87,259 research outputs found
Bothropolys magnificus Hoffer, 1935, n. sp.
No full textBothropolys magnificus n. sp. Délka dospělého jedince bez tykadel a vlečných noh 23-25 mm. Poměrná délka tykadla k tělu a k vlečným nohám u jedince 25 mm dlouhého = 23: 25: 21.4 mm. Zbarvení: na hřbetní straně žlutohnědé, hlava a tykadla pačervenalá, partie ocellární úplně Černá, spodní strana a nohy bledě žluté. Načernalé jsou jen konce chapadlových hrotů, špičky coxosternálních hrbolků, ostruhy gonopod a konce gonopodových drápků; drápy všech noh jsou skoro černé. Hlava přibližně tak dlouhá jako široká, v přední polovině rovnoměrně dopředu se zužující, na povrchu hladká. Čelo ohraničené velmi mělkou dozadu jednoduše prohnutou rýhou, na předním okraji zřetelně - nikoliv však nápadně - trojzubé. Tykadla neobyčejně dlouhá, dosahující skoro délky těla, u dospělých jedinců složená ze (64-75 článků, z nichž prvé dva jsou velmi široké, následující užší a až do poloviiny tykadel příčné, další pak se čím dál více zužují a prodlužují, takže poslední jsou nejtenší a značně protáhlé; první článek jako čelo široký, velmi krátký, druhý dvojnásob tak dlouhý jako předešlý; celá tykadla hustě a odstále chlupatá. Ocelli v počtu 10.-16., ve 3.-4. podélně orientovaných řadách, blízko u sebe; horní řada má ocelli největší; uspořádání ocell: 1+3,3,3 až 1+4,4,4,3; z černé skvrny vystupují pouze: hlavní očko, první očko z horní řady a celá jen málo znatelná čtvrtá řada. Chapadla normálního tvaru, coxosternum střední rýhou zřetelně rozdělené, 7+7 prostředně zaostřenými a na konci načernalými zoubky; podél mediální rýhy velmi slabě vyznačený ornament, připomínající vázu; konce chapadel zahnuté, silně zašpičatělé a načernalé. Tělo. Dlouhé tergity: 1., 3., 5., 7., 8., 10., 12., 14., 15.; zkrácené tergity: 2., 4., 6., 9., 11., 13.; tergit 16. soudkovitý. Při zadním okraji rovnoměrně do slabších hrotů vybíhají: 8., 10., 12., 14. a 15.; do větších, od base tergitu úhlovitě se lomících hrotů vybíhají: 6., 7., 9., 11., 13. Poměrně délky a šířky jednotlivých tergitů tak, jak se jeví u živočicha v normální poloze ukazuje obraz 2. Sternity většinou stejn. tvaru, jemně hrbolovité skulptury, bez rýh. - Pleuríty u těchto málo chitinovaných zvířat nejsou téměř vůbec znatelné, jen scutella jsou zřetelněji vyznačena, majíce vejčitý až hruškovitý tvar; stigmální otvory jednoduše štěrbinovité. Nohy prodloužené; zvláště pak tarsy posledních páru. Poměrné délky Článků 15 páru: 0.77 + 0.16 (na břišní straně 0.57)+ 2.66 + 3.22 + 4.34 + 5.46 + 4.66 + 0.16 = 21.43mm. (Měřeno u jedince o délce těla 25 mm). Otineni 14 páru: 0 0 2-3 2 2/0 1 3 2-3 1; 15. páru: 1 0 3 1-2 0/0 1 3 2-3 1. Tarsy vždy ještě s jedním menším drápkem, vfyrůstajíclím těsně vedle velkého drápu. Coxalní pory sestavené obyčejně v nepravidelných šikmých řadách, u 14. páru dosahují nejvyššího počtu 42, u 15. páru pak 36. Gchlupacení posledního páru noh je zvláště nápadné; poměr délky chlupů k průměrné šířce článku nohy je dán u: pf. (0.14-0.45): 0.60; f. (0.21-0.56): 0.49; ti. (0.70-0.88): 0.32; ta1. 0.95: 0.24; ta2. 0.84: 0.19 mm. Gonopody. Charakteristický tvar genitálního článku, gonopod, jejich ostruh a drápů vyznačen je na přiložené tabuli (obr. 6 a 7). Studovainý materiál: 3 dospělé ♀♀, větší počet nedospělých jedinců. Systematické postavení. Tento druh liší se od příbuzného jeskynního obruhu P. leostygis Verhoeff 6. a. 7 tergitem protaženým vzadu ve zřetelné hroty, dvojitýimi drápky, jiným počtem trnů na 15. páru noh a nápadně černým ocellárním polem; V systému patří do skupiny druhů majících 6., 7., 9., 11. a 13. tergit protažcný vzadu ve zřetelně hroty a tarsy posledního páru noh zakončené dvěma drápky; od druhu P. fasciatus Newp. (= grossipes C. Koch), jemuž stojí nejblíže, liší se mnohem větším počtem tykadlových článků a jejich celkovou délkou, menším počtem ocell, zřetelně delšíma vlečnýma nohama, velmi dlouhými chlupy a jiným uspořádáním trnů na 15. párů noh. Největší jedinec našeho druhu nedosahoval minimálních rozměrů, jež stanovil LATZEL pro druh P. fasciatus.Published as part of A. Hoffer, 1935, Un chilopode cavernicole nouveau de Yougloslavie Bothropolys magnificus n. sp., pp. 66-71 in Sborník Klubu Prírodovédeckého v Brne 18 on pages 2-
Differences between simulated keratometry and total corneal power in eyes with keratoconus and a formula to improve IOL power calculation results
No full textPURPOSE: To compare simulated keratometry (SimK) and total corneal power (TCP) in keratoconic eyes, to determine whether the differences are systematic and predictable and to evaluate an adjusted TCP-based formula for intraocular lens (IOL) power calculation. METHODS: In a consecutive series of keratoconic eyes, measurements of SimK, TCP, posterior keratometry, and anterior and posterior corneal asphericities (Q-values) were retrospectively collected. The difference between SimK and TCP was linearly correlated to the biometric parameters. In a separate sample of keratoconic eyes that had undergone cataract surgery, IOL power was calculated with the Barrett Universal II, Hoffer QST, Holladay 1, Kane, and SRK/T formulas using the SimK and an adjusted TCP power. The respective prediction errors were calculated. RESULTS: A total of 382 keratoconic eyes (271 patients) were enrolled. An increasing overestimation of SimK by TCP was detected from stage I to III, with a significant correlation between the SimK and TCP difference and SimK in the whole sample (P < .0001, r2 = 0.1322). Approximately 7% of cases presented an underestimation of SimK by TCP. IOL power calculation with the adjusted TCP improved outcomes, achieving a maximum of 80% of eyes with a prediction error within ±0.50 diopters with the Hoffer QST, Holladay 1, and Kane formulas. CONCLUSIONS: Overall, SimK overestimated TCP. Such a difference could not be predicted by any variable. The proposed TCP-adjustment formula (TCPadj = TCP + 0.56 diopters) in keratoconic eyes for IOL power calculation might be valuable for improving refractive outcomes
Educating to Dialogue: connecting an argumentative Approach to Mediation and Educational Transactional Analysis. Some E transkills Signposts for promoting inclusive and participatove societies.
No full textThe acquisition of relational skills is one of the main goals of an educational system that aims at promoting non-violent, inclusive and participative societies. Dialogue is the key factor for such purpose, acting both as a means and as a goal that education ought to achieve. According to this perspective, education to dialogue matches ethical-behavioural aspects (dialogue as expression of interconnectedness) and logical-argumentative competences (dialogue as instrument of communication). Such elements trace connected dimensions: (1) the ability of managing a healthy communication, which implies both correct reasoning and effective expression; (2) the ability of creating and managing a situation of communicative reciprocity, which is an instrument for preventing and transforming conflict. The goal of this paper is to outline some conceptual and methodological signposts for the education to dialogue in light of the classical notion of ‘maieutic’, by drawing perspectives, concepts and methodologies from both Conflict Mediation and Educational Transactional Analysis. This transkills outline is directed to those who are professionally involved at all levels of education, with the purpose of offering a first conceptual framework for developing programmes and proposals aimed at introducing and empowering communicative attitudes and skills
Maieutic for dialogue: connecting an argumentative approach to mediation and educational transactional analysis
No full textThe acquisition of relational and communicative skills is one of the main goals of an
educational system that aims at promoting non-violent, inclusive and participative societies.
Dialogue is the key factor for such purpose, acting both as a means and as a goal
that education ought to achieve. According to this perspective, Education to Dialogue
matches ethical-behavioural aspects (dialogue as expression of interconnectedness) and
logical-argumentative competences (dialogue as instrument of communication). Such
elements trace connected dimensions: (1) the ability of managing a constructive communication,
which implies both correct reasoning and effective expression; (2) the ability of
creating and managing a situation of communicative reciprocity, which is an instrument
for preventing and transforming conflicts (3) the acquisition of existential skills as a
value of acceptance and respect of the others.
Relational Skills play a vital role in a territory like South-Tyrol, characterized by
the interaction of different cultures and languages and by the necessity of matching the
protection of identities with the aim of an inclusive and participatory society (Horizon
2020). The goal of this paper is to outline some conceptual and methodological signposts
for the Education to Dialogue by drawing perspectives, concepts and methodologies
from both Conflict Mediation and Educational Transactional Analysis. This interdisciplinary
work is directed to those who are professionally involved at all levels of education,
with the purpose of offering a first conceptual framework for developing programmes
and proposals aimed at introducing and empowering communicative attitudes and skills
Variations on the Author
No full text“Variations on the Author” discusses two of Eduardo Coutinho’s recent films (Um Dia na Vida, from 2010, and Últimas Conversas, posthumously released in 2015) and their contribution to the general question of documentary authorship. The director’s filmography is characterized by a consistent yet self-effacing form of authorial self-inscription: Coutinho often features as an interviewer that rather than express opinions propels discourses; an interviewer that is good at listening. This mode of self-inscription characterizes him as an author who is not expressive but who is nonetheless markedly present on the screen. In Um Dia na Vida, however, Coutinho is completely absent form the image, while Últimas Conversas, on the contrary, includes a confessional prologue that moves the director from the margins to the center of his films. This article examines the ways in which these works stand out in the filmography of a director who offers new insights into the notion of cinematic authorship
"I enjoy being a girl". Women's Caucus press release.: Article for The Georgia Straight
No full text(Women's Caucus)
Simon Fraser University Archives. File: F-111-2-0-0-2 - Women's Caucus Minutes3 documents stapled together containing: newspaper clipping from The Peak issued February 5, 1969 of an interview of Pat Hoffer, a Women's Caucus member ; press release detailing the upcoming public meeting on June 18th, 1969 featuring Marlene Dixon, sociologist active in women's liberation movement in the United States and would join McGill University faculty in September 1969 ; and typed statement titled Article for The Georgia straight with the information on Marlene Dixon's visit to the Women's Caucus public meeting
[Newspaper Clipping: Author Claims Evidence of Second JFK Assassin #1]
No full textNewspaper article titled "Author Claims Evidence of Second JFK Assassin." The article states that author Richard J. Whalen concluded "that there is circumstantial evidence to support the theory of a second assassin in the shooting of President John F. Kennedy.
Review of Daniel Webster and the Unfinished Constitution by Peter Charles Hoffer
No full textHoffer’s latest book provides a kind of constitutional biography of Daniel Webster, a prominent American politician of the first half of the nineteenth century, famed for his oratory. Hoffer focuses on Webster’s role as a leader of the Supreme Court bar, arguing that Webster’s legal advocacy generated a coherent and influential constitutional jurisprudence. He suggests, in effect, that Webster was often the brains behind Chief Justice John Marshall’s campaign to establish a Federalist interpretation of the Constitution, one that could constrain the movements for radical democracy and states’ rights from the 1810s to the 1830s
- …
