungen auf den Verwaltungshaushalt
IV.1.1 Ausgabenseite
IV.1.1.1 Methodik der Altersstrukturausgabenprofile
IV.1.1.2 Altersstrukturindikatorenmatrix für die Ausgaben
IV.1.1.3 Empirische Ermittlung der Altersstrukturausgabenprofile
IV.1.1.4 Das Konzept der Altersausgabenanteile
IV.1.2 Einnahmenseite
IV.1.2.1 Methodik der Altersstruktureinnahmenprofile
IV.1.2.2 Altersstrukturindikatorenmatrix für die Einnahmen
IV.1.2.3 Empirische Ermittlung der Altersstruktureinnahmenprofile
IV.1.2.4 Das Konzept der Alterseinnahmenanteile
IV.1.3 Gesamtverwaltungshaushalt
IV.2 Auswirkungen der demografischen Entwicklungen auf den Vermögenshaushalt
IV.2.1 Ausgabenseite
IV.2.1.1 Methodik und Altersstrukturindikatorenmatrix für die Ausgaben
IV.2.1.2 Empirische Ermittlung der Altersstrukturausgabenprofile
IV.2.1.3 Altersausgabenanteile für die Kapitalrechnungen
IV.2.2 Einnahmenseite
IV.2.2.1 Methodik und Altersstrukturindikatorenmatrix für die Einnahmen
IV.2.2.2 Empirische Ermittlung der Altersstruktureinnahmenprofile
IV.2.2.3 Alterseinnahmenanteile für die Kapitalrechnungen
IV.2.3 Gesamtvermögenshaushalt
IV.3 Auswirkungen der demografischen Entwicklungen auf den Gesamthaushalt
V Anpassung der kommunalen Budgetstrukturen an die Änderungen von Einwohnerzahl und Altersstruktur
V.1 Projektionsmethodik, Grundannahmen und Datenbasis für die Szenarien
V.1.1 Projektionsmethodik für die Ableitung von Budgetanpassungen
V.1.2 Grundannahmen für die Szenarienprojektionen V.1.3 Datenbasis für die Projektionsrechnungen
V.2 Basisszenario: Die Abbildung rein demografischer Effekte
V.2.1 Annahmen des Basisszenarios
V.2.2 Projektion des Basisszenarios
V.2.2.1 Projektionsergebnisse für die Verwaltungshaushalte
V.2.2.1.1 Ausgabenseite
V.2.2.1.2 Einnahmenseite
V.2.2.1.3 Saldenbetrachtung
V.2.2.2 Projektionsergebnisse für die Vermögenshaushalte
V.2.2.2.1 Ausgabenseite
V.2.2.2.2 Einnahmenseite
V.2.2.2.3 Saldenbetrachtung
V.3 Szenario 1: Demografische Effekte mit grundsätzlichen Erweiterungen
V.3.1 Annahmen des Szenarios 1
V.3.2 Szenario 1: Projektion des demografischen Basismodells mit Partizipationseffekten
V.3.2.1 Projektionsergebnisse für den Verwaltungshaushalt
V.3.2.1.1 Ausgabenseite
V.3.2.1.2 Einnahmenseite
V.3.2.1.3 Saldenbetrachtung
V.3.2.2 Projektionsergebnisse für den Vermögenshaushalt
V.4 Szenario 2: Berücksichtigung von Remanenzeffekten
V.4.1 Abschätzung von Remanenzeffekten
V.4.2 Szenario-Projektion unter Berücksichtigung von Remanenzeffekten
V.4.2.1 Annahmen des Szenarios
V.4.2.2 Projektionsergebnisse für den Verwaltungshaushalt
V.4.2.3 Projektionsergebnisse für den Vermögenshaushalt
V.5 Szenarien 3 und 4: Projektionen mit Verhaltensänderungseffekten
V.5.1 Szenario 3: Demografische Effekte bei veränderter KiTa-Versorgung
V.5.1.1 Annahmen des Szenarios
V.5.1.2 Projektion des Szenarios
V.5.1.2.1 Projektionsergebnisse für den Verwaltungshaushalt
V.5.1.2.2 Projektionsergebnisse für den Vermögenshaushalt
V.5.2 Szenario 4: Demografische Effekte bei stärker altenspezifischer Versorgung
V.5.2.1 Annahmen des Szenarios
V.5.2.2 Projektion des Szenarios
V.5.2.3 Projektionsergebnisse
V.6 Szenario 5: Auswirkungen der Wirtschafts-, Finanz- und Schuldenkrisen 2008/10
V.6.1 Annahmen des Szenarios
V.6.2 Projektion des Szenarios
V.6.3 Projektionsergebnisse für den Verwaltungshaushalt
V.6.3.1 Transitorischer Einnahmeeffekt
V.6.3.2 Permanenter Einnahmeeffekt
V.7 Zusammenfassung der Projektionsergebnisse
VI Implikationen für die Anpassung des kommunalen Sektors an demografische Veränderungen
VI.1 Konzentration der Bereitstellungsprozesse öffentlicher Leistungen
VI.1.1 Gebietsübergreifende Kooperationen
VI.1.2 Gebietsfusionen und Kreisreformen
VI.2 Produktivitätssteigerung durch Strukturänderungen und technologischen Wandel
VI.2.1 Re-Organisation kommunaler Strukturen
VI.2.2 Bürgerschaftliches Engagement
VI.2.3 e-Government
VI.3 Anpassung institutioneller Rahmenbedingungen
VII Zusammenfassung
Anhang
VIII.1 Anmerkungen zu Kapitel II
VIII.2 Anmerkungen zu Kapitel III
VIII.3 Anmerkungen zu Kapitel IV
VIII.4 Anmerkungen zu Kapitel V
VIII.5 Anmerkungen zu Kapitel VI
Literaturverzeichni
Perception Issues during Black Hole Approach
No full textVizuální iluze jsou velmi častým potenciálním rizikem pro bezpečnost letu. Mohou způsobit dezorientaci a nakonec vést k nehodě. Iluze černé díry je jednou z vizuálních iluzí, v posledních několika desetiletích již byla příčinou několik nehod, naposledy v roce 2016. Příčina iluze černé díry však stále není jistá. Tato práce se zaměřuje na problematiku percepce při iluzi černé díry během přiblížení, bylo stanoveno několik experimentálních scénářů včetně denního přiblížení, nočního přiblížení bez PAPI a nočního přiblížení s PAPI. K experimentům bylo přizváno 52 účastníků a během experimentů byla zaznamenávána sestupová rovina letadel a pohyb očí účastníků. Výsledky ukazují, že v důsledku iluze černé díry skutečně došlo u účastníků výrazně nízkému přiblížení. Poté při využití PAPI došlo k výraznému zlepšení správnosti sestupové roviny.Visual illusions are a very common potential hazard to flight safety. It can cause disorientation and eventually lead to an accident. The Black Hole illusion is one of the visual illusions, it has already caused several accidents in the past couple of decades, and the closest one just happened in 2016. However, the cause of the black hole illusion is still not certain. The focus of this thesis is the perception issues of the black hole illusion during the approach, several experimental scenarios were set including the daytime approach, night approach without PAPI and a night approach with PAPI. 52 participants were invited to the experiments, and during the experiments, the aeroplanes' glide path and the participants' eye-tracking data were recorded. The result indicates that the black hole illusions do cause a significant low approach to the participants. Then with the guidance of PAPI, the accuracy of the glide path was significantly improved
Effect of Volcanic Activity to Air Traffic in ČR
No full textCieľom tejto bakalárskej práce je určiť parametre, pri ktorých by mohlo dôjsť k ohrozeniu českého vzdušného priestoru. V práci boli priblížené vplyvy sopečného popola na letectvo a možnosti detekcie sopečnej aktivity. Na základe analýzy dostupných dát boli rozobraté jednotlivé incidenty, v rámci ktorých boli určené parametre, ktoré by mohli predstavovať ohrozenie vzdušného priestoru Českej republiky.The aim of this bachelor thesis is to determine parameters that could endanger the Czech airspace. The thesis deals with the effects of volcanic ash on aviation and the ways of detecting volcanic eruptions. Based on the analysis of the available data, particular incidents were analyzed, within which parameters that could pose a threat to the Czech airspace were presented
Influence of Controlled Rest on the Vigilance
No full textCílem této práce bylo zhodnotit vliv řízeného odpočinku na bdělost pilota, a to při podmínkách letů na krátké či středně-dlouhé vzdálenosti. Bylo tak provedeno experimentálně, na simulátoru letounu Beechcraft Baron 58. Experimentu se účastnilo celkem 10 lidí (9 mužů a 1 ženy), pilotů ve fázi výcviku. Byli rozděleni do dvou nezávislých skupin podle doby provádění letu (večer/nad ránem). Každý z nich odletěl celkem 2 lety, jeden bez řízeného odpočinku a jeden s ním. Data o bdělosti byla sbírána za pomocí 5minutových PVT testů a eye-trackingu. Výsledná data neukázala významný rozdíl v bdělosti pilotů po řízeném odpočinku v porovnání s letem bez něj. Byl však detekován významný pokles bdělosti po dobu 30 minut po ukončení řízeného odpočinku, spjatý se spánkovou inercií. Další výzkum této problematiky je velmi potřebný.The goal of this study was to evaluate the influence of Controlled Rest on pilot’s vigilance, under the conditions of short/medium haul flights. An experiment was carried out on the Beechcraft Baron 58 aircraft simulator. A total of 10 people (9 men and 1 woman) took part in the experiment. All of them were flight school students at the time. Each one piloted a total of 2 flights within the experiment, one without the Controlled Rest period and one with it. Data was collected using 5minute PVT tests and eye-tracking. The data showed no significant impact of the Controlled rest period on the pilot’s vigilance. However, within the period of 30 minutes after the end of the Controlled rest, a significant decrease in the pilot’s vigilance was detected. This decrease is most likely associated with sleep inertia. Further research on this topic is required
Effect of Specific Sound Frequencies on the Level of Pilot Stress in the Cockpit
No full textSpecifické zvuky a hluk, pro letectví tak běžné stresory, avšak často opomíjené. Každý, kdo cestuje letadlem jako pilot, cestující, či palubní průvodčí je vystavován nepřebernému množství zvuků, které vyvolávají ať už vědomé či podvědomé reakce. Protihluková opatření na letištích, v obydlených oblastech okolo letišť, nebo dokonce hlukové limity pro pracovníky letišť jsou v dnešní době jedním z nejdiskutovanějších témat. Na piloty, nejzranitelnější a zároveň nejdůležitější články celé rovnice, se ovšem zapomíná. Cílem této práce bylo zaměřit se právě na piloty a zjistit, jak působí specifické zvukové frekvence na jejich psychofyziologický stav. Bylo tak provedeno pomocí objektivního experimentálního měření na simulátoru Beechcraft 58 a pomocí subjektivního dotazníkového šetření. Během simulovaného letu na simulátoru byly subjektům pouštěny předem vybrané specifické zvuky. Vliv specifických zvuků byl monitorován pomocí EKG měření, ze kterého byla nakonec získána výsledná data. Z výsledků této práce je vidět, že určité zvuky skutečně měly vliv na hladinu stresu pilota, avšak pro detailnější data k této problematice je potřebný navazující výzkum. Tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkumy v problematice vlivu specifických zvukových frekvencí v kokpitu letadla.Specific sounds and noises are stressors so common in the aviation industry are often overlooked. Anyone who travels by air as a pilot, passenger, or cabin crew is exposed to many kinds of sounds that trigger either conscious or subconscious reactions. Noise control measures at airports, in populated areas around airports, or even noise limits for airport staff are one of the most discussed topics these days. However, pilots, the most vulnerable and the most important part of the equation are often neglected. This paper aimed to focus on pilots and to find out how specific sound frequencies affect their psychophysiological state. This was done through objective experimental measurements on a Beechcraft 58 simulator and a subjective questionnaire survey. During a simulated flight on the simulator, subjects were played pre-selected specific sounds. The effect of the specific sounds was monitored using ECG measurements, from which the final data were obtained. From the results of this work, it can be seen that certain sounds did indeed affect the pilot's stress level, however, follow-up research is needed for more detailed data on this issue. This work can serve as a basis for further research into the problem of the influence of specific sound frequencies in the cockpit of an aircraft
Influence of Air Traffic Control on Flight Efficiency in the Approach Phase
No full textTlak na ekonomičnost a zároveň minimalizaci dopadu letového provozu na životní prostředí je hlavní motivací pro neustálou optimalizaci letových postupů nejen z pohledu poskytovatele letových navigačních služeb, ale také z pohledu dopravce. Poskytovatelé Leteckých navigačních služeb (LNS) se tomuto tlaku snaží dostát optimalizaci letových postupů v koncové řízené oblasti (TMA), kde je vliv letového provozu nejmarkantnější. Letecké společnosti pro ekonomičnost letu určují tzv. cost index, kde řeší poměr doby letu a spotřeby paliva pro jednotlivé linky. Cílem této práce je analyzovat a zhodnotit vliv řízení rychlosti ze strany řízení letového provozu (ATC) na spotřebu paliva a dobu letu na příkladu letounu A320Economy of air-traffic management and minimisation of its impact on environment are of paramount importance to both air navigation services and airline carriers. Air navigation service providers continuously seek for innovative approaches to the flight control procedures at the terminal control area where the impact of air traffic is significant. Airline carries in regard of minimizing costs and improving the overall flight economics provide cost index that defines the relation between the flight duration, in terms of a nominal speed profile, and fuel consumption. The goal of this diploma thesis is to analyse impact of ATC speed control procedures on the flight during approach phase, subsequent fuel consumptions and flight duration. The Airbus A320 airliner was used in the computer assisted flight simulations
Impact of Pilot's Tiredness on the Outcome of Psychological Testing
No full textPředmětem této bakalářské práce je posouzení vlivu únavy na výsledek psychologických a výkonnostních testů. V této práci jsou detailně teoreticky popsány faktory, které mají vliv výkonnost. Mezi ty patří únava, stres. V teoretické části je dále popsán lidský faktor a jeho historie a popis získání a udržení zdravotní způsobilosti pro účely létání. Na základě stanovených limitací současného stavu v řešení dané problematiky je práce primárně orientovaná na experimentální ověření vlivu únavy na psychologickou kondice létajícího personálu, s využitím psychologických a výkonnostních testů. Pro účely popisu výkonnosti pilotů je v rámci práce navržen experiment, který trvá 24 hodin a subjekty jsou podrobeny několika testům včetně letů na simulátoru, při kterých se zkoumá vliv možnosti nástupu únavy na výsledky těchto měření. Experimentu se zúčastnilo celkem 8 subjektů a z analýzy výsledků pomocí Kruskal-Wallis testu a následné post-hoc analýzy plyne, že největší pokles výkonnosti se projevil zhruba 22 hodinách bdění, tj. přibližně v půlce měření. Pro účely této práce byla zpracována softwarová implementace NASA Task Load indexu, psychologického dotazníku, a taktéž koncept výkonnostních testů využívaných na ÚLZ.The aim of proposed Bachelor thesis is to assess the impact of tiredness on the outcome of psychological and performance tests. Inter alia, this work deals with theoretical factors affecting performance including tiredness, fatigue and stress. The theoretical part therefore further describes human factors and its history as well as description and preservation of the medical certificate for flying purposes. Based on established limitations of the current state of the art in solving the given problemacy, the work is primarily oriented on the experimental verification of the influence of fatigue on the psychological condition of the flying personnel using psychological and performance tests. For pilot performance evaluation purposes, 24 hours experiment was conducted. In total eight subjects were participated in the experimental measurements. Subject went through several tests, including simulator flights, to investigate the effect of the fatigue on the results of psychological measurements. Eight subjects participate in experimental measurements in total. Kruskal-Wallis test and subsequent post-hoc analyzes shows that the greatest decrease in performance was observed in approximately 22 hours of wakefulness, i.e. approximately in half of the measuring process. Among other thing, the software implementation of the NASA Task Load Index, i.e. approved psychological questionnaire, and also the concept of the performance tests used in the Institute of aviation medicine (Czech Republic) were elaborated
Use of EEG in Vestibular Illusions Research
No full textPředmětem diplomové práce "Využití EEG při výzkumu vestibulárních iluzí" je analyzovat současný stav zkoumání vestibulárních iluzí za pomoc elektroencefalografie. V praktické části je připraveno zařízení pro záznam, následná příprava analytického nástroje a poté samotné měření při navozování vestibulárních iluzí. Na základě analýz bylo zjištěno, které elektrody vykazují výrazné změny během výskytu vestibulárních iluzí.The subject of the diploma thesis ”The use of EEG in the research of vestibular illusions” is to analyze the current state of research of vestibular illusions using electroencephalography. After this part a device for recording was prepared, subsequent preparation of an analytical tool and then the measurement itself in inducing vestibular illusions. Based on the analyzes, was found which electrodes show significant changes during the occurrence of vestibular illusions
The Coriolis Illusion and its Effect on Pilots at Different Stages of Training
No full textCoriolisova iluze je nebezpečnou vestibulární iluzí, která může mít fatální důsledky na letecký provoz. Práce zkoumá, jak tato iluze ovlivňuje rozdílné piloty s odlišnými leteckými zkušenostmi. Výzkumu se zúčastnilo celkem 114 subjektů rozdělených do 4 skupin. Každý z nich absolvoval dva lety na simulátoru prostorové dezorientace, kde byla implementována Coriolisova iluze s maximálně týdenní přestávkou mezi těmito lety. Výsledná letová data byla zkoumána metodami Dynamic Time Warping, analýzy hlavních komponent a Wardovým hierarchickým shlukováním. Na letových parametrech kursu a příčného náklonu letadla na prvním měření jasně vidět přítomnost Coriolisovy iluze a její ovlivnění letových parametrů. V letových datech jako nadmořská výška a vertikální rychlost nebyly zjištěny významné rozdíly mezi letem s iluzí a bez iluze na prvním měření. Druhé měření a analýza letových dat neprokázala žádné rozdíly mezi letem bez iluze a s iluzí. Z letových dat dále bylo zjištěno, že všechny letecké skupiny jsou ovlivněny přibližně stejně negativními účinky Coriolisovy iluze a mezi skupinami se nevyskytují významné rozdíly. Výsledky subjektivního hodnocení ukazují, že každá skupina vnímala Coriolisovu iluzi velmi intenzivně jak po prvním, tak i po druhém měření. Z tohohle všeho plyne jasné nebezpečí Coriolisovy iluze pro všechny piloty bez ohledu na jejich předchozí letecké zkušenosti.The Coriolis illusion is a dangerous vestibular illusion that can have fatal consequences for aviation operations. The study examines whether this illusion affects differently pilots with varying levels of flight experience. A total of 114 subjects were involved in the research, divided into 4 groups. Each of them completed two flights on a spatial disorientation simulator, where the Coriolis illusion was implemented with a maximum week-long break between these flights. The resulting flight data were analyzed using methods such as Dynamic Time Warping, principal component analysis, and Ward's hierarchical clustering. In the flight parameters of heading and aircraft bank angle, the presence of the Coriolis illusion and its influence on flight parameters were clearly visible in the first measurement. In the flight data such as altitude and vertical speed, no significant differences were found between flights with and without the illusion after the first measurement. The second measurement and analysis of flight data did not show any differences between flights without the illusion and with the illusion. Furthermore, it was found from the flight data that all flight groups are affected by approximately the same negative effects of the Coriolis illusion, and there are no significant differences between groups. The results of subjective evaluation indicate that each group perceived the Coriolis illusion very intensely after both the first and second measurements. From these results, it is clear that the Coriolis illusion poses a clear danger to all pilots regardless of their previous flight experience
- …
